vizor1 Muž, 255 let / Varšava

Renata Przemyk & Ya Hozna "Babę zesłał Bóg"

První album zpěvačky Renaty Przemyk z roku 1989 (a jediné natočené s kapelou Ya Hozna) kombinuje jasnej ksicht s hledačstvím. Renata patří dnes k populárním bytostem v polském showbyzu, ale dodnes zůstává svérázným jevem (nejen svým zjevem ;-) ). Když dnes po letech slyším třeba tuhle píseň, už (už!) chápu, jak to tehdá myslel kamarád z Varšavy, když k Renatě přirovnával Neočekávanej dýchánek. Srovnat si jen Renatin projev se Zuzaniným - duchovní příbuznost neodpártelná. A k tomu ten text! Nic dodat, teda krom toho textu ;-)

Vydařený to byl víkend :-)

Obě akce tedy proběhly v ultrakomorní atmosféře, ale své zážitky přinesly. Literární večer: Čerstvý schody - zábavné, vtipné, dobré. Místama sem si vzpomněl na Národní třídu. Nejveselejší band večera. Krchoff Band je sice krásně lyrickej, ale toho večera jsem si je užil nejmíň. Možná proto, že to co následně předvedli Flákači se svým novým repertoárem, to byl odlet do výšin nepoznaných. A dirty post punk závěrečnejch Nul mi sedí pořád víc a víc. Závěrečnejch, neb avizovaní Prodigy akustik jam se na to ve tři hodiny vyprdli a šli dom. ;-)

Ale úplně nejvíc sem si prožil básníky, kteří všem těmhle předcházeli.

Mno, hlukařská akce na druhej den se zpočátku rýsovala - teda s ohledem na psychofyzickou kondici mojí - jako lehká afterparty. Ale ono nééé. Cityk jsou zábavní a dobří, některé songy velice. TBA ne, nepobral jsem a šel si ven šetřit vstřebávání na něco lepčího. Vyplatilo se. Elektročas jsem předtim nikdy neslyšel - a dokonale mě vyprali. Výborný! :-)

Instant Art "Buraki idą na rolę / Zgnieciony" (Rednecks go to An Arable Field / Squashed)

Varšavští Instant Art byli nástupci Radia Warszawa - legendy polského undergroundu. Zpívá a na kytary hraje Jerzy Caryk, bubny a čarování s páskami má na svědomí Krzysztof Żukowski, na klávesy hraje Ryszard Rogocki. Tuhle nahráfku pořídili původně v roce 1990 a o čtyři roky později ji vydalo na kazetě pod názvem "Fragmenty nieznanego" kultovní alternativní vydavatelství Obuh Records.

Instant Art mě uhranuli až když už neexistovali a jsem moc rád, že se mi alespoň jedna jejich nahráfka po letech zase dostala do rukou. Je to jedna z těch múz, která když není, tak chybí. :-)