Literární večer III.
Nejrozmáchlejší, trojdenní, časově náročný... Prostě jsem ho zažil jen částečně, asi tak z půlky. Pozornosti a doporučení hodné jsou rozhodně spolky Stolní společnost a Schrödingerova kočka. Nejlepší byly Nuly, to se prostě nedá nic dělat. Hodnotit Hameln je ošidné, když to bylo první vystoupení kamarádů. :-) Rozjeli to dobrým směrem, snad dají ta svá personální škatulata dohromady a rozvinou naznačenou poetiku. Neodpustím si však vypíchnout jejich basáka Vykvajze, s ním se teda ještě máme na co těšit.
Vlastně jsem poprvé zažil živého Iva Jahelku, kterej ovšem nerozchodil sílící klubový halas, svůj výstup zkrátil a ukončil celkem odhodlaným prohlášením, že "tady už nikdy". Mrzí mě, že jsem prošvihl Pepu Nose. Z jakýchsi záhadných důvodů nedorazili Mary and the Baby Cheeses, což mě zase tak moc nemrzí. Nedorazili ani bratři Holubci, což by dohromady vzato mělo mrzet Hukota.
Sobotní atmosférka lepší než páteční. Stylové občerstvení (chléb se sádlem) bylo vskutku osvěžením. Ale největší vychytávkou se ukázal být stánek na vlastní výrobu placek. Jak o tom svědčily oděvy účastníků Večera zaplňující se stále větším množstvím doslova jedinečných exemplářů.