Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Hluční sousedé acoustic / Kopřivnice, Rožnov pod Radhoštěm
Členové skupiny
Kontakty a odkazy
Dodatečné info
Napsali o nás...
Hluční sousedé? Že by nová metalová skupina na české scéně? To je nejspíš to první co člověka napadne, když uslyší název této skupiny. Přitom můžeme říci, že je to přesně naopak. Ty jediné „metalové“ prvky jsou struny akustické kytary Jirky Martinů a dohromady s hlasem zpěvačky Céline Bossu, se této malé „skupině“ jinými slovy říkalo duo.
Francouzská zpěvačka Céline Bossu pochází z Lyonu. Již v patnácti letech se rozhodla pro studium polštiny, a proto se odstěhovala na sever Francie- do města Lille. Tam začala ještě během studií vystupovat v různých malých kabaretech a na místních scénách. O pár let později, na cestě z fakulty v Lyonu, potkala dva mladé české muzikanty z Ostravy - kytaristu Jiřího Martinů a houslistu Martina Drozda, kteří hráli různě po Evropě v barech, na různých oslavách a na ulici. Ta nádherná teplá a temperamentní hudba byla tak okouzlující, že se Céline musela zastavit – stejně tak, jako bezmála asi 300 dalších lidí- a musela do futrálu na housle hodit deset franků. Dodnes je záhadou, kde vůbec našla tu odvahu (byla nesmělá a stydlivá holka), ale nicméně, přišla za nimi, tichým hlasem se zeptala, zda by si společně s nimi mohla zazpívat jednu písničku a ať už se tomu říká lidsko-hudební symbióza anebo jinak, prostě, lidově řečeno, „padli si do oka i do not“. Každopádně, to bylo osudové setkání, protože se rozhodla doprovázet je jako zpěvačka na jejich hudebním výletě po Evropě. Tak se zrodila skupina „Loud Neighbours“ (v překladu Hluční Sousedé). Skupina vystupovala ve Francii, v Belgii, Německu, Holandsku a jinde. Její repertoár tvořila kombinace žánrů od pop-rocku přes keltské až po námořnické písně. Časem došlo ke změně. Po nějaké době ze skupiny odešel houslista, který se rozhodl zůstat ve Francii a nyní již duo „Loud Neighbours“ pokračovalo dál v cestování a hraní. Jejích putování Evropou je zavedlo až na sever Moravy, odkud pochází Jirka a pro Céline začal tvrdý boj s češtinou. Čas uplynul a zvítězila! Ale vyskytl se další problém: co dělat, když si telefonicky domlouváte účast na nějakém festivalu v České Republice a jmenujete se „Loud Neighbours“? Jak se to píše a jak se to vůbec vyslovuje? Proto, se rozhodli pro tu nejjednodušší variantu, prostý překlad: Hluční Sousedé (název, který mimochodem pochází z toho, že ve Francii měli za sousedy starší nahluchlý a ještě k tomu italský pár a nikoli z toho, že by oni byli hluční, i když…). Samozřejmě, časem pocítili potřebu a chuť zpívat své vlastní písně. Proto Jirka začal tvořit hudbu a Céline psát texty. Nejraději píše v angličtině, protože myšlenky a nápady, které přicházejí, jsou prostší, bez zbytečných a pompézních metafor a díky tomu se může vyjadřovat čistěji a pravdivěji. Psát v mateřském jazyce vždy znamená riziko narušení čistoty myšlenek kvůli množství slov a obratů. Přesto ráda zpívá ve francouzštině, španělštině, polštině, ruštině a dokonce i v češtině. Jejich tvorba, balady s melancholickým duchem, jsou pozváním k útěku z každodenního života a slyšeli jsme, že jejich písně jsou dobrým utišujícím lékem v případě, že máte uřvaného šéfa anebo nepříjemné zákazníky. Podle vyjádření jednoho z jejich fanoušků - CD „Forsaken“ dua Hluční Sousedé by mělo být hrazeno zdravotním pojištěním, protože jeho vlastníkům pomáhá usínat, relaxovat, uklidnit a oprostit se na chvíli od každodenních starostí a stresu. Víme, že se jejich CD pouští i pro navození atmosféry v jedné nejmenované solné jeskyni…
