25.3. Malostranska beseda
Muj milý deníčku, musím se Ti svěřit s jedním zážitkem, který se mi přihodil včera. Měli jsme s klucima koncert v Malostaranské besedě, která se kupodivu nachází na Malé straně, dokonce na Malostranském náměstí. Po přijezdu jsem si musel nutně odskočit na malou stranu, takže jsem tam byl dobře. Během cesty nastali malé, leč nemilé komplikace, které paradoxně předznamenali úspěch večera.
V besedě nás čekal nerudný zvukař a též dvoji sličných dívek, připravujicí podium pro naše akustické vystoupení. V besedě se totiž hrozne vysypali do rekonstrukce a nového ozvučení, takže jim nezbylo na elektřinu, tudíž my i kluci s Atari Terror jsme museli hrát na akustické nastroje. Tím se ovšem vyřešil i problém s policejní hodinou, protože písně pro táborákové ohně nemohou rušit pana prezidenta na Hradě. Ve finále dorazili i bardove ze spřátelených osad, kde též mají hudební tělesa přátel trampingu a odkazu Wabiho Daňka.
První spustili své písně o Sázavě a bobří stezce Atari Terror. Ostatní trampové pěli písně s nimi, Ti kteří neznali text, nahlíželi do zpevníků Brontosaurů a bří Nedvědů a vsichni pospolu broukali: "Vlajka vzhuru letí". Velký uspěch měly jejich písně, dokonce malem vyhasnul oheň. Naštestí si toho kluci včas všimli a přestali hrát, dokud někdo nepřiloží.
Po klucích jsme na to šli my. Pěkně flanelové košile, maskače a klobouk s liščím ohonem. Začli jsme od podlahy a skončili u stropu. Nadherně to bylo. Zlomil jsem nekolik lžic, jak jsem mlátil v rytmu do ešusu. To by ještě šlo, ale bard z osady Rovného Karla, si při mlacení do starého barového piana přivodil otekliny prvních članku všech prstů (i těch na nohách). Nicméně uspěch to byl veliky. Dokonce i puget z vlčích máku jsme dostali. Zbytek večera jsme ztravili popojením donesených lahvaču a rumu a opekaním špekáčků. Nakonec jsme uhasili oheň vlastní moči a šli spát po širák. Díky všem hochům od Bobří řeky, Michalovi od Rovného Karla, potulnému houslistovi Ondrovi i Radkovi z Hentai a Davidu Robinu Hoodovi od x-leftů i nám přátelům spartakiadních cviček.
Bylo to pěkné a těším se na další potlach tentokrát elektrický.
