svítání

Proč se úspěch neodpouští?

V tomto čísle Ekonomu jsme se zaměřili na podnikatele, kteří nastartovali byznys po listopadu 1989. Léta budovali své firmy, dokázali z nich vytvořit solidně fungují podniky. Nyní stovky z nich své podíly prodávají. Inkasují za ně zasloužené deseti- až stamiliony korun.

O svém úspěchu ale až na výjimky raději mlčí. Úspěch, ten se u nás doma totiž neodpouští. A to ani po dvou desítkách let od pádu rovnostářského komunistického režimu.

Vlastníci tak nejraději své firmy prodávají pěkně potichu. Když už o největším obchodu svého života něco řeknou, musí se ten, kdo jim naslouchá, zavázat, že je uchová v anonymitě. Ti, kteří zveřejní i své jméno, zase nestojí o setkání s fotografem. A ti, kteří jsou svolní říct o sobě téměř vše, si také ponechávají jedno tajemství: pro jistotu nesdělují částku, kterou získali.

Není se co divit. Závistivců je stále ještě dost a dost. Nemluvě o některých, jejichž inspirací se staly scény únosů a vydírání z akčních filmů z blízkosti Palerma.

Odkud pramení ta česká závist, malost, neschopnost přát úspěch druhým? Jedním slovem ono čecháčkovství? Zřejmě vychází z historické zkušenosti po léta porobovaného národa. Celá staletí patřili k nejbohatším vrstvám obývajícím tuzemsko příslušníci cizí (rozuměj původem nečeské) šlechty a církve. Po krátké epizodě v podobě první republiky, která dala vyrůst Baťům, Škodům či Kolbenům, přišla další desetiletí útlaku. První totalitní režim si zařadil Čechy do kategorie podlidí. Druhý zavedl pochybné rovnostářství, kdy všichni měli stejně, ale bylo to rovnostářsky rozdělené nic.

A tak Češi i nadále opěvují jako »své« hrdiny husity, kteří se vzpouzeli tehdejším elitám a před příchodem do města Tábor odevzdávali do kádí všechen svůj osobní majetek.

České lidové slovesnosti vládne hloupý Honza, který vítězil nad vrchností nikoli výjimečnými schopnostmi, ale více méně jen díky své prostoduchosti.

Mezi literární skvosty řadíme dobrého vojáka Švejka, jenž sabotoval veškeré dění kolem sebe.

Čechům zkrátka chybí historický či literární předobraz hrdiny, který se úspěchu domohl tvrdou prací a nikoli švejkováním. Pak se není co divit, že nedokážeme ocenit něčí píli – vždyť ještě v nedávných dobách se nepracovalo, ale »chodilo se do zaměstnání«.

Kapelník Kabátu: V Česku se úspěch neodpouští

velikost textu:

17. května 2007  10:30,  aktualizováno 15:27

Nejprve Eurovize, nyní masivní turné. Skupina Kabát je v kurzu díky desce Corrida. "Nabízíme vesnický rock v luxusním přebalu," žertoval se čtenáři iDNES.cz kapelník Milan Špalek.

Odpovědi Milana Špalka najdete ZDE

Baskytarista a autor drtivé většiny textů Kabátu je už stejně jako ostatní členové kapely v Olomouci, kde se v pátek uskuteční druhá zastávka turné k albu Corrida.

Koncertní šňůra začala v úterý na brněnském Výstavišti, kam dorazilo patnáct tisíc fanoušků. Poprvé si mohli vychutnat pódium připomínající býčí arénu. - reportáž z koncertu ZDE

Minulý týden se Kabát jako první tuzemský zástupce v historii zúčastnil mezinárodní televizní soutěže European Song Contest, ovšem v Helsinkách vypadl už v semifinále.

"Víc parády by tam udělal Dan Nekonečný. Myslím, že by to pojal s nadhledem a byl by vkusnější než většina soutěžících," komentoval Špalek soutěž.