Hluční Sousedé ve velké míře spolupracují také např. pražskou Galerií La Femme, kde pomáhají vytvořit atmosféru při zahajování různých výstav a na vernisážích. V roce 2006 se, společně s umělci a galeristy Galerie La Femme, zúčastnili 14-denního pobytu ve Francii jako hudební doprovod. Doprovázejí také např. hudebně-literární projekty, z nichž za zmínku stojí např. vydání knihy známých básníků, jako jsou Lýdie Romanská-Lidmilová nebo Kamila Garberová a koncertovali také s ostravským písničkářem Mirkem Fojtíkem, hráli na různých festivalech, jako např. Open Air festival Úlety 2007 v Rožnově pod Radhoštěm, Olšany Open 2007 na farmě Bolka Polívky, zahájení filmového festivalu v Novém Městě nad Metují s Pavlem Zedníčkem, akce na Trenčianském hradě s Bolkem Polívkou, O pohár na famotě UEFA Vlasty Redla (léta Páně 2009) nebo prestižních restauracích, jako např. pražský Barock nebo Pravda. Vystupovali rovněž v pořadu Dobré ráno s ČT a o Céline byl natočen i medailonek zařazený do programu Babylon.
V posledních dvou letech již toto duo není duem v pravém smyslu, protože k sobě přibralo dvojici výborných muzikantů z valašského Rožnova pod Radhoštěm – Jirku Krumpocha, který skvěle zvládá kytaru, basovou kytaru a rytmické nástroje a Jardu Fidricha, který hudbu naplňoval libými tóny klavíru nebo basové kytary.
A dodáváme :-):
Bohužel, koncem léta 2009 byl Jarda, díky náročným pracovním povinnostem, nucen skupinu opustit. Během měsíce září jej však nahradil neméně talentovaný muzikant Ondra Růčka, který je rovněž perfektním basistou a pianistou.
S Jirkou Krumpochem bylo setkání také „osudové“. Stalo se to na jedné akci v Zašové (u Valašského Meziříčí), kde Céline s Jirkou Martinů hráli venku a Jirka Krumpoch (s nějakou tou hladinkou v krvi :-) ) se přidal formou bubnování na pult stánku s pivem. Protože se to všem líbilo, zeptali se jej Célinka s Jirkou, zda by s nimi nechtěl hrát na bonga, slovo dalo slovo a již další den byla zkouška. Zajímavostí je, že pivní stánek byl Jiříkovým prvním rytmickým nástrojem, dříve na nic podobného nehrál. Prostě, talent je talent a Jiřík začal pilně cvičit a dnes již s přehledem zvládá opravdová bonga, conga, činel a ještě si do toho pošlapuje na aparát s tamburínou.
Jardu i Ondru přivedl do skupiny také on, poté, co bylo rozhodnuto, že se skupina rozšíří ještě i o basu. Jarda ji zvládal perfektně, a když zahrál doprovod na klavír, bylo jasné, že tyto 2 nástroje bude střídat, neboť by bylo škoda jeho talentu pro oba nástroje nevyužít. Totéž, jako přes kopírák, platí i o nynějším basákovi a pianistovi v jedné osobě – Ondrovi Růčkovi. Po jedné jediné zkoušce byl schopen odehrát první koncert a nutno podotknout, že velice dobře. Šikulka :-).
Na akcích, kde se hraje hudba ve stylu šansonů, vystupují Hluční sousedé většinou jako duo a na ostatních akcích již jako čtyřčlenná skupina.
2. ledna 2010, ve 20.00h, bylo možné skupinu Hluční Sousedé vidět také na ČT1 v pořadu „Manéž Bolka Polívky“, kde ale vystupovalo pouze jako duo Céline Bossu – Jiří Martinů.
Současné složení skupiny:
- Céline Bossu - zpěv, rytmické nástroje, občas kytara
- Jirka Martinů - kytara, akordeon, bonga a další rytmické nástroje, chystají se housle…, vokály
- Milan Kratochvíl - perkusní nástroje, vokály
- Ondra Růčka - basová kytara, klavír, vokály