Nejlepší běžci
Za nejlepší světové běžce je považován jihoamerický indiánský kmen Tarahumarů. O jejich vytrvalosti se vyprávějí legendy, ale dlouho je nikdo nebyl schopen přemluvit, aby se zúčastnili nějakého oficiálního závodu. Mexiko je sice zkoušelo vyslat na olympijský maraton v roce 1968, ale Tarahumarové nechápali, proč by měli s někým závodit, a akce dopadla fiaskem. Poměřit se s nimi mohli až účastníci ultramaratonu v americkém Leadvillu. V roce 1992 se na nejnáročnější vytrvalecký závod světa podařilo dostat skupinu Tarahumarů uplacených pytlem kukuřice. Zatímco se všichni šněrovali do superbot a nalévali elektrolyty, legrační chlapíci a ženušky přišli v kožených sandálech, před startem se nacpali fazolemi, zalili to tequilou a pekelnou trať vinoucí se po rozpálených čtyřkilometrových hřebenech Skalistých hor odklusali s úsměvem na rtech. Vítězem se stal Victoriano Churro, jemuž bylo 51 let, druhý byl jeho přítel, čtyřicetiletý pastevec koz Cerrildo Chacarito. Za dva roky přijeli ještě jednou, tentokrát vyhrál 25letý Juan Herrera v traťovém rekordu, který zůstal nepřekonán deset let. Jelikož nikdy předtím nezávodil, nevěděl, co má dělat s cílovou páskou, a nakonec ji pochvíli rozvažování uctivě podlezl.