Tak zda se, že můj blog už je zapomenutý. Už si nikdo neříka o další žvásty apod. No jsem rád, že mám klid, ale zase je to nefér k těm co už neotravujou a jen mlčky čekají. Takže jsem si ve svém pracovním programu udělal čas a něco sem slintnu, když už
jsme v tom studiu.
Nahrávaní začalo tak, že volám Majklačovi z Ruska, rozhovor se odehrál zhruba takto:
Já:" Čuz Míšo, Tywe je to v prdeli, ty zkurvený rusáci jsou liný jak vši, takže všechno zase nabírá skuz. Budu tu muset tvrdnout až do konce října.
" Majklač:" No tywe tak to je v pýči, to si nemužem dovolit, ty krávo, jak to udělame, no přinejhorším to někdo nahraje za Tebe podle dema, ale kdo kurva."
Já:" No tywe, tak to nemám radost a nejde to odložit o měsíc?"
M:"Woe, už to odkládáme rok, to je nemyslitelný, navíc už máme termín křtu, to musíme stihnout"
Já: "No tywe, tak počkej nějak to vymyslíme...."
....potom bylo asi tak pul hodky ruzne bla bla bla (zasvěcení tomu říkají brainstorming)
M:" Ok tak to by šlo, ale bude to makačka, fakt tomu musiš dát v těch 10ti dnech všechno"
Já:"i kdybych na to měl chcípnout, udělám proto všechno"
M:"Bude to kotel jako pýča"
Já:"To si piš"
... a jak jsme řekli, tak jsme udělali. Pár dní poté jsem stal s kufrem a litrem vodky na Ruzyni. Celý týden jsme hrali, ladili, dodělávali a chystali. Za týden jsem stáll s naloženým Wolfym před studiem Davida Kollera.
Tak parádní nahravací mistnost jsem ještě neviděl. Bývala zkušebna Lucie, Kollerbandu a studio v jedne místnosti, ze stěn sálala atmosféra a jen jsem si mohl představovat, co vsechno tahle mistnost zažila. Režie uprostřed místnosti a všude kolem
muzikantský "bordel" ale tam atmoška, ta prostě dávala. První den lehké zvučení a lazení, veliká spokojenost, snad poprvé jsem si studio užíval. A to tak moc, že druhý den jsem všechno nahrál v několika verzích. Další den jsme si jen vybírali co přehrát a
tak jsme udělali dalších pár verzí, které se zdaly být ještě lepší než ty předchozí. Tím celá nahravací session skončila. Děkuju Majkláčovi, Eccsonovi, Davidovi a Petrovi za skvělou atmosferu, příjemnou a zábavnou společnost a skvělé připomínky a názory.
Jak bylo před nahrávaním všechno stresové a hektické, proběhlo nahráváni ve veliké pohodě, s usměvem a doufám, že nejen já jsem si to užival. Jestě jednou díky.
...mno a co dál? Zanechal jsem Majklače a Eccsona s gigabyty dat a odjel zpět do Ruska.
Použil jsem následující gear: Bici DW Collectors serie, blany Remo Ambasador Coated a Power Stroke 3, činely Paiste signature (hihat a ride), Paiste Rude (2 x crash), Sabian AAX Metal (Crash), Zildjian Z (China), snare drum Hanus a Hert 14x8, hardware
DW. I s gearem jsme byl tentokrát moc spokojen (Díky Davidovi a Románovi) obzvlástě snare byl ultimátní.
No teď se ještě pochlubím s historkou, co se mi stala včera. Jak asi víte, Rusové nás teď nemají moc rádi, protože jdeme Američanům na ruku s tím radarem, nicméně až do teď jsem se zatím nesetkali s jedinou reakcí na toto téma. Ale včera si k nám v
hotelovém baru přisedl rozjařený rus a začal do nás mohutně lít vodku a začal s námi komunikovat spisovnou angloruštinou. Vodku jsme pili a čekali co bude, týpek (fyzická podobnost s Putinem byla zřejmě čistě náhodná) se nejdříve pochlubil, že děla pro
Interpol a je z Nižniho Novgorodu, postupem času a vodky se ale proklecl , že je voják a má namířeno do Moskvy. Když začal mluvit o radaru Věra, zbystřili jsme a začli si stakany plnit vodou misto vodky, no a když došlo na na americký radar, náš nejstarší
kolega nás z toho vytáhl fintou, že je náš šéf a že nás musí zahnat do postele, ať zítra podáváme výkony. Ještě že tak, dnes jsem se hotelovému baru obloukem vyhl
Trošku mi to připomělo slavnou scénu ze Švejka, kdy tajný agent provokatér opíjel v hospodě Švejka, aby z nej vyráhl nějaké proticísřské řeči a když neuspěl, alespon nechal zavřít hostinského Palivce, protože řekl, ře dal obraz cisařepana na půdu,
protože na něj sraly mouchy. Jenže ve Švejkovi do byla prdel, tady už to prdel není, tohle je Rusko, tady je všechno možné.
...a proč takový nadpis? Ten mě napadl, když jsem letěl na domů, na nahrávaní a přečetl si v letadle v novinách a o nějakém tlustém moravovi, nějakých fotkach, sbíraní kompromitujících materialu a ostudě z toho, nic lepšího mě totiž nenadlo.
Hoši, hoši, jak malý kluci.....to jste poslanci, že se nestydíte. Radši jsem hodil noviny pod sedadlo, dočetl dalšího Houellebecqa
