Jednou za rok
Upraveno:...nový rock je tu a to se zda býti vhodna příležitost neco slintnout a exibisticky publikovat na těch internetech.
Tak letošní rok, byl poměrně turbulentní, kromě bydliště a kapely jsem změnil snad všechno. Přestal jsem jezdit jako trotl po světě, abych dělal kašpara a začal se věnovat víc sobě (ale pořad cítím, že je to málo). Snad poprvé po 4-5ti letech jsem byl přes prázdniny v ČR a blizkém okolí a můžu říct, že všude dobře, doma u bazénu nejlíp.
Taky se v mém okolí narodilo spousta dětí (že by výzva?) a můj nejlepší kamarad se oženil (že by výzva?) a odjel na dovolenou na Kubu (výzva nebo provokace?).
Co se týká mých osobních potěšení, tak za nejlepší letní fesťák prohlašuju FAJT Fest ve Velkém Meziříčí a nejlepší zimní akce byl bezpochyby Dead End v Budějkách. Nejlepší desky u nás natočili Dive a Killerpanda, ze zahraničních rozhodně Deftones, Gojira a já pro sebe soukromně objevil dánské Lis Er Stile, kteří mě neustale rozebíraji podobně jako tepličtí Modern Day Babylon a samozřejmě hip hopová Diakritika.
Ztratil jsem nějaké iluze, peníze a psa. Naopak ziskal nové iluze a trochu toho ničím nepodloženého optimismu, kolikrát tak nutného k přežití. Peníze se nevrátily. Ve volbách jsem volil piráty, aby to nakonec vyhráli komouši na jejichž dobu jsem zavzpomínal v Jánských Lazních mezi letošními svátky, kdy na začátku sezóny jsou v celém lazenském městě otevřeny tři hospody, z nichž v jedný Vás neobslouží, druhá je plná po střechu a ve třetí vás obsluhuje trotl, kterýho jsem se zapomněl zeptat na jméno dealera, pač, to bylo jediné, co měl evidentně zmáknuté. Celou pachuť po kyselých třešní dovršil film Občanský průkaz, který celkém vtipně popisuje to, na co naši polodementni spoluvoliči vzpomínají.
V závěru roku jsme si střihli support Anthraxum, kteří mě i přes svoji lopatovitost docela bavili a s chutí jsem si zařval you´re antisocial. Na celém koncertě mě nejvíc ale pobavili recenze, kde snad každý, meditoval nad otázkou vhodnosti stylů. Už mi to skoro připomína hiphop flames o to kdo má větší styl a kdo je dává víc štrýt. V jednom reportu se dokonce redaktor přiznal, k tomu, že nás zna jen povrchně, ale dovolil si přemýšlet za nás a že prý si podobný support přiště rozmyslíme. Takže, aby bylo jasno......za mě osobně......tohle je daleko vetší výzva, než si zahrát před Korn, páč je daleko větší machrovina obrátit zamrzlé metloše na pravou víru, než hrát před stylově spřízněným tělesem. Díky těmto recenzím jsem si uvědomil, že lidi/novináři/kritici/fanoušci jsou u nás fakt hodně zabrždění a stylová škatulka je pro ně důležitější, než samotný interpret....a pak že u nás není xenofobie (strach z nového).
Tak snad se ten příští rok poveze na vlnách loňských pozitivních změn za rok bude ten blog ještě o fous pozitivnější.