Věra Linhartová
Upraveno:Smysl extrémistů je v tom, že, dovádějíce nějaký jev - ať už znamená slabost nebo sílu doby - až po samu mez, kterou tak sami značí a vyčerpávají, vytyčují tím jednak cestu k následování, jednak jev sám činí nemožným k opakování; neboť jestliže docházejí až k mezi, tedy jev také ukončují, ohraničují, zamezují.
...
Kdož považují své představy o životě za příliš povýšené, než aby nutně nebyly drobeny a rozmělňovány, kdož považují svoje úmysly za neuskutečnitelné a jakýkoli čin za nemožný, jsou lidé, kteří si nikdy dostatečně neoddálili představu svého činu. A kdykoli ji vzdálí, tedy jen proto, aby se zděsili pohledu do vzniklé propasti. A přece, je-li v nás představa činu, nemůže zůstat smíšena s naším přítomným stavem, neboť jej už jen tím, že je v něm, činí nesnesitelným. Tak se mi také nově osvětluje legenda o vojevůdci, který když viděl, že prohrává bitvu, zatímco v jeho srdci sídlila představa vítězství, vytrhl si srdce, a odhodiv je daleko před sebe, probíjel si cestu za ním. Ti, kdož si stěžují, jsou právě lidé, kteří se bojí vzdálit byť i jen krok od svých představ; drží je sevřeny v dlani, mazlí se s nimi a hřejí se jejich zvolna vyprchávajícím teplem.
...
Není výmluvy pro to, aby se člověk nedokázal udržet na výši sebe sama, třeba ho hrozily odvést z cesty události sebesilnější.
...
Je-li nám někdy bídně, je to pokaždé proto, že jsme zdaleka neudělali všechno proto, aby nám bídně nebylo.