Kabát má na tuzemské scéně výjimečné postavení a i v době vypalovaček a stahování hudby z internetu si fanoušci alba teplické formace kupují. Alba Corrida během prvních pěti dnů prodeje zmizelo z pultů 45 tisíc kusů, nyní to je hodně přes šedesát tisíc.

Hlavní tváří kapely, která příští rok oslaví 25 let existence, je zpěvák Josef Vojtek. Dále Kabát kromě něj a Špalka tvoří bubeník Radek Hurčík a kytaristé Tomáš Krulich a Ota Váňa.

On-line rozhovor iDNES.cz přilákal jak příznivce, tak odpůrce kapely. "V Česku se úspěch neodpouští. Jsem rád, že dělám to, co mě baví a nemusím hodnotit práci někoho jiného," poznamenal v jedné z odpovědí Špalek.

Úspěch se v Česku neodpouští, ví Čech z K2

Libor Uher ve stěně K2.větší obrázekAutor: Don Bowie

12:00 | 30.8.2007 | Zuzana Hronová

Frýdek Místek - Když se horolezec Libor Uher vrátil z úspěšné expedice Leopolda Sulovského na K2 zpět domů, čekalo ho vřelé přivítání přátel, ale i studená sprcha. Komentáře nejrůznějších anonymních pisatelů na webu, kteří zpochybňovali jeho výkon i chování ve stěně nejtěžší hory světa.

Internetový deník Aktuálně.cz se pokusil projít s horolezcem nejžhavější výtky i nejspornější momenty.

Po návratu expedice se začaly na internetu objevovat anonymní komentáře, zpochybňující váš výkon. Píše se v nich o "skutečné pravdě", kterou Libor Uher zatajuje a o tom, že ta skutečná pravda, je méně "velkolepá" než ta vaše. Co byste k tomu řekl?

Ano, to je pravda. Nevím, nechápu to. V novinách a na internetu se totiž mnoho článků, kde by se popisovalo, co se přesně odehrávalo ve stěně K2, neobjevilo.

Pokud vím, jsou tam pouze jen informace z expedičního webu a zpráva od americké expedice Chrise Warnera a ty nejsou v žádném zásadním rozporu. Jinak se k tomu nikdo ze zúčastněných písemně nevyjadřoval, takže nechápu, s čím to anonymové porovnávají.

Nepodepsané dopisy se prý nemají otevírat ani číst. V Česku se prostě úspěch neodpouští!

Úspěch se neodpouští

publikováno: 9.07.2008, autor: -- Vlk --

Ani po cíli Rally Bohemia nebyl kolem Fiatu Punto S1600 týmu ROTO Plzeň klid – protestovalo se.

Drtivé vítězství posádky Jan Šlehofer – Zbyněk Soběhart ve skupině A a třídě A6 nenechalo řadu lidí klidných. Během závěrečného servisu na letišti v Hoškovicích mezi poslední rychlostní zkouškou a cílem sledoval dění v týmu bedlivě jeden z technických komisařů; pozoroval, jaké díly mechanici na vítězném voze po soutěži mění. Neměnilo se ale nic, takže posádka odjela v klidu do cíle v Mladé Boleslavi. Tady jí bylo oznámeno, že byl podán protest na vůz, konkrétně na nedovolené úpravy převodovky a automobil je nutné podrobit nové technické kontrole.

Tentokrát se ujala role protestujícího posádka se startovním číslem 56 Miloš Vágner – Michal Večerka. Jezdec Miloš Vágner je současně soutěžícím, který protest oficiálně podal. Dvojice Vágner – Večerka startovala rovněž ve třídě A6 s vozem Citroën C2 R2 vypůjčeným od Antonína Tlusťáka. Urazila kolo na sedmé RZ, první ranní sobotní, po šesti absolvovaných RZ figurovala ve skupině A i třídě A6 na třetím místě se ztrátou 2:05,6 na vedoucího Šlehofera.

