DALŠÍ NÁZOR CHYTRÉHO ČLOVĚKA S KTERÝM SE NAPROSTO ZTOTOŽŇUJU ! !
Viditelný blahobyt a přežraná společnost
# # Denně v našem obchodě prodávám 28 druhů čerstvého chleba. Denně je
# # zhruba třetina lidí nespokojena, že nenajdou ten -- v pořadí
# # devětadvacátý -- typ pečiva. Přitom za svého mládí -- stejně jako u nás
# # -- znali pouze druhy dva. A byli šťastni.
# #
# # To je jen malý příklad z tisíce maličkostí. Lidé *jsou nespokojení*, že
# # v lednu neseženou jahody (a když ano, že jsou drahé), že hruškový jogurt
# # je jen ten od Danone a ne ten hruškový od Müllera, vyděšený chlap volá
# # mobilem od regálu těstovin, že nemají ta kolínka bez vroubků, ale jen ty
# # s vroubkama, jestli nemá skočit do auta a sjet pro ně do sousedního
# # města...
# #
# # Nejde o to, že by to byl problém jen nějakých rozmazlených Italů --
# # všude v Evropě, včetně Čech -- je to podobné. Nepíši o rozdílu mezi
# # "bohatým" Západem a "chudým" Východem... z tohoto rozdílu se v
# # praktickém životě zbývá stále více už jen mýtus. Zdejší podhorské údolí
# # u Vicenzy je sice z hlediska zaměstnaneckých příjmů bohatší, než řekněme
# # naše Vysočina, zato Praha by ho mohla strčit do kapsy. Mluvím o
# # materielním skoku *během jediné generace*, který je tady obrovský, u nás
# # však snad ještě větší.
# #
# # Ekonom ČSOB Tomáš Sedláček je sugestivní chlapík, užívá trefné příměry a
# # hovoří o problému společnosti, přesycené spotřebou a přitom stále méně
# # spokojené. Hovoří o dvaceti letech ekonomického růstu, kdy jsme bohatli
# # tak, jako nikdy v dějinách. Všichni. Evropané, Italové, i Češi,
# # Američané dokonce dvojnásob, na dluh. A to že nelze dělat donekonečna.
# # Ekonom Sedláček lidem doporučuje půst. Vládě ovšem radí rozpumpovat růst.
# #
# # Z hlediska makročísel jsme bohatli a často si žili nad poměry. To se
# # spoustě lidí nezdá. Kam se skryl ten blahobyt z mikropohledu všedního
# # života?
# #
# # Máme ve všem *větší výběr.* Jednotlivé věci jsou výkonnější a pracujeme
# # na ně méně než kdysi. Problém je v tom, že je nesrovnatelně *více
# # příležitostí k utrácení.*
# #
# # *Jídlo:* před 20ti lety na něj padla až polovina rodinného příjmu. Dnes
# # je to třetina, čtvrtina. Ovšem až další čtvrtina dnes padá na komunikace
# # (mobil, internet, kabelová TV), o čem se kdysi ani nesnilo.
# #
# # *Nebo drogerie:* za svého dětství pamatuji mýdlo a šampon. Nic víc. Dnes
# # máme u vany na každý typ vlasů specielní šampon, dále kondicioner a
# # balzám, pěnu do koupele, sůl do koupele, tekuté mýdlo na ruce, sprchový
# # gel na tělo, tělové mléko, a zvlášť šampon na intimní partii.
# #
# # *Sportovní pomůcky:* dříve jsem drandil na universálním kole v
# # trenýrkách nebo teplácích. Dnes je na hory mountain-bike, na asfalt
# # rychlostní kolo s carbonovou vidlicí, cyklistické kalhoty s vycpaným
# # rozkrokem, cyklistické triko s odsáváním potu, cyklistické boty s
# # klipsnou, cyklistické rukavice , cyklistická přilba a cyklistické brýle.
# # Zvláštní speciální sadu oblečení zvlášť potřebujete do posilovny, na
# # běhání, na lyže nebo skateboard. Když jsem jednou vstoupil ve starých
# # trenclích do posilovny... no, vypadal jsem v tom specializovaném spolku
# # dost divně...
