Narozen v Plzni, středa to myslím byla, kde vyrostl, ale v roce 1987, myslím že v pátek, emigroval do USA. To nebyl zase až tak dobrej nápad, ale už se tomu tak stalo.. Tam žije dodnes, ale hrozně rád by to změnil a vrátil se domů. Dokonce se o to i pokoušel - bohužel však marně.
Díky své zálibě v hudbě se v minulosti dávné i nedávné několikrát vydal na jistá hudební dobrodružství, přičemž napáchal přehršli písní lepších i horších, a to hned ve dvou jazycích, které na lidi tu a tam vyplazuje. Vzhledem k jisté nedokonalosti svých nahrávek (na které je ale velice hrdý) se těmito výtvory zase až tolik chlubit nechce, protože mu kamarádi řekli, že jako sice dobrý, ale "vo copa se to tady prej snaží?!" Množství kamarádů tedy omezil na minimum a koupil si krumpáč. Za vydělané peníze si podle možností opatřil různé individualistické uspokojovače, a onemocněl tak podobnou chorobou - jako většina ovcí užívající si zdánlivě nevnucovaného způsobu lidského existovaní.
Čas trávený nad vytvářením nejnovějších hitů se postupem doby začal zkracovat, a Jan eventuelně akceptoval místo omáčkáře v jistém hudebním seskupení jakéhosi skotského egomaniaka Scottyho, čímž se stal takřka profesionálním muzikantem na západním pobřeží Ameriky. Díky jisté úspěšnosti tohoto omylu se muzicírováním úspěšně živil pět let.
Po rozpadu tohoto hudebně komediálního tělesa Jan hrdě oprášil svůj krumpáč, "a že prej bude zase líp." Bylo. Dostavil se první počítač a s ním tedy možnost digitálního nahrávání. Ne že by Jan přesně věděl jak se s tím zachází, ale "odvážným přece štěstí přeje." Začala vznikat novější generace tzv. "Lichťákovin", ale mlčenlivá reakce náhodných posluchačů ujistila Jana o nezbytnosti lidstvem neoslavovaných krumpáčů. Vytváření nových hitů tím bylo značně zpomalováno. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že Jan zvítězil v jisté písničkářské soutěži, která byla po předání diplomu za zásluhy o výstavbu zrušena. Vítězná píseň může být ve své novější verzi přehrána na YouTube pod názvem "In the Rut" (yanster4488 channel).
V roce 2003 se Jan konečně vrátil do milované vlasti, kde mu úřady neumožnily pobyt a možnost legálně pracovat, což ho během roku finančně zruinovalo. S holou pidélkou se tedy vrátil zpět do USA, a s radostí zjistil, že mu krumpáč zatím ještě nikdo neukradl. Pod nátlakem šílence Scottyho ještě tu a tam veřejně vystoupil, ale někdejší úspěch této kapely byl skutečně už jen "někdejší."
Po nějaké době se dostavil počítač číslo dvě a tři, a s nimi snad i jisté zdokonalení se v ovládání těchto zařízení, a to nejen v nahrávání zvukových záznamů, ale i v tvorbě výplodů grafických či filmových. Vznikla tak první videa a posléze YouTube channel "yanster4488". Tvorba byla však značně limitována časovými možnostmi zaneprázdněného pracanta, a vzniklé skvosty byly spíše občasnými reakcemi na nedostatek radostí v životě popisovaného jedince.
Tomu je tak dodnes, a ačkoli si Jan říká, že by měl zase jednou něco udělat, zdá se, že má jiné starosti. ALE!!! ALE!!! ALE!!!, TOTIŽ-!!!, nedávno se našla jistá dívka prozřetelná, krásná a příjemná, a dá se zde vysloveně hovořiti o tzv."víle záchranářce", která se nechala slyšet, že by jí vůbec nevadilo, kdyby byl Jan šťasten, a ve společném obydlí by si po večerech drnkal na některý ze svých nástrojů. Janovi se myšlenka velice líbí, a ačkoli si od své hudební tvořivosti příliš neslibuje, je zcela jasně rozhodnut učinit všechny nezbytné kroky. V případě jakéhokoli zveřejňování hudebních dobrodružství tohoto jedince Vás o tom samozřejmě budeme na těchto stránkách informovat, a chcete-li něco hezkého či nehezkého Janovi doporučit, můžete tomu tak právě zde v rubrice "názory" učinit.
Uctivě Vám děkujeme za čas, který jste se rozhodli na této stránce strávit, a doufáme, že se sem zase jednou vrátíte.
Ich Tenberg
Warning of the Insecure - živě
Písek - hospoda Pod skalou
(květen 2011)