Jeden Kus rock-alternative / Olomouc

Napsala mi psaní 
srdce mého paní, 
že mne bude milovati 
do skonání.

Duše moje klidná 
zase se rozrušila. 
Proč mi děláš těžké srdce, 
moje milá ?!

Jako kočka s myší 
se mnou jsi si hrála, 
o lásce a zášti 
stejně jsi mi lhala.

Chtěl jsem tvoje srdce, 
podalas mi kámen. 
Zvolna dohořel mi v duši 
bílý plamen.

Ref.: Hlava má je chorá, 
a tak teskno je mně. 
Pohádky mi vyprávět chce 
černá země.

Za bezesných nocí 
v lampy pološeře šílenství 
mi dutě buší 
na mé dvéře.

Má tvé rudé rety 
rozevřené v smíchu, 
na panenském čele 
pečeť krutých hříchů.

Má tvé modré oči 
dětinské a lhavé 
a tvé zlatě prozářené 
vlasy plavé.

Má tvé bílé tělo 
s všemi dary blaha. 
Nelítostně na mé dvéře 
biješ nahá...

V parku navečer, kam světlo nemůže

rodí se z temné hmoty Venuše

a časoprostor úskoků a lstí

Teď právě tam slunce zapadlo

hraje se galaktický divadlo

s ženskou přitažlivostí

Tam smutná srdce v negližé

čekají ve stavu beztíže

až přijde další Velký třesk

a bytosti kvantově svázaný

ruší pak psy a řádné občany

když stojí frontu na rozbřesk

V parku za městem, v tý jiný dimenzi

kde loví z pastí kořist milenci

hvězdy jsou třpytivá návnada

Je možná jen jejich zásluhou

že E se rovná Em Cé na druhou

i když není všechno tak jak vypadá...

Některý smutky nejde zabít

propíchnout nebo utopit

je ale snadné smát se a být

za šaška, za hlupáka a bít se s bídou na pěsti

Když nějakej smutek nejde zabít

tak dej si ho na krk pro štěstí

Některou radost nejde zapít

vykřičet, vyřvat na lesy

nesnaž se kvůli tomu trápit

a brečet do polštáře, tohle si zapiš za ucho

že když nějakou radost nejde zapít

polkni ji jen tak na sucho 

Ref.: Dávám si rendez - vous s jednou noční můrou

sype mi každou noc arzén do kávy

umírám smíchy, jak všechno míní smrtelně vážně

a z očí jí kouká... déja vu

Někdy je život jedna báseň

všecko se se vším rýmuje

čteš si ji rozechvělým hlasem.

a bojíš se zavřít knížku, že v té tmě písmo okorá?

Někdy je život jedna báseň

od neznámýho autora