HIM aneb cestování Lucernou
Středeční večer zahalen do tajů vzhledem a kvůli vypočítavosti mé a možná i lenosti dovolil mě jít bez koncertové kamarádky Leni na HIM. Bohužel a protože se lístky nečekaně vyprodali, bylo místečko jen jedno. Milá zlatá Leni uvolila jít na koncert mě...
Koncertík velmi příjemný (až na zvuk velkého sálu Lucerny). Úplně brzo jsem se nedostavila, proto dostat se na plochu taneční by byl asi trochu boj, proto jsem ho předem vzdala. V poklidu cestování za výhledem a nejlepším zvukem jsem se tedy dostala ze strany až k podiu, kde jsem přečkala celý, milý a ničím nenucený koncert. Majestra u mě zvýšili na obdivu svojí klubovou podobou (i díky zpěvákovo cigaretám, které doutnaly během zpěvu - což moc dobře nechápu). Největší pecky proběhly jen v rámci udržení popnástiletého publika ve varu, které se samozřejmě neváhalo ozvat. My, pivní pupkáči, kteří už se do kotlíku tak nehrnem, jsme se pohupovali pěkně v klidu, bez debat na improvizační "i" chybovou část koncertu. Měla jsem pocit, že chybiček se našlo trochu víc, tudíž bych si koncert představila v jiných prostorách, kde by se to dalo svést na kvalitu aparátů, apod., ale mile mě překvapilo, že i taková "velká" kapela dokáže klubově předvést, jak to říci, normální koncert.
Tedy mé resumé zní: HIM ano, velký sál Lucerny ne.