Michel Houellebecq
Pouze literatura vám umožní navázat kontakt s duchem mrtvého, a to přímějším, úplnějším a hlubším způsobem než ledajaká konverzace s přítelem - jakkoli hluboké a trvalé může být přátelství, v rozhovoru se nikdy neotevřeme natolik jako prázdné stránce, když se obracíme k neznámému adresátovi. Jistě, když jde o literaturu, krása stylu a melodičnost vět mají svůj význam; hloubka autorových úvah, originalita jeho myšlenek nejsou k zahození; ale autor je především lidská bytost, ve svých knihách přítomná.
Melancholie nemá s estetickým cítěním nic společného, nesouvisí ani se vzpomínkou na štěstí, nostalgii po určitém místě pociťujeme jednoduše proto, že jsme v něm žili, mimochodem bez ohledu na to, zda dobře či špatně, minulost je krásná vždycky, budoucnost ostatně taky, jenom přítomnost bolí, neseme ji s sebou jako vřed utrpení, doprovázející nás mezi dvěma nekonečny nerušeného štěstí.
Ježíšovým problémem bylo, že příliš miloval lidi; nechat se kvůli nim ukřižovat je minimálně projevem nevkusu.