Waldemar Protihora Česká Lípa

Vašek Neckář a Bacily? Cože? Ale ano, je to tak...posledním hudebním "objevem" -  jak už je u mě zvykem, spíš vykopávkou téměř archeologickou - je někdejší popový idol Václav Neckář s jeho dvojalbem Planetárium z roku 1977. Pop už asi nebyl tolik in a tak se Neckář vrhnul na rock. Jeho bratr Jan spolu s Otou Petřinou (Neckář, Petra Janů) mu napsali spolu s textařem Rytířem vynikající koncepční dvojalbum, které překvapí i po třiceti letech od vzniku. Ponechme stranou texty, které - poplatné době - pějí o galaxiích, hvězdách, Jupiteru (nežili jsme ale snad v té době na Marsu?) a můžou semtam působit přinejmenším úsměvně a podívejme se na muziku: Pop,  ale i art rock, a jaký! Skvělá kapela, sehraná, nadupaná, živý zvuk nahrávky, pěkné aranže, Neckářův překvapivě ohebný hlas a materiál, za který by se určitě nestyděla leckterá zahraniční art rocková parta. Některé pecky opravdu popové (ale skvělé!), jiné více rockové, některé pasáže vás upomenou na Yes a třeba Colosseum, z českých kapel si vzpomenete určitě na Blue Effect. Celé to ale dohromady perfektně sedí, album je opravdu kompaktním koncepčním počinem - ne nadarmo mi přichází na mysl i Sgt.Pepper od Beatles. Slabých kousků je tu jen pomálu (zejména ty do rock'n'rollu položené věci, které mi připomněly Suzi Quattro), ale jsou tu a proto hodnotím devět bodů z deseti možných. Což - pokud v budoucnu ješte nahlédnete - nebude zrovna běžné hodnocení. Pokud album znáte, uvítám vaše názory. Další info o Planetáriu zde.