Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Jeelz grunge-crossover / Seattle
Playlist kapely
Členové skupiny
Kontakty a odkazy
Dodatečné info
Jirka J. – kytara, zpěv
Kamil K. – baskytara, kytara, zpěv
Marek K. – bicí
Martin M. – manager , booking
Pavel R. - zvuková aparatura , světla
Rodinné album kapely
Bio a historie
Asi někdy v polovině 90. let (na přesné datum či rok si dneska už těžko někdo vzpomene) z popela kapely Seventh Sense From the Spirit (což je úplně jiná historie) vznikla kapela Jeelz, i když obsazení zůstalo stejné (Jirka trápil kytaru a moje maličkost předstírala hraní na bicí), akorát jsme si v podstatě změnili název. Kupodivu žádné extra hádky ohledně jména moc nebyly, takže jsme ho brzy přijali za své. Když tak se můžete Jirky zeptat, co vlastně Jeelz znamená, já to do dneška nevím. Po určité době zkoušení se k nám přidal brácha Kamil na basu, který už měl bohaté zkušenosti z hraní na bicí v kapelách Trashment a Game Over a hlavně který měl (na rozdíl od nás dvou) i nějaké hudební vzdělání (z Lidušky), to nás určitě pozvedlo, myslím tím hudebně.
Potom co jsme naskládali nějaký ten materiál, přišla zákonitě chuť se někde veřejně předvést. Jelikož jsme nechtěli obcházet kluby s nějakou „amatérskou“ nahrávkou ze zkušebny, šli jsme rovnou do ostravského nahrávacího studia Barbarella nahrát naše první demo. Když to zpětně zhodnotím, tak to asi byla od nás blbost nebo naivita, protože jsme v podstatě neměli žádné pořádné nástroje či žádné velké zkušenosti s nahráváním v profesionálním studiu a jeho majitel Jirka Krejčí z nás musel být (a někdy i byl) docela nešťastný. Ale i tak po dvou dnech usilovného nahrávání vzniklo v roce 1996 naše první devíti písňové demo X-generation. Jeho krátkou recenzi od Petra Korála si můžete přečíst v našem profilu, ale vlastní názor si samozřejmě udělejte sami.
V podstatě jsme se vydali opačnou cestou než asi většina kapel, které nejdřív hrajou a na koncertech si vyzkouší materiál na svoje první demo, kdežto my ho nejdřív nahráli a až pak ho testovali na lidech. Na druhou stranu to mělo tu výhodu, že na prvním koncertě v Opavě v Kotelně, kam mimochodem přišlo hodně našich známých, už lidi ty písničky znali a dokonce zpívali s náma. Namlsaní z plného klubu na prvním koncertě jsme začali shánět další kšefty a přišlo vystřízlivění, když do míst, kde nás nikdo neznal, přišlo na koncert jen pár lidí, asi většina kapel si tím prošla. Pak přišel Mates, náš manager, (v podstatě čtvrtý člen kapely), který dělal managera i kapele R.D.T. Díky němu jsme se dostali do spousty klubíků, hráli jsme např. v Kopřivnici v Noře, na Rockových Vánocích v Dolním Benešově, v Ostravě (Černý Pavouk , Hudební bazar , Fiducia , Benátky , Exit 44 , Rokle , Tančírna), v Novém Hrozenkově, Krnově, v Jeseníku a samozřejmě pár koncertů v Opavě (Jam , U Špeka), ale i mimo kluby např. na utkáních české ligy amerického fotbalu. Je z toho vidět, že jsme hráli výhradně na severomoravském dvorečku a dál se bohužel nedostali.
A dál samo, že nesmíme zapomenout na našeho bedňáka a skalního fanouška Pavla, který s náma obrazil taky spoustu štací a zůstal nám věrný až do konce.
S přibývajícími léty hraní se postupně proměňovala i naše hudba, z původně striktně anglicky zpívaného materiálu se vyklubalo i pár českých songů a postupně jsme i trochu přitvrzovali, což se myslím ukázalo na našem druhém demu, tentokrát bezejmenném, které jsme nahrávali v roce 2000 v Kravařích ve studiu Patrika Benka.
