![Profilový obrázek sekaná [Lav-Lav]](http://bzmedia.cz/fan/se/sekana/gallery/profile.default/PETK3KZjkAVq2isjTfClTEshvexVyzSF.jpg)
Co mě zaujalo v roce 2013?
Upraveno:Jak jste si možná všimli, nejsem právě náruživý blogger, ale jednou za rok si udělám chvilku času a sepíšu pár svých tipů. A protože rok 2013 už je (úspěšně?) konečně za námi, můžu dát pár postřehů s vědomím, že jsem pravděpodobně na nic nezapomněl. Ale to "pravděpodobně" je v předchozí větě strašně důležité! :)
Letos jsem byl ale líný a celá deska se mi líbila málokdy, proto budu dávat v některých případech odkazy pouze na jednotlivé písničky:
Wisdom of Crowds
Vašík měl letos radost, protože soudruzi ze Švédska a ostrovního království dali hlavy dohromady a místo plastikových lžiček vymysleli skvělou kombinaci progu a elektroniky. Jmenuje se to "Wisdom of Crowds", celá deska je jednoduše geniální a není se čemu divit, když to na svědomí mají Bruce Soord z Pineapple Thief a Jonas Renske z Katatonie.
Blackfield - IV
Tak jsme se dočkali, Aviv Geffen a Steven Wilson se zase sešli a vytvořili už čtvrtou řadovku projektu Blackfield. Netřeba snad dodávat víc, dostali jsme sice jenom zase 40 minut, ale nelze se jich jen tak nabažit (ačkoli pro první klipovku mohli výběr trošku upravit;)
Steven Wilson - The Raven That Refused To Sing
Ti ptáci blbí, furt to kráká a člověk se po ránu ani nevyspí. Přesně takto ale Steven Wilson neuvažuje a ani jeho poslední sólový počin podle toho nevypadá. Mně osobně udělal radost Marco Minnemann za bicím setem, ale to už byla jen třešnička na skvělém dortu plněném svěžím a moderním progresivním rockem. Titulní song patří mezi vůbec to nejlepší, co Wilson kdy napsal!
Ale ani další klipovka není vůbec špatná ;)
Biffy Clyro - Opposites
Smrdutý oposume! Tuplovaný oposume! Ne, opět to nemá nic společného s nejnovější dvoudiskovou nahrávkou Skotů Biffy Clyro, snad možná jen to, jak se častují po odehraném koncertu v šatně. Svěžího rokenrolu nám tentokrát do uší poslali poněkud větší dávku, nicméně není to kvantita na úkor kvality a upřímně doufám, že tento postup chlapcům vydrží.
Anneke van Giersbergen - Drive
Nestárnoucí holandská rocková dračice se činí - má hromadu nápadů, šikovné spolupracovníky, občas si zazpívá s Devinem, no a jak to tak vypadá, téměř pravidelně z ní vyleze nějaká hitovka. Zatímco předchozí tipy balancovaly na hraně náročnějšího poslechu, Drive je naprosto nenáročná rokenrolová oddechovka.
Karnivool - Asymmetry
Jaká míra se používá v Austrálii? Asi metry? Ale kdepak, hlupáčci, takhle to chlapci z Karnivool taky rozhodně nemysleli. Jejich v pořadí už třetí řadovka je mnohem temnější, zatěžkanější a hutnější než ty předchozí, no a... me likey! Zase nám nadělili něco trochu jiného, ale přesto zůstali "sví". Jediné negativum je, že místo do Prahy jezdí koncertovat maximálně tak do Vídně. Ale co už, dávám jim rok, maximálně dva a oni to napraví! ;)
OneRepublic - Native
A po tom všem metalu si dáme nějakou tu kytarovou popinu! Sí, Texasani, kteří se paradoxně jmenují OneRepublic (bonusová otázka: kolik států mají USA?), zabrousili ještě více do moderního popu a zatím pokračují v úspěšním balancování na hraně vkusu. Co to znamená? Že dělají sprostý, ale krásný písničky. A taky propagujou e.on, hele:
Sound City: Real To Reel
Před kamerou za kamerou nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát! Tohle Dave Grohl asi taky neřekl, ale natočil pekelně dobrý dokument, no a když už byl v tom, zahrál si se všema brutálníma muzikantskýma ikonama, kteří pro něj stoupli před kameru. Ehm, teda skoro se všema - všichni asi pochopíme, proč nenechal hrát Larse Ulricha, že. Nicméně soundtrack k dokumentárnímu filmu ještě nikdy nebyl tak našlapaný a nejlépe uděláte, když se přesvědčíte sami! Je to úplná mantra!
No a protože je mi jasný, že tenhle song není úplně pro každého, dávám teda něco víc od podlahy ;)
Tolik k albům, teď písničky!
The Dillinger Escape Plan - One of Us is the Killer
Kucí z Plánu útěku (ne tihle) nahrávají desky, které jsou pro mě absolutně neposlouchatelné, s výjimkou v podobě jednoho až dvou songů, které mě dostanou do kolen. Toto je jeden z nich:
Protest the Hero - Volition
Na rozdíl od předchozí kapely mě tato umí zaujmout i celými částmi své tvorby. Z nové desky mě zaujala tak polovina skladeb, no a jednu dám teda do placu, především kvůli tomu geniálnímu klipu...
Daft Punk - Random Access Memories
Náhodně mi k paměti přistupuje i poslední kousek od Daft Punk, kdy se mi sice půlka desky naprosto splývá, ale to mi nebrání v tom, abych si ji rád pouštěl jako ideální prostředek k navození stavu absolutní pohody.
Queens of the Stone Age - ... Like Clockwork
K téhle desce se ještě pořád propracovávám, ony královničky nejsou nikdy na jeden poslech a já, bohužel, neměl moc času zaposlouchat se víc.
Toehider - Whatever Makes You Feel Superior
Máte rádi Queen? A máte rádi metal? Máte chlupaté koule, nebo si je holíte? Nebo vám tam ještě chlupy nerostou? Nebo jste holka? Je to úplně jedno - tahle banda vám nakope zadek tak jako tak. Nevěříte? Tak si to poslechněte!
Robbie Williams - Swings Both Ways
U Robbieho je třeba rozlišovat mezi jednotlivými významy slova "swinger". V tomto případě se bavme o skvělé hudbě, kterou Robík a jeho producenti dotáhli mezi prostý lid. I zde jsem ale v podobné situaci jako u Queens of the Stone Age - nenaposlouchal jsem zatím dostačně podrobně celé album, přesto už teď vím, že bych litoval, kdybych sem na něj nedal alespoň jeden malý odkaz...
