IQ+1 experimental-alternative / Praha

Self-released 2011

Ačkoli by se pod zkratkou IQ + 1 mohlo skrývat leccos, nemusíme mít obavy, že by se nás tento improvizující sextet, vzešlý z operací na půdě komunikačního prostoru Školská 28, snažil poučit. Ve třech elektro-akustických kompozicích nám dokazuje, že sejmutí ostrozrakých brýlí vede k intuitivnímu vnímání hudebního časoprostoru. Jak obal napovídá, statické konstrukce začínají vířit, prostory se prolínají. Doporučení poslechu ve sluchátkách odkazuje k pozorování mraveniště, ne však z ambientního povzdálí, ale zcela v jeho hmotě a rytmu, bez nebezpečí nepřetržitého předráždění kyselinou. Logika operujícího sexteta je daná počátečním tichem a možností prolnutí různorodých světů, aby se však hra nestala pouhým zákrokem, musí být zachována bledost barevnosti – možnost prostupu. Z akce najednou přestává být jasné (začíná být lhostejné), zdali Sova operuje Blažeje nebo jestli jsme se my stali Štrosmajerem. A pokud se ozve dění narušující cinkot nástrojů, pak je zahaleno v oslnivou zář reflektoru. Soustředění je zde stejně důležité jako otírání potu z čela. I když by se mohlo zdát, že je prostor zvukově přeplněn (od cella přes korgy až po tanec), nikdy nenastane přesycení vedoucí k tříštění. Hráči jsou si moc dobře vědomi, kolik tváří stůl snese a za jakých okolností nastane to, oč jim jde. Stav, kdy – jak sděluje průvodní text – není třeba slov, není třeba ničeho, pouze ticha na začátku. Svůdnost těchto bledých operatérů spočívá v tom, že se dívají do tmy: je tak barevná.

Patrik Rameno