Nenene, dneska to nebude o lehkých drogách, dneska to bude o potřebach daleko nizších než tvůrčí práce pod vlivem drog. Dnes si nám Lajka postěžuje, jak těžké to mají pejsci na přelomu jara a léta.
Tak je tu léto, teplíčko a já se mužu vyvalovat pod oknem a nechat si sluníčkém vyhřát kožíšek. Problém nastává, když se jde ven. Samo o sobě to samořejmě problém není, problém začíná, když slušně vychovaná psí holka jako já si potřebuje odskočit. Jelikož nejsem jako ostatní pejsci a záleží mi kde svůj organický odpad nechám. Když byla ještě zima, dal se vhodný terén, který musí mít mírný sklon, jinak rovný, musí být stranou všeho a jestě to tam musí správně vonět, v klidu najít. Ale teď je to hrůza, všude vysoká tráva, kterou nikdo neseká ani nespásá a mě napadá.....a co pejsi, maji kde sr.....t? Je jen velmi málo příhodných míst, copak by si kdokoliv z vás čupnul do metr a půl vysoké trávy. Vetšinou mi nezbývá, než si vhodné místo ušlapat, ale to stejně není ono a většinou musím vystřídat tak tři až čtyři místa, než najdu to správné, akorát paníček to nese nelibě, on nepotřebuje hledat....pičus. .... a to nemluvím o tom, jak nadává, když mi vyndavá klíštata. Je to hold psí boj a každý si musí svoje místo potřeby najít sám a jak si kdo sedne, tak se i vyse...e.
a taky na mě jde jaro, což se projevuje tím, že fenečky papáme a pejsky milujeme víc než obvykle.....a ten paníček proto nemá zase pochopení....pičus.
Lajka Lamborgina di Malvazinky, tlapka velikost č. 42