_ArWenKa_ - Blog | Bandzone.cz

_ArWenKa_ Žena, 30 let / *..* hrobičany *..*

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Playlist je prázdný :(

Fanoušek _ArWenKa_ si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

Zdárek O_o

Už jsem sem hodně dlouho nic nenapsala.. proč? protože už tady na to seru!.. Občas jsem vlezu, podívám se do názorů, na novinky "oblíbených kapel" a nebo jentak projedu nováčky, nebo ty, kteří jsem ještě neslyšela.. přidám fans, semtam napíšu nějaký názor a konec.. Jo dobře, dneska jsem přidala 5 nových fotek.. Ale to jen proto, že jsem doma a nudím se!..Jediný na co teď neseru je Facebook (závisláci =D ) a blog na doméně blog.cz..

Tam jsem si asi před měsícem udělala svoje hnízdečko, takové to mě "útočiště".

Takže, kdyby se někdo chtěl podívat a přečíst si ty moje "žvásty" tak zde!

To je asi tak vše, co moje "osobnost" chtěla vyjádřit, takže Čaó! =o*

Propast

Stojíš s brekem nad propastí,
premýšlíš zda skočit.
Slza z oka vyhnaná bolestí,
chceš doopravdy zkončit?

Má to cenu nevidět,
všechnu krásu kolem?
Má to cenu neslyšet?
Brzo řek jsi sbohem..

Vždyť jsi ještě mladej,
nezahazuj naději.
Tvý slzy mi vaděj,
hledáš lásku? Našel jsi.

Nezahazuj radost,
volným pádem ze skály..
Mám pro tebe slabost,
dřív jsme se jen smáli..

 

Hrozně deprimující počasí =( samý špatný myšlenky.. žádný naděje na úspěch, ani na to, že zase bude pěkně, fajn..že zase někdy budu šťastná, jako dřív..=(

Zavřená v komoře

Zavřená v komoře,

zamčená na dvakrát.

Jen já a já a moje duše špinavá.

Hříšné myšlenky, sexuální potuchy.

Mozek, a jeho věčné poruchy.

 

Zamčená v komoře,

co tady zůstane a co oknem uteče?

Stojím tu u stěny,

stojím se strachem,

ještě, že les tu není,

obrostla bych mechcem.

Stojím den,

stojím dva,

energie utekla, 

řekla už nejsem tvá.

 

Tvář se mračí,

podlehla stesku,

Nechce co chci já, 

naděje shořela,

 jak ránou blesku.

 

Srdce puká, budou dvě,

to je ta jediná naděje.

 

Po týdnu stojím zase zpět.

Bez srdce a krve, ale až teď.

Ještě ale stále stojím, snažím se.

Vzpomínám na krásu,

jak ona vznáším se.

Vzpomínám na lásku,

kterou jsem poznala,

na první polibek,

který jsem dostala.

Neuhlídám je, každou vteřinou jsou dál,

a jediný co mi zůstalo, jsou výčitky,

kterýma mě život zásoboval.