Pár posledních týdnů, abych nezapomněl.
Ke konci srpence jsme byli u Holuba na chalupě pod Milešovkou na Taz Mountainbike Triatlonu (nebo jak se to...). Je to letitá kažoroční akce, která nemá obdoby. Jde o původně kamarádský triatlon, jež začíná ve vsi u rybníka a končí v nadmořšké
výšce tuším o cca 800 m výš než je start. Prostě masakr a i když samotné disciplíny nejsou až tak dlouhé je to díky převýšení myslím druhý nejtěžší podnik na světě hned po Iron Manovi na Hawaii :-) Letos jsme ovšem díky souhře okolností nebyli
závodit, alébrž celý podnik dokumentovat a dle záběrů to myslím bude vydatná taškařice. Obzvlášť Výbe se projevil jako dobrý kulodrb a vidlostoj - až zpracuji pověsím to sem, aby tato poznámka dostala smyslu. Pod Milešovkou je nádherně a na ní též (pokud
se ovšem nahoru nevláčíte s 15i kilovým stativem a kamerou). Vzhledem k vysoké koncentraci pěkných zákoutí, doporučuji okolní kraj k rekreaci a coby výletní místo!!!
Týden proběhl bez úrazu, po triatlonovém komatu se dalo i tělo nějak do kupy a poslední srpnovou sobotu nás čekal vstup do síně slávy. Rozumněj: už jsme s MY3AVI vyhráli tolik různých ocenění, že nám bylo líto je mít jen tak doma zašantročený
někde ve skříni. Tedy jsme přijali nabídku Martina našeho zlatého a po schválení pánů povolaných jsme otevřeli v našem domácím klubu (www.bluessklep.cz) poličku slávy. Bylo to dojemné a velmi nás to potěšilo.
Potěšilo to asi i ostatní, vzhledem k tý kalbě smrti co následovala. Mě potěšila ten večer především Terezka s Jírou...ať jim to šlape :-) A ještě musím poděkovat Xindlovi X, kterej mi vytrh osinu ze zadku a to tím, že spolubydlící mi někam
zašantročily mojí drahocenou sošku Porty a já jí nemoh najít - Ondra mi dal do zápůjčky svojí a i když je polička tím pádem lehký fake, je kompletní :-)
Pondělí a úterý jsem strávil v Brně na natáčení s policajtama. Byla to docela prdel a zajímavý bylo poznání, že jakmile je s váma orgán, postrádá veškerá produkční příprava smysl. Resp. tam, kde je obvykle složité se doprosit o povolení k natáčení to
jde s orgánem i bez povolení a nikdo neřekne ani slovo. Ještě nosej chlebíčky :-)
Ve čtvrtek jsme odcestovali k sestře do Bílých Karpat mojím služebním žihadlem. Cesta dlouhá - díky nějaký bouračce, ale za volantem sem neusnul... i když chvílema to hrozilo :-) Bílé Karpaty (rozumněj spodní část Beskyd) jsou malebná část Jižní
Moravy a když máte možnost bydlet těsně pod hřebenem v kouzelný chaloupce s výhledem na horská údolí a nížinu v dálce pod sebou...je vám až do pláče. Nádhera...škoda že houby nerostly.
Další víkend byl lakrosový turnaj v malebné jihočeské vesničce Libějovice (na prodej je místní tvrz...kdo máte zbytečnejch 30 mega, jděte do toho, je fakt cool). Akce to byla opět velice vydařená, pro mě okořeněná ojedinělostí, páč díky koncertováním
těm turnajům za poslední leta moc nedám. Ale to změním, páč je to fakt bomba :-) Hlavně mexická párty v sobotní večer (asi poslední vlahý letošní večer): obří stan, osvětlení, muzika, stánek kde bylo vše za babku, tequila a morgan především, barel s
ohněm, tanec a hlavně 60 úžasnejch lidí, který bez rozdílu věku maj to nadšení, že si téměř do jednoho dovezou převleky a juchaj do rána. Miluju lidi co se dokážou bavit a není jim trapný hrát si na nějaký maškarní :-) A musím říct, že z povzdálí byl
pohled na křepčící stan mezi stromy- plnej chlápků v sombrérech, pončech a ženských v šatech s volánama a kytkama ve vlasech velmi zábavnej. Samozřejmě že titul "pendejo" se stal hitem večera.
Další víkend byl tradiční u Věry... nádhera jako vždy... btw, kdybyste chtěl někdo jít cca za 14 dní sekat dříví na kopec - jedno z nejkrásnějších míst co znám - jste vítán :-)
A pondělí Coldplay - o těch ale až za chvíli :-)
