Kamarádi - O kapele | Bandzone.cz

Kamarádi experimental-psychedelic / Brno

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Pavoučný moučník
    Nezařazeno
  • Upír Nafildu [Ein Singel 2013]
    Nezařazeno
  • Slyšíte mě?
    Nezařazeno
  • Starost
    Nezařazeno
  • Těhotný
    Nezařazeno
  • Neckář je černej [Ein Singel 2012]
    Nezařazeno
  • Lafheitkraj
    Nezařazeno
  • Hitlerův národ
    Nezařazeno
  • Letních veder
    Nezařazeno
  • Nostalgie
    Nezařazeno

Členové skupiny

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

Manifest jediného umění:


Dekadence je žraní cizích chcanek!

Kdo nežere cizí chcanky, je hovno!

...

A naše hudba je čistou halucinací!

Tak žij noční můro, žij mýtický přelude!

 

Preambule: 

My, Kamarádi chápeme hudbu jako nevyužitou formu umění a budeme se snažit, ji co nejvíce využít.

 

Hlava první:

Naše tvorba se nesnaží o klasickou formu - stokrát omletou klasiku na klavír, třicetiletou vzpouru punku, mladé oscilátory elektroniky, rockový vypíkačky, metalový pózy, dvacetiminutovou post-rockovou soulož s jedním klimaxem, alternativní kýčové kňourání ani avantgardní vyhrávaní v barevných košilích, nýbrž pojímá hudbu jako čisté umělecké vyjádření, neomezené konvencemi komponování, zaběhlou omletou krásou ani tím, co se očekává.

Naše skladby tedy nelze chápat v tradičním pojetí hudby!

Je potřeba je vnímat jako plnohodnotné umělecké dílo!

 

Hlava druhá:

Odmítáme veškeré hranice a to s okamžitou platností.

Nic nesmí bránit umělcově vyjádření!

 

Hlava třetí:

Na základě hlavy druhé odmítáme omezení hudby na pouhý zvuk. Chceme ji vnímat všemi smysly. A proto užíváme libovolných uměleckých forem, abychom ji o ně doplnili.

Přijímáme multimédia jako nejdokonalejší uměleckou formu dneška!

A současně s tím také přijímáme veškeré chyby, kterých se během hraní dopouštíme, veškeré šumy a také nedokonalosti v projevu naší aparatury, skláníme se před všemi klacky, jež nám pod nohy hází tento fyzikální svět, a místo pláče v této situaci nalézáme krásu.

Smějeme se ti světe!

 

Hlava čtvrtá:

Hluboce opovrhujeme všemi myšlenkami, které se staví do role nevyvrátitelného, nenávidíme tedy víru, Bibli, boha i Boha, morálku, svědomí, zažité konvence, feminismus, fašismus, futurismus, dogmata, axiomy...

Nenávidíme každého člověka, jenž vlastní jakoukoliv myšlenku, které se nedokáže vzdát, i když je mu očividně dokázáno, že je mylná; nenávidíme každého, kdo si váží čehokoliv tak, že se kvůli vtipu na danou věc urazí; nenávidíme jej a upřímně mu přejeme tu nejbolestivější smrt.

 

Hlava pátá:

Jedna třetina z nás křičí do světa: Honza Malý je kokot! Honza Malý je kokot! A to aniž bychom cítili potřebu toto tvrzení jakkoliv odůvodnit. Zbylé dvě třetiny mají Honzu Malého jako svého kámoše.

Tato Ústava nabývá účinnosti jakýmkoliv dnem a je absolutně platná na veškeré a celé trvání tohoto vesmíru.

Svoboda v.r.

Gajdošík v.r.

Bio a historie

Kapela vznikla jednoho nudného letního dne roku 2010, kdy se dva kamarádi Jonáš a Andreas sešli u sebe doma, aby se zabavili nahráváním a mixováním zvuků. Vznikla skladba Nostalgie, jejíž základ tvoří ničení gramofonové desky za pochodu. A protože je celá ta věc mnoho bavila, toho léta se ještě tolikrát sešli! Název byl jasný, byli to přece Kamarádi!

A jejich tvorba se pohybovala mezi snímáním ruchu, tvořením syntetických zvuků, hrou na kytaru a basu a řvaním, zpíváním či mumláním textů, které vznikly tak trochu dada přes google translator.

Koncem srpna se rozhodli přibrat druhého kytaristu, avšak tento pokus byl krokem mimo, jelikož nebyl naladěn na stejnou vlnu jako oni, nedokázal se vysrat na konvence a dát volný průběh svému vyjádření. Dostal padáka.

Podzim 2010 pak byl pro Kamarády velice trpkým, Andreas musel hrát v jiné kapele, takže neměl aparát ani sílu něco pořádně dělat a proto za tu dobu vzniklo jen málo. Kamarádi se omezili na občasnou zkoušku u sebe doma, aniž by měli všechny nástroje, vznikaly nápady na nové věci a snaha zahrát staré písně. Vzniklo také několik nových nahrávek, ale ty byly povtšinou prací jen jednoho z Kamarádů, tvořilo se tedy osamoceně.

To až koncem listopadu naši Kamarádi nalezli zkušebnu, do níž se nastěhovali. A také přibrali bubeníka Tomáše, aby se jim lépe hrálo (a hrálo se jim dobře). Sestava byla tedy dána, už stačilo jen zkoušet a zkoušet a nezkoušejí tak dodnes.