Honza Chlupáč Krejčí - zpěv, kytara, smyčce
Jirka Rohlík Rohovský - bassssss, zpěv
Pavel Závyst Poledna - akordeon, kytara, zpěv
Matouš Spiderman Hamerník - bicí
NĚCO O NÁS:
CHLUPÁČ:
Životní motto: ...a bude hůř...
ROHLÍK:
Životní moto: Jawa 23 A Mustang :-*
ZÁVYST:
Životní motto: Když už tu jednou jsem, tak to nějak dotáhnu.
SPIDERMAN:
Jméno a příjmení: Matouš Hamerník
Přezdívka: Spiderman
Datum narození: 16. 2. 1996
Rodinný stav: Nezadáááán
V kapele od: chvíli...
Nástroj: bubííínky
Vybavení: od Amátek, po já nevím co...
Oblíbený klub/festival: žádnej..
Dosažené vzdělání: ještě nemám ani Základní školu...
Oblíbená kapela: Arctic Monkeys
Oblíbené jídlo: mňam... Párek v rohlíku
Oblíbené pití: z limonád: Točená kofola, točená zonka, z pivek: Zlatopramen
Oblíbený film: různý
Oblíbená kniha/spisovatel: žádná knížka mě zatím ani moc nezaujala..
Co nemám rád: zrádce...
Poznávací znamení: blonďák ( tu otázku moc nechápu..)
Nejoblíbenější hračka: plechový autíčko
Nejneoblíbenější hračka: dřevěnej špalíček...
Životní motto: Láska je k životu nejdůůůležitější)... (oh, tož romantik..)
Historie kapely FuckEar se začíná psát na podzim roku 2008. Tenkrát, když to někdo vymyslel, tak jsme se začali scházet u bubeníka v garáži a začalo se zkoušet. V počátcích skupina měla 6 členů – za bicí se posadil Duchy (v dnešní době známý spoluprací s Indienami), basy se odvážně chopil Rohlík, tahací harmoniky Závyst, kytary Honza a zpěv zbyl na Suka. Šestým členem byl Duchyho mladší brácha Vlasovec se svojí kytarou značky Clifton, ten se ve zkušebně objevoval jen zřídka, nepravidelně, ale o to překvapivěji! Potřebovali jsme se trochu sehrát (a ti, kteří drželi v ruce svůj nástroj poprvé, se na něj ještě k tomu potřebovali naučit hrát, a to rychle), což se záhy ukázalo jako obrovský problém… Vůbec nemluvím o tom repertoáru, co jsme tenkrát nacvičovali – šlo o šílený mix všech možných cizích písniček…namátkou třeba Kurtizána od UDG, Hrábě od Tří sester a já nevím co ještě. Když si dneska pomyslím, že jsme s tímhle někdy chtěli vystupovat, skoro mě mrazí. Ale horší bylo, že to znělo jako partička zpívajících trampíků u táboráku (hodně špatně zpívajících trampíků u táboráku) a ještě k tomu jsme brzy zjistili, že zpěv přes mikrofon koupený v Tescu zesilovaný hifivěží pochybné asijské značky o mohutném výkonu 2x10W, je prostě absolutní blbost. A pravděpodobně právě kvůli skutečnosti, že jsme tehdy ještě nebyli schopní zajistit, aby zpěvák sám v rachotu bicích, basy, kytar a občasného mečení akordeonu aspoň trošku slyšel co zpívá, se stalo, že FuckEara opustil (znechucen neschopností jak vlastní, tak ostatních členů) jeden ze zakládajících členů – pěvec Suk. Nezbylo, než aby se zpěvu ujal někdo jiný…..po jakémsi konkurzu, který spočíval v tom, že jsme si vzájemně řekli, kdo z nás je ochoten a schopen nahradit Suka a přihlásil se jen Honza, bylo rozhodnuto.
V této době také vzniká název kapely – FuckEar. Ten jednoznačně zvítězil v záplavě jiných ztřeštěných nápadů, jako byly např. Bujón nebo HUMUS (hudební uskupení mladých uslintaných sráčůů). FuckEar [čti fakír] není jenom slovní hříčka. Není to jen anglický přepis českého „fakír“ – tedy týpek co je tak drsnej, že si klidně ustele na hřebíkách nebo plive oheň, ale anglicky mluvící fanoušek si pod názvem FuckEar představí něco, co skutečně „trhá“ (tzn. jebe) ucho. Což je mimochodem pravda…
Od té doby také začaly vznikat první vlastní texty, později doplňované o hudbu. Songy jako Lachtan, Švábi, DS nebo třeba EU můžeme zařadit právě do tohoto období. Vlasovec se na zkouškách objevoval méně a méně a tak se počet členů FuckEara smrsknul na čtyři. To ale zdaleka nebylo to nejhorší, co mělo přijít. Na jaře roku 2009 z kapely odešel Duchy a tím jsme nejenom přišli o bubeníka, ale i o zkušebnu. To už se FuckEar skutečně topil v hovnech. Museli jsme se vystěhovat z garáže a nikdo nevěděl co bude dál. Ale zachránil nás příchod Matouše, na kterého nám dal Duchy kontakt těsně před svým odchodem. Bylo to doslova zjevení. Do klučiny, který přišel na zkoušku k Rohovským do prádelny (kde jsme měli improvizovanou zkušebnu do doby, než jsme se přesunuli na současné místo, tedy do studia Blbšulka v Sedlejově), jsme z počátku nevkládali velké naděje, ale to se změnilo, když vzal do ruky paličky, posadil se za bicí a rozjel to takovým způsobem, že jsme se z toho všichni málem posrali.
Takže jsme už zase byli čtyři a stejná sestava trvá až do současnosti – za bicíma Matouš „Spiderman“ Hamerník, na basu Jirka „Rohlík“ Rohovský, kytara a zpěv Honza „Chlupáč“ Krejčí a akordeon Pavel „Závyst“ Poledna. Od té doby už uplynul víc jak rok, během kterého se FuckEar vyvinul v to, čím je dnes – tedy punkovou kapelu, která hraje výlučně vlastní tvorbu v rytmu punku s prvky ska, hard-rocku a ojediněle i jiných stylů, jako např. jazzu. Náš repertoár zahrnuje více než 20 vlastních songů, většinou s českými texty. Koncertujeme čím dál častěji a zatím to vypadá., že lidem máme co říct….ať už ostrými texty nebo punkovými melodiemi….uvidíme jak se to vyvine dál, nyní tvrdě pracujeme na rozšiřování a vylepšování naší tvorby. Fanoušci se opravdu mají na co těšit!!!
S pozdravem FuckEar