Kala acoustic-alternative / Plzeň

Rozumíte, nemá smysl, nemá cenu, že svedu ze života dělat vědu :-)

Drazí přátelé(3),

ani po několika kalíšcích nebo spíše pohárů s nápojem složeným z whiskey a cocacoly - originál žádám totiž pravým, či celým jménem, jak mě nabádají reklamní cedulky v restauracích, jsem opětovně zjistila, že není textu rozumět. Proti si dovoluji přiložit tzv. lyrics, jelikož mé nervy byly dnes totálně vyčerpány při nahrávání této písně, tudíž to v zájmu uchování si části rozumu jakštakš zdravého nehodlám opakovat - myslím tedy tu nahrávku. Prosím:

(Seženu kus zrcadla a na krku ho budu nosit

To  proto abych propadla tomu, o co chci prosit)

Protože

Dřevěný polomotýl štěstí dávno nenosí

Každému se děje to, o co poprosí

Co já mám usušenejch květů - jsou od tebe

A až svou kůži opustím chci rovnou do nebe

Protože

Teď chci jen slyšet kdo je divnej teď a tady

A hlavně nechci vidět jak se točíš zády

Všechny ty herce, které ve mně sídlí

Nevidí nikdo z vás, a to u mě bydlí

Protože

Až to jednou nedejbože příjde

Pořád budu pevně věřit tomu, že to vyjde

Když otevřeš mou knihu na poslední straně

Nebudeš už nikdy se tvářit bezvýznamně

Drazí přátelé(3),

Našlo si mě moje dvojče. Naštěstí nebylo tak pitomé, aby za mnou poslalo pošťáka Ondru. Daly jsme se vyfotit a rozešly se každá svojí cestou. Nemáme toho moc společného, ani podobné si nejsme.

Ale je to v galerii (to aby se neurazila).

Na shledanou

K.