Ne, opravdu nejde o nějakou obsesi, kterou bychom trpěli při návštěvě Žatce, naopak. Žateckému divadelnímu spolku Opera Žatec se povedl kousek vskutku husarský: Původní autorské divadelní představení proměnili v celovečerní film. A naše kapela k filmu
natočila hudbu a film uvedla svým vystoupením. V letním kině se sešlo něco do tří stovek diváků, je tedy vidět, že žatečtí mají zájem o to, co jejich spoluobčané tvoří. Možná bychom se měli v Lounech od nich učit, i když je pravda, že amatérský
celovečerní film se netočí, ať už v Lounech, tak v Žatci, každý den. Zahráli jsme kratší set převážně novější tvorby, završili jej písní Požírači leknínů, jejíž kratší verze se objeví na závěr filmu v titulkách. Některé divačky si však naší kapelu
pamatují z dob, kdy jsme do Žatce zavítali častěji, a tak si vytleskali píseň Chci vidět tvojí mámu nahou. Následovaly projevy tvůrců vhodně přerušené vzpomínkou - minutou ticha za nedávno zesnulého pana primáře Jiřího Hamouse. Projevy skončily, setmělo
se a začalo to nejdůležitější, kvůli čemu se všichni v letním kině sešli. Lehce psychologické science-fiction s komplikovaným příběhem, který donutí diváka nad dějem opravdu přemýšlet, je doplněno o komické chvilky, ale tomu se český a především amatérský
český film nevyhne. A pro odlehčení tak složitého příběhu byly jedině přínosné. Hlavní kvality si film nese v práci kamery a střihu, je vidět, že si tvůrci tady dali opravdu záležet. Herecké výkony jsou různorodé, každopádně je z nich cítit silně
ochotnický divadelnický styl, který však, protože si uvědomujeme divadelní předlohu filmu, chápeme. Role samy o sobě hercům sedly, některým, zvláště postava Přikryla, opravdu na míru.
Širší hodnocení díla necháme na kriticích, neb jsme se svou hudbou na filmu podíleli a tudíž jsme pozitivně zaujati.
Rozhovor s režisérem Jaroslavem Wagnerem
Oficiální trailer k filmu