Franta K. Barták je "odchovanec" především
českých písničkářů typu Karla Kryla, Karla Plíhala, Slávka Janouška či Vladimíra Merty a Jana Buriana, což se odráží i ve zvýšeném důrazu na textovou část písní. Dále je bezesporu ovlivněn hudbou, kterou píše Mike Oldfield a Andrew Lloyd Webber. Stylově
se pohybuje od klasické hudby až k heavy metalu.
První pokusy o tvorbu se objevily už ve třinácti letech - od té doby chrlil po několik let každý rok až nesmyslně velké (jak se na citově labilní
věk dospívání sluší) množství vlastních skladeb, k nimž lze přidat i zhudebněné texty českých a světových básníků, a také tvorbu čistě instrumentální. Hudbu, texty (v češtině, angličtině, němčině a latině) i kompletní písně píše též na
zakázku.
V současné době používá při vystoupeních dle možností kytaru akustickou i elektrickou, dále klavír a případně všelijaké další
nástroje.
Ve svých začátcích ve zvukově amatérských podmínkách nahrál dvě alba: Minuta po půlnoci a Tisíc
let.
Nyní v posledních letech společně s dalšími muzikanty a zpěváky natočil ve svém domácím studiu a sám vydal dvě alba: Draci princezny nežerou z lásky (2023) a Midas (2024), která jsou k poslechu a
koupi zde.