Ve vykázané dílně zvedli mechanici ROTA vůz na zvedák a chystali se k demontáži převodovky. V ten okamžik se ozval telefon a přítomný hlavní technický komisař přijal vzkaz od ředitele Rally Bohemia Jana Mochana, že protest nebyl přijat a rozebírání se má zastavit.

Jednoznačně tak rozhodl hlavní sportovní komisař Švéd Jan Sandström s tím, že protest podala posádka, která soutěž nedokončila a tudíž je nepřípustný.

Vedoucí týmu ROTO Plzeň Petr Svoboda přesto navrhl, aby se v kontrole i nadále pokračovalo a byly vyloučeny jakékoliv pochybnosti. To techničtí komisaři odmítli, protože jejich role byla v tu chvíli už u konce. Svoboda se snažil přimět některého technika, aby alespoň neoficiálně spočítal převodovce zuby třeba venku na parkovišti, kde tým převodovku na své náklady rozebere. Ani takový návrh nikdo z techniků nepřijal a pro tým i posádku tím úspěšná Rally Bohemia skončila.

Cestou domů mohli přemýšlet, jaká část vozu bude zpochybněna příště.

Herec, dabér, režisér, moderátor, člověk, který nezkazí žádnou legraci. Pavel Trávníček zažil opojnou popularitu i chvíle opačné. Jak říká, začíná vlastně pořád znovu.

Pavel založil Divadlo Skelet, potom společnost Theatre Illusion Biograf. Obojí je minulostí. Má vlastní uměleckou agenturu a právě zkouší komedii Sborovna. A jak říká, začíná zase znovu. "Vím, že mi nikdo nic nedá, žádné dotace, a že musím vydržet. V době krize je to ještě svízelnější." Nad slovem kariéra kroutí hlavou. "Dnes to znamená, že přijdou krásná, chudá dívka či mládenec z Horní Dolní, zničehonic vystoupí v televizní show a stanou se z nich hvězdy čili celebrity. Naštěstí dělám to, co mě baví, a věřím, že má moje práce smysl. Když se vám daří, je to trochu nervák, protože je vám více nepřáno než přáno. Úspěch se neodpouští. Závist bývá strašlivá." Vzápětí dodává: "Přesto jsem optimista. Humor je pro mě součástí života, přísada, která nesmí chybět, ale nemusím být každý den zavalený desítkami vtipů. Mám rád čistý humor, který neuráží. Když ale přijdu na úřad a vidím nazlobenou tvář, přestává veškerá legrace."

"Nekomerční" porota úspěch neodpouští:

Autor: Ronaldo IP: 89.103.29.xxx Datum: 08.03.2009 11:12

Je velmi příznačné, že porota "odborníků" byla velmi kritická vůči Bathory, ale koneckonců i vůči Tobruku. Ono jak někdo natočí film, který se výpravou může aspoň rovnat světové produkci, navíc má i ohromný divácký úspěch, tak to je pro naše "nekomerční" jak červený hadr na býka. V jejich pohledu musí být film hlavně pokud možno neúspěšný komerčně, rozhodně je povinná neokázalá, ideálně minimalistická výprava, klíčové je ještě obsadit někoho z pravdoláskových herců, ideálně Holubovou... Já se nedivím, že pro tyto nekomeční pózisty nemohl být velkolepý Tobruk ani ještě velkolepější Bathory být zkousnutelný, ona Deana měla velikou pravdu, byť to pravdoláskoví pseudointelektuálové nechtějí slyšet...  Docela by mě zajímalo, kdy se Lvi obejdou bez neustále stejných tváří - Liška, Trojan, Wilhelmová...

Eva Urbanová

28. listopad 2005 ... Čechy mám hrozně ráda a ráda tu žiji, ale bohužel tu platí, že úspěch se neodpouští. Úspěch se tady musí po zásluze potrestat. ...

