very last days
Kdo rozhoduje jestli ten či onen hraje srdcem? Kdo rozhoduje, jestli tuten si to zaslouží víc než ten druhej? Kdo zůstává sám sebou i po tom, co se se svojí kapelou dostane o trošku víš?
Nikdo.
Dneska je hrozně lehký říct Tenhle je tak nafoukanej, tomu ta sláva nalezla do hlavy. I když to řiká jenom proto, že došlo mezi nima k nějakýmu rozporu. Jasně, k rozporům dochází kdykoliv, kdy se stetnou dva zájmy. Né nadarmo se říká, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.
Nicméně, co je lepší? Snažit se udělat muziku sdělnou, nápaditou, chytrou, která zahrnuje osobní podloženej názor, umění a cit NEBO říkat lidem to, co chtějí slyšet zabalené do hávu akordů C-G-F a doufat, že dopadnu jako nějakej vyfetlej kokot s kytarou z Tesca za tři pětky, kterýho uznávam jako pánaboha? V tom mam jasno.
Těžko soudit, dneska vyhrává kvantina nad kvalitou, facebook nad idnes.cz, a mainstream nad muzikou. Proto vždycky a rád budu oceňovat kvalitní hudbu (některých svých přátel).
P.S.: Nic není tak špatný, aby to nemohlo bejt ještě horší. Takže jsme moc rád, že vy někteří hrajete aspoň ty hudební zvratky a né hiphop nebo árenbíčko.