# #
# # Speciálním případem je tzv. *Nová kancelářská vrstva*. Jde o mladou a
# # střední generaci, pracující v *kancelářích Prahy, ale i větších
# # krajských měst,* mající vesměs slušné příjmy a jejíž životní styl se
# # nejvíce blíží evropskému průměru. V konzumu. Vím o čem mluvím, sám jsem
# # do její pražské varianty 10 let patřil. Jezdí na lyže do Alp, za teplem
# # k Rudému moři, do Tunisu nebo Španělska, případně si během roku odskočí
# # na víkend do nějakého evropského města (když jsou ty letenky teď tak
# # levné...). Mobil, notebook, přehrávač MP4 a další nezbytnosti mění za
# # méně než 2 roky... Pracují v nových palácích ze skla a oceli a zkuste si
# # tam přinést rendlík s knedlíkama od večeře... Proto kolega skočí pro
# # bagety, pizzu nebo se jde společně na oběd do restaurace...i přes to, že
# # firma přispívá na stravenky, to něco stojí. Každý den. V rámci sociální
# # hygieny provozuje 3-4 moderní sporty s odpovídající výbavou a oblečením
# # (viz výše), účastní se nárazových aktivit jako skákání z letadla a
# # mostu, paintball nebo alespoň firemní bowling. *Desetitisíce lidí.*
# # Nejčastější konzumenti hypoték, spotřebních úvěrů a překročených limitů
# # na účtu.
# #
# # Současná ekonomická krize znamená, že se tento zběsilý kolotoč spotřeby
# # pro ještě větší spotřebu (jak lze laicky přeložit vládní "stimulace
# # růstu ekonomiky) o něco zpomalí. *Nikdo nebude mít hlad,* většinou
# # nebude muset ani slevit ze svého spotřebního standardu. To nejhorší, co
# # se může stát, je, že přijde o místo v nepříliš efektivním podniku a stát
# # jej bude platit, dokud si nenajde práci novou. I tato nezaměstnaná
# # menšina však bude po dobu nezaměstnanosti kupovat a jíst *stejné
# # potraviny*, bude dále psát SMSky ze *stejného mobilu*, užívat bytu,
# # auta, kola, elektřiny *stejně jako dřív*. Možná odloží dovolenou v
# # cizině nebo výměnu auta.
# #
# # V tom spočívá ona *neviditelnost blahobytu* a zároveň neštěstí naší
# # doby... Mám více, než jsem měl v dětství, více, než měl můj otec, děd a
# # jakýkoli předek. Více výběru, více kvality, více množství. Ale místo
# # uspokojení cítím frustraci. Přede mnou se s každou získanou věcí
# # rozšiřuje propast toho, co "nutně" potřebuji a ještě nemám. Příčina tkví
# # *v prazákladu lidské povahy* -- na vše lepší si bleskově zvykne a povýší
# # to na normu. Vše ostatní je automaticky horší a nepřijatelné.
# #
# # Nejsem apoštolem boje proti konzumu. Ani zenovým mágem, který levituje
# # nad světským shonem a káže odříkání. Sedím s vámi také u stolu a s celou
# # kumpanií si vesele cpu břicho. Nechť se lidé přecpou k smrti nebo nechť
# # si hladoví podle své diety. Nechť mají svobodnou volbu.
# #
# # To co chci, je ukázat, u jak *bohatého stolu sedíme* (aniž bychom si to
# # uvědomili). Že už ani nejíme z hladu, ale vymýšlíme si delikatesy,
# # abychom trumfli sousední stůl. Třeseme se strachy ze změny, kterou
# # nazýváme krizí, byť je to jen přestávka mezi jedním a druhým, ještě
# # skvělejším chodem, který číšník servíruje. A že pokud nechceme přímo
# # přestat jíst a držet půst, je dobré tu a tam otevřít oči a nechat se
# # zasáhnout zábleskem uspokojení. Abychom přes všechen stres a fňukání z
# # té žranice alespoň občas něco měli.
# #
# # Vít Kučíkl
.