Pohybujete se asi ve světě, kde je dost falše a kde člověk musí mít ostré lokty.

Operní svět je stejný jako každý jiný. Být sólistou znamená být trochu sobec, aby se člověk prosadil. Člověk si musí jít za svým, nenechat se otrávit podrazy.

Narážíte na ně víc tady, nebo v zahraničí?

Nerada to říkám. Čechy mám hrozně ráda a ráda tu žiji, ale bohužel tu platí, že úspěch se neodpouští. Úspěch se tady musí po zásluze potrestat.

Duální duše

Co to vlastně je, ta duální duše? Lépe řečeno, co JSOU duální duše?

Představte si jeden celek, který je spojen s Bohem, Vyšším Já nebo jak to nazýváte.

A teď si představte, že tento celek se začal postupně propadat do hmoty.

ALE POZOR!

Tím pádem se rozdělil - na ženskou a mužskou energii, jakmile se inkarnovali sem na Zem. Na dvě bytosti - muže a ženu. Není však bezpodmínečně nutné, aby v těle muže byla mužská energie a v ženském ženská. V praxi to bývá někdy obráceně (v mužském těle je zastoupena ženská energie a v ženském mužská).

Přestože oba dva mohou milovat všechny bytosti bezpodmínečnou láskou.

Jsou to dvě doplňující se poloviny a řekněte mi, kdo by odcházel od úplnosti? 
Jsou si doplňující a zároveň podobní. Je to naprosto zvláštní a úžasný vztah.

Duálové se na Zemi nemusí vidět třeba i několik tisíc let !!!

Zpočátku nemusí být jejich vztah úplně ideální. Také je to horší, když je jeden nebo oba z nich zablokovaný, takže něco jim prostě brání…

Přeji vám všem, aby jste tu svou doplňující se polovinu potkali.

 Protože to je NEJVĚTŠÍ DAR, jakého se vám může dostat.

ALE POZOR! I přesto všechno, co jsem zde napsala, HLEDEJTE SVOU DRUHOU POLOVINU VE SVÉM SRDCI! Nehledejte ve vnějšku, pouze ve svém nitru…

Svou duální duši najdete jen pokud je to Boží Záměr.

Je to obrovský dar, který se nedostane každému.

Avšak všechno je správné tak, jak to je, právě teď

Duální duše (duchovní dvojčata)

"Pokud bude vaše fyzické tělo obsahovat polovinu každého ze sedmi aspektů, máte možnost potkat své duchovní dvojče. Což znamená, že Vaše duchovní dvojče bude mít opět sedm aspektů avšak s opačnou polaritou. Tím doplní kompletní esenci společné Duše. Protože se jedná o lichý počet aspektů, vždy minimálně jedna převažující polarita určí výsledné pohlaví každého z obou jedinců. To znamená, že se v daném případě bude jednat v konečné fázi o ženu a muže.

Jedná se o oddělené vtělení - vzniknuvší ze stejné jiskry esence Duše. Jiskra se rozdělila do dvou těl se stejnými aspekty opačných polarit. Obvykle dvě takto vzniklé bytosti nejsou inkarnovány ve stejný čas, či ve stejné dimenzi - pouze pokud by se jednalo o abnormální okolnost.

Dvojduše je podobná dvěma odnožím vyrostlým z jednoho semene. Jestliže se setkají, pak pokračují rovnocenně bok po boku, naprosto chápajíce a podporujíce jedna druhou. Není mezi nimi nejasností, je zde naprostá důvěra a otevřenost, pramenící z prožitého vědomí sounáležitosti. Nemají spolu karmické dluhy. Mohou žít zcela samostatně, ale jejich setkání násobí jejich schopnosti a působí neskutečný pocit štěstí z absolutního sdílení. Toto vtělení je velice, velice, velice vzácné. Vzájemně demonstrují vnějším projevem vnitřní strukturu toho druhého v opačné polaritě.

