Další naše vystoupení bude v sobotu 17. května pod širým nebem v parku Klamovka.
Hrajeme od 19:45. Před námi vystoupí kapela Rodinná sešlost.
https://www.facebook.com/events/646319098772329/?fref=ts
Přijďte příjemně prožít sobotní večer.
F.
Naboso
(Filip Celar)
Po ulicích města
chodila bosa
lehké kroky
nad městem
Měkká chodidla
na dlažebních kostkách
pokoušela nevinnost
společnosti
Bál jsem se
že se něco stane
že ostrá hrana
ji poraní
Kolemjdoucí
se za ní otáčeli
a nechápali
že to dělá pro ně
pozn. Tenhle text je o jedněch z nejvzácnějších lidí, které na světě znám.
Staří (ne)známí
(Filip Celar)
Vidím je v denním světle
Míjím je na chodbách
ale přesto nepoznávám
někoho z mých blízkých
Tvář bez jediné nové vrásky
ale za jejíma očima hledí
v ní žije a dýchá
někdo jiný, druhý
Jen silueta s gesty
mi zůstala
po těch, co jsem znal
po těch, co jsem miloval
Zvuk, který neprodáme
(Hynek Celar)
Nebyla to tichá chvíle
do které se ozval výbuch
Někdo chtěl něco říct
Někdo to nepřežil
Jako když se cizí věc
objeví na tvém stole
Nevíme co s ní
Nerozumíme jí
Zvuk, ve kterém skryješ své pocity
Zvyk, ve kterém schováváš své myšlení
Zvuk, který tě odsuzuje
Zvuk, který slyšíme a neprodáme
Nahráli jsme si ho
a přehrává se nám dál
Někdo jiný za to může
A my ho hledáme
pozn. Boston, duben 2013.
Kinosál
(Filip Celar)
Temnota v sále
uprostřed zpocené sedadlo se mnou
Oba zíráme na plátno,
kde vidím film s mým jménem
Hraje hlavní roli
člověka, který se stará o nemocné dítě
Je milován publikem
a on miluje ten plně prázdný sál
Hřeje ho nevinný pohled dítěte
a pálí ho tak jeho chování
že plamenem chytlo i bílé plátno
a s tou září mizí scéna
Kouř z ohně mě vyžene z kina
a se slzami v očích jdu domů
Lituji, že neznám konec onoho filmu
i když jsem ho již mnohokrát viděl
pozn. Asi každý z nás má nějakou představu nebo ideál, jak by mohl jeho život vypadat. V tomhle textu je ta moje, když mi bylo sedmnáct.
Slunce nikde
(Filip Celar)
Venku není slunce
aspoň ho nevidím
i přesto vím, (věřím)
že ho zas někdy spatřím
Kdyby navždy
byla jen noc
bylo by tam venku stejně
a my ve tmě
Copak slunce
ale co zítra
bude také stejné
(co bude jinak)
Zahrada
(Filip Celar)
Kdybych mohl zalévat své vzpomínky
a vybavit si víc
Břečťan by obrostl můj dům
a louky zarostly trávou
Ale opona se nad tím čase zatáhla
Jeviště není stále uklizené
a kdo může tak si prohlédne
celou scénu
Když nás něco opustí
neznamená, že to odešlo
Čekání na hlavní roli
v další hře
Až vykvete to, co se zaselo
Proděravěná půda
nám otvory dýchá na tvář
na tvář
Co bylo za zády
nám teď hledí do očí
My se opět odvracíme
ale i přesto jsme zahradu zalili
The Case of One Suitcase
(Hynek Celar)
Feeling wayworn in a fast train
Not free of being on this way
Single-minded like a rail
Have no other interests
One suitcase is attracting all my attention
It’s lying next to her legs in the aisle
Travelling from somewhere
Discreet, but locked with a code
I am hardly trying to get inside
under its surface, to invade its privacy
My eyes are still captured by that hide
Six faces, all turned away from each other
She suddenly got off, but no station outside
But I don’t see the empty seat
I am there, travelling somewhere with the suitcase
The suitcase is travelling with me...somewhere
Po více jak roční pauze nás můžete vidět v pondělí 28.4. v Klubovně v Dejvicích. Zahrajeme naše nové i starší písně a to s novým bubeníkem.
Kromě nás vystoupí i kapela palindromes.
Moc moc se těšíme.
F.
