Nové finty pražských revizorů
Opět článek trochu mimo muziku, ale nemohu si pomoct...
S novelizací zákonu o drahách a o silniční dopravě s datem od 1.5.2013 došlo ke zvýšení maximální pokuty za jízdu na černo z 1000,- Kč na 1500,- Kč. Nový předpis se zatím ještě nestihl projevit ve smluvních podmínkách Dopravního podniku Praha,
avšak revizoři už jej přijali za svý. Jejich počínání je však přinejmenším pochybné a silně zavání motivací většího osobního ohodnocení na základě naprosto svévolného výkladu smluvních podmínek i výše zmíněných zákonů.
Nejsem právník, avšak mé předchozí zkušenosti s DPP mě donutily zmíněné zákony nastudovat. Právníky tímto prosím o korekce, pokud mé závěry budou chybné - rád bych tímto článkem především vyvolal diskusi na téma zneužívání osobních údajů revizory
DPP. Tolik na úvod, a nyní k věci samé.
Před časem přišla přítelkyně domů, že byla chycena revizorem a bude jí to stát 1400,- Kč. Na stůl položila nikoli jeden, ale rovnou dva pokutové bloky: jeden na 1000,- Kč jako příplatek za černou jízdu a druhý na 400,- Kč - tento za nepředání
osobních údajů (rozumněj neukázání občanky) revizorům. Milá totiž z mé trpké zkušenosti dobře ví, jak revizoři DPP zachází s osobními údaji, a tak se rozhodla zcela v souladu se smluvními podmínkami vyčkat příchodu policie a své osobní údaje předat jim.
Toto se však revizorům nelíbilo, a tak po příchodu hlídky vypsaly již zmíněné dva pokutové bloky. První jako příplatek za černou jízdu, druhý pak dle bodu 8.7 smluvních podmínek, ve kterých je doslova uvedeno:
Cestující, který znečistil nebo poškodil vozidlo nebo jiné zařízení dopravce, ohrožuje bezpečnost nebo plynulost dopravy, případně jinak porušuje ustanovení zákona č. 111/1994 Sb., zákona č. 266/1994 Sb.,
vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., Smluvních přepravních podmínek PID, zaplatí přirážku ve výši 400 Kč. Přirážka se ani při platbě na místě nesnižuje.
Podívejme se tedy na tento paskvil, umožňující toto svévolné chování revizorů. Předně je vhodné zmínit, že nastalá situace je explicitně uvedena v bodu 8.10 smluvních podmínek, který by tedy logicky měl být upřednostňován, neboť je k řešení podobné
situace určen a který zní:
Pokud cestující v rozporu se zákonnými ustanoveními odmítne zaplatit přirážku k jízdnému a odmítne se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje, je pověřená osoba oprávněna jednat v souladu se zněním obecně závazného právního předpisu, aby byla
zajištěna práva dopravce. Cestující je v takovém případě povinen na výzvu přepravního kontrolora následovat jej na pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti nebo setrvat na místě do příchodu osoby oprávněné zjistit jeho totožnost.
Tím je z pohledu smluvních podmínek řečeno vše: Nechceš dát občanku? Počkáš na policii nebo tam s náma půjdeš. tečka. Žádné další sankce či přirážky. Pokud bychom však - se skřípěním zubů, ale přeci - akceptovali chování revizorů a jejich výklad, že
neposkytnutím údajů se pasažér dopouští porušení přepravního řádu, a tedy bodu 8.7 smluvních podmínek, můžeme pokračovat zkoumání tohoto předpisu. V metru a tramvaji se jedná o zákon o dráhách (předpis č. 266/1994), v autobuse pak o zákon o
silniční
dopravě (111/1994). Vzhledem k tomu, že přepravní řád je u obou zákonů v těchto ohledech velmi podobný, vezmeme si za příklad zákon o dráhách (ostatně milou chytili v tramvaji).
§37 zákona o dráhách je onen magický "přepravní řád", jehož porušení si nárokuje DPP sankciovat přirážkou 400,- Kč. V první řadě je zcela absurdní, aby sankce za porušování zákona mohla inkasovat jakási akciová společnost, byť je
město (a tím de facto i stát) jejím majoritním vlastníkem. Navrch si může tato akciovka upravovat ve svých smluvních podmínkách výši této přirážky. Vždy jsem měl za to, že pokud poruším zákon, sankce za jeho porušení ukládá státní orgán,
kterému také plynou ze sankcí za toto porušení zisky. V případě DPP tomu z nějakých mě neznámých důvodů není. Z mého pohledu se zde jedná o privatizaci zákonů.
V druhé řadě pak následuje samotné "porušení zákona". Opět si zacitujeme, tentokráte bod 4 přepravního řádu zákona o dráhách, kde jsou definována práva revizora - nás zajímá hlavně písmeno d, které praví:
(pověřená osoba může) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k
jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.