Pro inkarnaci "duchovních dvojčat" je rozhodnuto vždy s konkrétním záměrem. Duše se tímto rozhodla získat velice speciální zkušenosti. Do doby než se setkají fyzická vtělení na Zemi, získávají odděleně vlastní zkušenosti. Při setkání dochází k porovnání energetických vlivů z těchto zkušeností mezi oběma jedinci a zároveň k jejich předání. Mnoho lidí bude zklamáno zjištěním, že "duchovní dvojče" není vhodným životním partnerem. Mezi oběma polaritami je sice abnormální energetický náboj, který vytváří současně i silné magnetické pole, to však obsahuje shodné prvky s opačnou polaritou. Pokud by došlo k trvalému spojení, vzájemné síly budou v permanentní harmonii - klidu, bez touhy po jakémkoliv poznání, bez touhy po zkušenostech a svazek by pozbyl smyslu. Proto u některých dvojic, které zaměnily své poslání za sexuální touhu, dochází po určitém čase k pocitu bezúčelnosti. Duše jako taková je stále dychtivá po nových zážitcích, což ji energeticky dotuje.

Naše elektrotechnické vzdělání nám předkládá možnost přirovnání k permanentnímu magnetu. Jestliže si představíme podkovu magnetu, kdy ohbí je společné pro obě poloviny -existuje mezi nimi silné magnetické pole. V tomto poli se zmagnetizuje téměř vše. Čím jsou obě poloviny blíž u sebe, tím se zvyšuje magnetismus, avšak úplným spojením mizí vzájemná přitažlivost.

V tomto tisíciletí - díky přestupu planety Země mezi posvátné Planety, což je onou abnormální situací, má být četnější setkání dvojduší se zvláštním posláním.

Rozvoj techniky umožňuje setkání lidí z kterékoliv části světa. Připouštějí se eventuality další inkarnace v jednom životě jedince, čili i další možnost, kterou vytváří esence Duše ve svém plánu pro setkání dvojduší a spřízněných Duší. Cílem všech těchto projektů je celková změna životních norem na Zemi. Nový věk (New Age) již nebude soustředěn na jedince, ale opět na skupinové soužití. Člověk se vzdálil člověku a snahou Vesmíru je opět dosáhnout vzájemnosti. Vyplývá to i z historického spirálového sledu evolučního rozvoje, který v protisměru vždy potkává předchozí linie pouze v jiném čase. Jedná se o přirozený a nevyhnutelný životní cyklus Vesmíru. K tomu je potřeba určitých změn vzorců chování tak, aby se staly přirozenými a proto dochází ke kompletní mutaci. Dvojduše k tomu výrazným způsobem přispívají. Manifestují, že setkání opačných polarit nemusí být pro uspokojení fyzických potřeb, ale pro vytvoření potenciálu třetí síly tvoření. Na změnu podmínek navazuje v podstatě ona diskutovaná změna struktury DNA, přizpůsobená vyšším vibracím. Je nutné brát tuto skutečnost na vědomí. Můžeme tomu věřit i nevěřit.

Je nutné také upozornit na nepříjemnou skutečnost, jestliže jedno z fyzických dvojčat zemře, dochází u druhého k velkému traumatizujícímu šoku. To vytváří limitující faktor pro odpoutání zemřelé části, která má snahu se neprodleně inkarnovat.

Může se stát, že se inkarnuje pouze jedna část dvojduše. Takové dítě vnímá ve svém nitru neskutečnou touhu po své druhé půlce, se kterou se chce setkat. Ve fyzické rovině se to projevuje tak, že se dostává do riskantních a život ohrožujících situací. Pokud nedojde k inkarnaci druhé části duše, je odhodlána žijící bytost pro uskutečnění setkání i zemřít. Tímto je možno vysvětlit nadřazenost setkání dvojduší všem pozemským svazkům. Je to důsledek přání všech aspektů - esence Duše.