Vojta Horák Muž, 35 let / Tábor

Měli jste už někdy chuť se na to úplně vykašlat? Prostě střelit nástroje za pár kaček, zapít žal a jít od toho? Pravděpodobně je to jen momentální povzdech, ale vskutku mi chybí tvoření, vyžití a další věci, s bicími spojené. Možná je to také tím, že mám nafoukaný pocit, že bych konečně mohl něco konstruktivně stvořit a tvořit... Třeba bych si konečně mohl udělat osobní demo, skladbu už mám i vybranou, ale chci se do takovýchhle akcí pouštět? Mám pocit, že by to stejně nemělo žádnou váhu...

Eh... 

Tak je to konečně tady, narodil jsem si miminko! Má 14 na 5,5 palce a váží 14,8kg. A co to teda vlastně je? Je to ručně kovovej železnej virbl. Ve vyšším ladění je hlasitej tak, že špunty nejsou ochranou, ale podmínkou. Jsem zvědavej, co mi na něj povědí zvukaři...

Takhle vypadá: 
 

Kdo tam nebyl a chtěl, bohužel pro něj o dost přišel...

Ne však já!
Sice mi život komplikovalo příšerné vedro před koncertem, ale když ti chlapi přišli na pódium, rázem mi běhal mráz po zádech tak moc, až mi místy byla děsná zima. Naprosto suverénní výkony všech pěti, občas teda v tom bordelu nějaká chybka byla, ale pokud neznáte skladby detailně, nepoznáte ji. Samozřejmě bylo vidět, že při nějaké nesrovnalosti tak po sobě mrkli a nenápadně chybku zlikvidovali. No a poměrně mě překvapilo, že snad poprvé živě zahráli "A Nightmare To Remember" což teda byla síla... Akorát ve finální pasáži kdy hrál Mike sextoly na ride v tom zběsilém tempu bylo vidět, že jsou poměrně zdrclé... Prostě na něm bylo vidět, že je tam toho moc. Ale zbytek končetin jel stále správně a výborně a ten ride moc slyšet nebyl. No nevšiml bych si toho, kdybych mu z 10ti metrů nekoukal pod ruce.

Paráda! Vidět Dream Theater a zemřít! Beztak nevím, jak teď mám asi usnout...