Postupem doby začali v kapele přicházet menší či větší krize, Matesovi už taky nezbývalo tolik času jako zpočátku, takže postupně vyklidil pole a tolik hraní jako na začátku už bohužel nebylo. Ale i tak se nám občas zadařilo, v Havířově jsme vyhráli jedno kolo soutěže amatérských kapel, takže jsme si mohli zahrát v létě 2003 na letním festivalu (hráli jsme sice jako úplně první pouze pro pár přeživších z minulého dne, ale i tak to byla zkušenost k nezaplacení). Naše snažení vyvrcholilo hraním na opavském Majálesu v roce 2003, což byl určitě pro nás neprestižnější koncert s největší návštěvou. Celá naše historie se pak uzavřela téhož roku v Městských sadech na přehlídce opavských kapel, kde jme odehráli náš poslední koncert a oficiálně se rozpadli. Já s Jirkou jsme zapíchli hraní úplně, Kamil se vrátil k hraní na bicí a hrál v kapelách Alef nebo Kola Band. Občas se sice ještě sejdeme a zahrajeme si na nějakých narozeninách či jiných akcích, ale je to jenom tak pro radost.
Maro
Diskografie :
X-generation (1996)
1. Love, Suicide And Hate
2. Open
3. Something Is Absent
4. Pacific Pack Is Not Route
5. I'm Not So Free
6. Lucy
7. Confession
8. Fright
9. Stay
Nahráno ve studiu Barbarella @ 1996
Recenze:
Grungem (hlavně Pearl Jam) načichlá muzika Jeelz trpí především chvílemi dost mizerným projevem zpěváka , nicméně některé skladby jsou po melodické stránce hodně povedené.
Petr Korál , Rock a Pop (říjen 1997)
Jeelz (2000)
1. American Lies
2. Cleaner
3. Bitch
4. Criminal
5. Broken Man
6. Self-Abuse
7. Piece of Shit
8. The Way I Am
9. Bonus Track
Guest : Jiří Gola (The Way i Am)
Recorded at Patrik Benek studio , Kravaře @ 2000
Recenze :
Yo ta byla vcelku kladná , opět z pera pana Korála , který napsal , že se naše dunivě valivá muzika posunula do crossoverových vod , stále ji hledám ...
Mates , notas a prst (říjen 2009)
singl Elephant's Eyes
Live from Majáles (2003)
Song 2 (Blur Cover)
Absent
Cleaner
Bitch
Seven Days
Elephant's Eyes
Open
Criminal
American Lies
Broken Man
Piece of Shit
Dream Side
Recenze :
Pátek 25. dubna: Nejvíce jsme byli zvědaví, co nám přinese úvodní bigbít. Místo hokejistů HC Slezan Opava nastoupila tentokrát pětka hudebních těles v pořadí: Expedice Apalucha (Opava), RK 130 (Frýdek-Místek), Robson (Ostrava), Švihadlo (Praha), Jeelz (Opava). Mezi 1200 posluchači bylo tolik pěkných ženských, že… (zbytek věty byl zabaven). A co kapely? Apalucha už má zavedené opavsko publikum. Příjemným překvapením byli RK 130 s americkým kytaristou, který se po koncertu pořád někam ztrácel. Bohužel předskupina z turné Buty – hardrockoví Robson, byla pro mnohé zklamáním – dle zachycených reakcí u nich show přebíjí vlastní muziku. Houpající se Švihadlo hrálo poctivě více než půldruhé hodiny, po níž byli již všichni úplně „sešvihaní“. Podle Ericssona (Ivan Bergmann) však zpívali „jakési divné remixy“. Do konce vydrželi především místní archeologové, z jejichž kruhu pochází frontman kapily Jeelz Jiří Juchelka. Tečkou za touto nocí, alespoň pro nás, co jsme šli ráno uklízet (ostatní stěhovali aparaturu), byl náš ASPSU hit „Piece of shit“. A mohli jsme jít spát.
www.slu.cz/o-univerzite/docs/2003-srpen.pdf