recenze
A tribute to Master's Hammer
Nemám moc rád coververze a tribute alba – většinou se jedná buď o snahu zamaskovat vlastní neschopnost při skládání převzetím známé písně někoho jiného, nebo snaha vydavatelské firmy oživit zájem o nějakou svou ovečku a následně vydat další (zbytečné) best of album... A občas se jedná o obojí... Ale naštěstí existují výjimky. Dneska se podíváme na jednu z nich – nejedná se o žádnou novinku, ale o docela nadčasovou věc – A tribute to Master's Hammer, vydanou v roce 1999 brněnským vydavatelstvím Redblack.
Na první pohled překvapí (a potěší) obal – je přesně v duchu grafiky desek MH (logo, písmo) a je perfektně graficky zpracovaný. Obsahuje věnování Franty Štorma, které je psané s perfektním nadhledem a dává celému CD další význam, některé věty by se daly tesat do kamene... Každá zúčastněná kapela má v bookletu jednu stránku s dalšími informacemi.
MH hráli blackmetal – proto mě trochu překvapilo, že (snad kromě Entrails) žádná zúčastněná kapela není blacková – každopádně vybrané kapely patří mezi českou metalovou špičku. Všechny kapely uzpůsobily písně MH svému stylu, takže v podání Ingrowing a Fleshless se dočkáme death/grindového nářezu, od Dark Gamballe uslyšíme elektroničtější podobu, od Insanie astrální hardcore a od Dissolving Of Prodigy pomalý doomu... Také experimentátoři Forgotten Silence se s tématem vypořádali po svém – jejich verze je hodně rozmanitá (jak je zvykem), ale v kontextu tvorby kapely se jedná vlastně o přímočarou skladbu... Zajímavě působí také doplnění o housle, flétnu, violu a další (např. SSOGE, Dissolving Of Prodigy). Jenom škoda, že chybí tympány... Většina skladeb zní oproti originálům moderněji (přeci jenom uplynulo skoro deset let) a barevněji - což je dáno i použitými nástroji. Franta na Jilemnickém okultistovi zpíval více hlasů – což většina kapel řeší střídáním zpěváků (a zpěvaček).
Nemá asi cenu hodnotit každou skladbu zvlášť – a ani nedokáži říct, která se mi líbí nejvíce, ale nejméně mi sedí verze od (jinak mé oblíbené) Insanie.
Byl jsem docela překvapen, že z každé písně je jasně cítit duch originálu, ale na druhou stranu se jedná o typickou skladbu té které kapely (po umístění na řadovou desku byste možná ani nepoznali, že je to cover – viz. Dark Gamballe) - takhle nějak mají vypadat coververze. Ať se na toto CD dívám jako na dnešní pohled na MH, nebo jako na představení této legendy, nebo jako na představení české metalové špičky – vždy mě vychází vynikající deska - takže závěrečné hodnocení asi nemůže být jiné, než stoprocentní...
PS: Kdybych měl přeci jenom jednu věc vybrat, tak to je černá, pardon hnědá, svatozář od Hypnotic Scenery :-)
