v Pičín

,,Všichni jsme jen mouchy snažící se vyškrábat přes okraj talíře."

Osobní masturbace je vznešená kratochvíle, vpravdě pozvedávájící na vyšší úroveň schopnost imaginace, ale tak, jak se předvádí v národním měřítku, činí čest svému viktoriánskému názvu sebeprznění.

Byl jsem při tom

Dokud se člověk na lidi nedívá, tak neexistují. Začnou existovat, až když na ně upnete svůj zrak.

Nabarvené ptáče

Díval jsem se zklamaně a znechuceně na dvě propletená poškubávájící se těla. Tak tohle tedy byla láska. Divoká jako býk, když do něho šťouchnou hrotem píky - brutální, páchnoucí, topící se v potu. Tahle láska byla jako rvačka, ve které si muž a žena vybojovávali jeden od druhého rozkoš a potýkali se spolu neschopni myslet. Zpola v mrákotách, ztěžka oddychovali, supěli a chovali se pod lidskou důstojnost.

Člověk je hrdý tvor. Nosí v sobě svoji vlastní soukromou válku, ve které musí bojovat a sám si ji vyhrát nebo prohrát. Má v sobě zakódovanou svoji vlastní spravedlnost, kterou se musí umět sám, bez pomoci druhých, řídit. Člověk, i když ho lidé obdivují a mají rádi, žije především sám se sebou. Pokud nemá vnitřní klid, pokud ho znepokojuje a trápí něco, co neudělal, ale udělat měl, aby nezklamal představu, kterou si sám o sobě vytvořil, a mohl si sám sebe i nadále vážit, pak je jako ,,Démon, duch vyhnaný, pln smutku."

Říkal, že by člověk nikdy neměl dovolit, aby s ním někdo špatně zacházel, protože by pak ztratil úctu sám k sobě a život by pro něho přestal mít smysl. Aby si zachoval sebeúctu, musel se umět pomstít těm, kteří mu ublížili, a dokázat, že má určité mravní zásady a není padavka.