Jak mnozi vědí (...a Ti co to nevědí se to dozví v zápěstí), hráli jsme o víkendu u našich západních sousedů. No u západních není tak zcela přesné, protože se jedná o bývalé východní Německo a města kde jsme hrali jsou na sever o nás. Každopádně to nic
nemění na tom, že jsme museli přejed hranice, což bývá v našem podání velice vtipné. Opět jsme nezklamali a hranici se nam podařilo přejed až na druhý pokus.
Takže jak to bylo celé....V pátek jsme vyrazili z Prahééé směr Liberec, neboť jsme hráli v Zittau (Lužicko-srbsky Žitavě). Zittau je městečko ležící na trojpomezí mezi ČR, Něměckem a Polskem, takže pokud do něj chcete přijed z ČR, musíte projed uzemím
všech státu, na jejichz pomezí leží a v tom byl ten problém. Polští celnící navzdory tomu, že jsme všichni Slovani a ještě k tomu v EU, prohlásili naší dodávku za nákladní auto a pro Ty není přechod Hrádek n.Nisou - Zittau určen. Zřejmě se
jim nelíbil oblíbený Míšuv vtipek s přejetým polským celníkem a nezastavením na pasové kontrole. Nic nepomohli argumenty, že auto neváží víc jak 3,5 tuny, nebo že na na jeho řízení stačí řidičské oprávnění skupiny B. Dokonce jsem prý
přešel do konfrontačniho módu dialogu s celníkem, ale ani to nepomohlo(spíš naopak) a tak jsme se museli vrátit a zhruba kilometrový kousek do Zittau, objet přes Vandsdorf. Je to sice delší, ale zato horší cesta.
Po příjezdu do Emil Cafe v Zittau už na nás čekali spolupachatelé Nasty? a LRU. Postavil se cajk, nazvučilo se a čekalo se na lidi. Těch moc nebylo a ani to nevypadalo. Kapely pořád převazovaly nad navštěvníky. Když však v pul jedenacté
začali Nasty? byl už klub solidně naplněný. Kucka z Božičan (už nikoliv z Chodova) zahráli samé nové pecky, bez 2. kytaristy i bez sampleru a neznělo to věru špatně. Nápadita rytmika a Vencův přednes prokládaný česko-anglicko-německo-polskými průpovídkami
mezi songama, mě hodne bavil. Už se na nš těším do 9.12. do Lampy, kde budou hrát s Dive (na ty se teším taky :-))
Po Nasty? nastoupili LRU z Liberce. Kucí hrajou takový Stoner Rock a myslím, že si celkem dali, jen lidi byli nějaky divný, mezi songama potlesk, sem tam podupáni nožkou, ale nic vic, teda spiš nic a víc piv tak akorat.
A po LRU my. Šel jsem na podium z pocitem křivdy, že nám ostatní kapely vypijí všechno pivko, což se sice stalo, ale naštestí německych piv stačí ke štěstí málo, takže trošku štestíčka nam taky zbylo. Koncert bych prohlásil za standartní, lidi
nějak moc nereagovali, což byla pruda hlavne pro Štěpu, ale my co si jedem na vnitřích prožitcích, jsme si zahráli.
Po koncertě jsme vypili pár pivek, vykourili nějaky to balený cígo, vyposlechli si pár invektiv od Venci a kolem patý šli na kutě. Heslo večera: "Držte hubu, ať nevzbudíme Robota!". Jo a málem bych zapoměl, taky jsme zkoukli pravou něměckou bitku,
stylu jeden na jednoho a Vy všichni ostatní ho podržte. Nadávalo se německy, polsky a srbochorvatsky.
Ráno nás vzbudil Míša, že Robot udělal snídani (zřejmě jsme ho nevzbudili). Snídaně to byla královská, vzpomínalo se na předchozí večer, což mělo za následek, že Venca opět všechny počastoval svými otevřenými názory a postoji (zase si spetl Stehna se
Švejkem). Občas se do toho mihnul Robot (ne není to robot, jako robot, ale Robot, jako polský chlapík co děla v Emil Cafe), který odmítal komunikovat v jiném než slovanském jazyce. Takže jsme vytáhli par polských frázi(např. o polskim batmanovi Adamu
Maliszchovi a tak), což Robot kvitoval dolévaním kávy.
Po vydatné snídani, jsme vyrazili směr Bautzen (Sbrski Budišín), protože Míša musel sehnat náhradní struny, které si nevzal. Na radu místních jsme se vydali do Korn-markt-place, kde jsme však nenašli žádné Korny, ani hudebniny. Za to si tu Štepa koupil
kalendář s jednou slavnou zpevačkou a dali jsme si klasickou bufetovou čínu, na kterou nás ukecal Míša, protože mají skvělpu palivou omáčku a sojovku, taktéž palivou. Během jidla, které bylo též náležitě pálivé, jsme mezi utíráním potu a zapíjením
probírali následky vylučování takto pálivého jídla. Výsledek diskuze byl, že vylučování je taktéž, kdo by to byl rekl, pálivé.
Hudebniny jsme nakonec v blizkosti Kornmarkt centra našli dvoje, ale oboje jaksi zavřené, no nic. Než jsme ztrávili pálivé jídlo, dali jsme si šlofíka v dodávce při poslochouchání GO WEST mixu.
Koncert začal v klidu jednou grindovou partičkou(jméno si bohužel už nepamatuju), kde mě hodně bavil bubenik a basák. Po nich hrál metalcore (mimochodem, tohle prej v Německu hodne frčí), zase nevím jmeno, sorry. Ty už mě tolik nebrali, ale měli
docela dobrý melodický zpevy. No a na závěr zase my. Všechno super, až na malý detail, na podiu bylo tak šíleny horko a nedostatek kysliku, že jsem se proklínal za předchozí prohulenou noc. Nakonec jsme to nejak, i přes občasné ztráty zraku a vědomí,
dali. Po koncertě obligátní pivka, pokec v něměcké, anglické a znakové řeči. Návštěva exotického baru v historickém centru Bautzenu, kde místo podlahy měli písečnou pláž, takže se tam zřejmě ulízelo kátrováním. Poté super ubytování u Seba, královská
snídaně a poklidná cesta domu přes prověřené přechody. Líbilo se mi, jen to babylonské zmatení jazyků, občas mátlo mě i všechny okolo.