Tedy dobrá, pověřená osoba (revizor) má právo od nás vyžadovat osobní údaje - jméno, příjmení, datum a místo narození a adresu pro doručování. O občanském průkazu není řeči. Ale buďme trochu tolerantní, chápu, že tímto přístupem by nevybrali nikdy
nic, a přeci jen jezdit na černo se nemá a postih tedy musí být. Na to samozřejmě přepravní řád pamatuje odstavcem 5, což jsou povinnosti cestujícího. Zde už tak bezzubý zákon není. Cestující je totiž povinnen - a hezky jedno po druhém:
a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících,
...toto je možný bod, kterým si DPP nárokuje ony čtyři stovky . cestující je povinnen dbát příkazů. Ovšem můj - byť laický - názor je, že požadování občanky nijak nevede k zajištění bezpečnosti ani plynulosti dopravy. Vede k tomu zhruba stejně, jako
by revizor dával pokuty těm, kteří zaspali za to, že na ně řidič musí čekat, když dobíhají tramvaj. Dále:
b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující
nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k
jízdnému [odstavec 4 písm. d)],
Tak, a zde je druhý možný důvod. Ovšem za chvíli si ukážeme, že proti němu existuje opravný prostředek přímo o dvě písmenka dále, tedy písmeno d. Je pak otázkou, zda porušení tohoto bodu může být bráno jako porušení přepravního zákona či ne, pokud
je vyhověno bodu d.
c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu.
Toto je bod, na který jsem narazil již výše - jak je možné, že za porušení zákona mám platit akciové společnosti? No a konečně slibovaný opravný prostředek k písmenu b:
d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v
písmenu b).
Zvláště bych zde chtěl vypíchnout ono zakončení - "a to nesplní-li povinnosti uvedené v bodu b)". Pokud bych měl vycházet z programátorské logiky, pak pokud bych mezi jednotlivá písmena dal logický operátor OR (nebo), pak B OR D
pri platném D vrátí celkovou hodnotu výrazu true (pravdivou), neb alespoň jedna z podmínek je splněna, a výraz je tedy splněn. Tedy k porušení zákona jaksi nedošlo a ona přirážka (název
"přirážka" namísto "pokuta" je zde i logickým vysvětlením, proč může sankce za porušování přepravního řádu inkasovat DPP namísto státu) je dle mého názoru protiprávní. Proč jí tedy revizoři vypisují? Moje osobní domněnka jest, že z
této dtuhé pokuty mají osobní zisk. Co na to říká zákon o ochraně osobních údajů (101/2000 Sb.) a trestní zákon (140/1961 Sb.)?
Začněme u §13, kde je ddefinována DPP povinnost při zabezpečení osobních údajů:
odst. 1 nám praví, že "Správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému
neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních údajů."
Odstavec 3 pak specifikuje tato opatření ještě o něco konkrétněji:
"(3) V rámci opatření podle odstavce 1 správce nebo zpracovatel posuzuje rizika týkající se
a) plnění pokynů pro zpracování osobních údajů osobami, které mají bezprostřední přístup k osobním údajům,
b) zabránění neoprávněným osobám přistupovat k osobním údajům a k prostředkům pro jejich zpracování,".... Zbylá písmena jsou irelevantní.
Zde se tedy dovídáme, že je především záležitostí DPP, aby osobní data přepravovaných osob (byť černých pasažérů, zákon je zákon) zabezpečil před zneužitím osobami, které mají bezprostřední přístup k osobním údajům, a to jsou právě
revizoři.
Dále se pak přenesme o pár zákonů dále k trestnímu zákonu (140/1961 Sb), který oceňuje vystavení pokutičky "navíc" na základě získaných osobních údajů dle §178 takto:
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje o jiném shromážděné v průběhu trestního řízení nebo v souvislosti s výkonem veřejné správy a způsobí tím
vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší právním předpisem stanovenou povinnost mlčenlivosti tím, že sdělí nebo zpřístupní osobní údaje o jiném získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce a způsobí tím
vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 porušením povinností vyplývajících z jeho povolání, zaměstnání nebo funkce.
A jelikož máme v trestním zákoně i §167 (nepřekažení trestného činu) a §168 (neoznámení trestného činu), jsem velmi zvědav, jak se k této problematice postavý nyní již informovaný dopravní podnik. Já osobně
hodlám v této věci podat trestní oznámení, zbývá pouze si vyjasnit, co je možné pokládat za vážnou újmu na právech.
SHÁNÍM TEDY OPĚT OBĚTI DOPRAVNÍHO PODNIKU, konkrétně všechny, kteří dostali druhou pokutu za čekání na policii, aby mi napsali na h@n.cz
Rovněž sháním právníka/právničku/právníky, kteří by se byli schopni a ochotni tomuto tématu věnovat.
Kopii tohoto článku zasílám i panu Dr. Stránskému, právníkovi DPP. A ještě malý soukromý dodatek: Pokud se chcete zúčastnit jednoho zajímavého soudního líčení, ve kterém je revizor obžalován z porušování cizích práv (což je docela lehký prohřešek,
vzhledem k tomu, že v obžalobě je vyloženě uvedeno, že zneužil mé osobní údaje), pak jste srdečně zváni ve středu 16.10.2013 k Obvodnímu soudu pro Prahu 8 (Justiční areál Na Míčánkách) od 14:00 do místnosti 4.310. Těším se na vás.