Fanoušek Thomas si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.
Středa:
Takže jsem ve studiu Biotech a točím. Mam geniální cajky (opět Hanuš a Heřt bubínek) a jsme v prvorepublikové vile, což znamená, že to bude nářez. Máte se na co těšit.
Čtvrtek:
Mám nahráno a je to rychta. Už jen syrová nahrávka zní skvěle a znásobuje můj dobrý pocit z natáčení. Ecson právě vedle fotí soupravu a nahrávací set up, takže brzy budou k mání i pořádné pornofotky.
4 kika: ...a teď to teprv je slib :-)
To jsem takhle zaborusil do starých CD s mp3 a zahlédl složku Goodfoul. Aniž bych si uvědomil, co dělám, vzal jsem ji a celou přetahl do WinAmpu. Následky na sebe nenechali dlouho čekat.
Prvni mi začlo hrát demo From Within, písníčka o obyčejném chlapci me zase rozložila jako před lety, kdy jsem se s touhle bandou potkal v legendárním Crossu v Plzni. Tenkrát u toho byli ještě Made by the fire a věru povedená taškarice to byla. Obzvášť když si vzpomenu, jak v klubu pro 80 lidí, jich pařilo 150. Tam se tenkrát změnil můj hudební pohled, vkus, vnímaní, a kdo ví jak se tomu ještě říka, prostě jsem tam objevil to, co jsem pak hledal u každé muziky, co jsem kdy poslouchal a která se mi líbila.
Když mi do uší začli smažit skladby ze Stirs of Echoes, ocitl jsem se o pár let později, kdy jsem byl v nejlepší části svých plzeňských studii a tuhle, ještě nezmasterovanou, desku jsme poslouchali u natáčení dema M.A.D. v legendárním studiu Avik. Tenkrát mě zabíjel Boky a jeho rytmy a dodnes se nic nezmenilo.
No a na závěr smrt v podobě nevydaného Heroin. 4. pecky končící depešáckou Enjoy the Silent. Sotva dýchám, jak žeru každý takt.
Tohle je prostě moje srdcovka, která mě ovlivnila a jen škoda, že se rozpadli sice na dvě výborné kapely Nasty a Mossambic, ale dohromady byli nejvíc. Byla ale jiná doba, jiní lidé, jen dobré songy zůstavají a já vám kluci chodovský za ně děkuju. Krásné vzpomínky na krásné časy.
Tywe to je EMO :-)
PEKLO
Odchazím takhle v úterý z kolbenky...tak čau, ja jdu dělat kraval. Nedlouho po té čumím před veřejnou saunou Roxy na obrovský kamion a tourbus....ja Ti se tady otočí? Otázka otáčení zustala i nadále, jen co jsem shlédl obsah kamionu vyložený na, před, vedle, pod a za podium v Roxy. Tywe, tady se ani neotočím. No nic nastává usporná varianta s bicíma na straně. Jo super, konečně budu taky vepředu....a označil jsem výseč v mém rohu pod podiem....Štěpane, pyčo, vidíš tu výseč, tak to je moje, jóóó?! Tam smím mrkat jen já. Tak bacha. Už po stavbě jsem byl zplavený jak magor...no tady to bude asi trošku peklíčko dneska. Zvukovka a nervózní nejvyšší securiťák.
Otevření dveří (jak se hezky česky říká open dór). Teplota i počet lidí stoupá, pak už stoupá jen teplota, víc lídí už se vejít nemuže. Tak jdem na to. První song....cóžeee! proč se mi dělají kruhy před očima? Druhý, třetí, při akvarku trošku odpočinek a pak maso až do konce na kyslíkový dluh. Odpotácím se do backstage a pak 3/4 hodiny lituju promarněné fyzické kondice.
Jdem mrknout na Disturbed. hmmm efektní, hmm, kde už jsem to viděl, jo vím v Plzni, na majalesu, Škwor, jo to je presně ono. Ale lidi se baví, jo maká to, atmosféra přímo pekelná, takže nelze říct nic špatného, jen prostě mam radši víc intelektuálna v muzice no. Uklizení se do backstage, je tam přece jen o neco příjemněji. Pokec s roadmanagerkou Disturbed nad trvdým chlebem nejen řidiče, ale i metalového harcovníka. Jo jo to jo, opět ve mě roste přesvedčení, že muziku fakt jen pro zábavu, a ne na živení. První konec, dělání zagorek, opět nervózní šéf security. Sólo na bicí, jdu se mrknout, velký usměv, ale nic, nebudu to komentovat, hlavně že byly dva šlapaky, to se počítá.
Balení nakládka, částečný odjezd, balení, druhá nakládka, druhý částečný odjezd, balení, pivo, pivo, pivo, balení, vyzva k odjezdu, pivo, pivo, pivo, definitivni baleni a definitivni odjezd. Moc hezke, kuju zučastněným :-) konec dobrý, akce dobrá
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
NEBE
Odcházím takhle ve čtvrtek z kolbenky a říkam, čuzz, dneska konečně nehraju, tak se jdu mrknout na jeden revival band...jasný, hrajou nějaký songy od Marilina Mansona, Rammstein a jeden fakt povedenej od Goodfoul. Depeš mode se jmenujou
Sraz v Edenu, jak maj slavisti to nový škvárový hřiště, jo přišlo mrknout ještě pár lidí, asi tak 30tis. V 8 začínají, hmm klávesy, hmmm, hmmm pěkný, hmmm dává se do mě zima, hmmmm, to není zima, to je mráz.....hmmmm, pařím jak debil, zima mi není ale mráz mám pořád, raketa do nebe, litam, čumím na to jak kapela si po 25letech hraní užívá koncert jak když kopnete malým klukum merunu na louku. Fantazie, super světla, super projekce, super všechno David Gahan nevypada, ze si před mesícem zadnal rakovinu a Martin Gore mě absolutně přesvedčuje, že kdyby DM neměli Gahana, vzal by to za něj. Ten song od Goodfoul, Enjoy the silence se jmenuje, je fakt provařenej, všichni zpívají: "óól Ijevr vontid is hýr in maj arms", Gahan klidně vynechá oba refrény, není třeba, prostě Goodfoul zná každý.
Dokonce dvojí dělaní zagorek, ale kluci to prostě dávaj. Skvělý, tohle je hudební nebe. Odjízdím domu si převleknout spodní prádlo. Opět ve mě roste přesvedčení, že takhle by mě to bavilo a nevadilo by mi, že se tím dobře živím. Ráno si pro jistou znovu převlékám prádlo.
...a teď babo raď, nebe nebo peklo? ...... bez jednoho druhého není
...když ale zlobivý holky nechodí do nebe :-/
...tak snad tam doplachtí alespon velký MJ, kterého již na živo neuvidíme. RIP.
