OBSAZENÍ :
René Mudruňka - třístrunná kytara - struny A, A, E (zakladatel souboru)
Jan Kubín - akordeon (občasný umělecký vedoucí)
Jakub Šimánek - barytonsaxofon, klarinet
Lucie Hajíčková - zpěv, flétna
Jakub Zigmund - lesní roh
Klára Dedková - trubka
Ondřej Balvín - basa
Petr Krajňák - bicí
Šamšula - zpěv
uvolnění členové:
Jára Paseka - hodně občas trubka
Kamil Žemlička -občas trubka
Veronika Mäzová - poloakordeon, saxofon, vokál (toho času obtěžkána)
21.3.2015 - FINÁLE!! Mariánské Lázně - Na Rampě + Horkýže slíže
4.3.2015 - Kraslice - Freeclub + Náhradní díly
22.6.2014 - Blatenský fest
2013
12.7.2013 - Láznění - Mariánské Lázně
13.4.2013 - Kraslice Freeclub
2012
30.11.2013 - Na Rampě - Mar. Lázně 10 let!!! + Záviš
1.7.2013 - Láznění - Mariánské Lázně
21.6.2012 - Annaberg-Buchholz (DE) FETE DE LA MUSIQUE auf der Altstadtterasse
21.3.2015 - Mariánské Lázně - Na Rampě + Horkýže slíže. A to je vše, úplně vše.. Lidé bděte.
4.3.2015 - Kraslice - Freeclub + Náhradní díly. Premiéra a zároveň dvojkoncert naší zpěvačky Šamšuly, které patří veliký dík za nastudování repertoáru a vzornou docházku na zkoušky. Nejpilnější a to dojížděla z Plzně.
8.8.2014 - antirassistisches Fußballturnier Kittlitz (D) - naplánovat akci věnovanou potírání neonacizmu na 8.8. vyžaduje velkou dávku odvahy (nebo provokace?). Naštěstí na ten samý den připadl i mezinárodní den orgasmu, tak byl pořadatel blamáže ušetřen. Příjezd dvěma auty z různých směrů cca 4 hodiny před vystoupením. Vzorná pořadatelská služba, jak bývá v téhle zemi ostatně zvykem. Koncert ve stanu, hodně lidí hezká atmosféra. Jediným záporem bylo obrovské množství zvýřeného prachu, který nám totálně zaprasil nástroje. Po "áftrpárty" nás pořadatelé odvezli kamsi po penzionu, kde nás po vyspání čekala bohatá snídaně a odvoz zpět do místa konání akce. Rozloučení a cesta pár set kilometrů po rozpálené dálnici
22.6.2014 - vystoupení po téměř roční pauze. Ona pauza byla způsobena až nezměrnou leností členů souboru. Dalo by se říci, že opravdu málokdo tak aktivně přistupuje k pasivní rezistenci. Návrat do Blatné se vydařil, i když účast byla kapku poznamenána tím, že ve městě se ve stejnou dobu konaly akce dvě. Jako vždy jsme museli řešit personální obsazení, a tak na harmoniku zaskočila saxofonistka Veronika a Zigi musel odložit lesní roh a posadit se za bicí. Vystoupení neformální, ale pěkné
12.7.2013 - každotoční účast pro návštěvníky pivních slavností, letos zahráli rovněž např. kapely První Hoře, nebo Pražský Výběr
5.6.2013 - vystoupení pro sportovní nadšence v areálu místní "Viktorky"
13.5.2013 návrat na místo činu po pěti letech - do Kamýku nad Vltavou na Zelesafest. Vloni jsme museli odříct naše vystoupení den před koncertem. Přesto na nás pořadatetelé nezanevřeli a umožnili nám napravit si reputaci. Ti chytřejší odjeli o den dříve, aby se aklimatizovali a nasáli atmosféru. Noční bouřka s lijákem otestovala kvality našeho stanu, ale vstoupení druhého dne proběhlo za již slunného počasí. Silná vrstva bláta pod pódiem inspirovala tanečníky k (více či méně zdařilým) pokusům o zkrášlování svého těla touto vazkou hmotou. Někteří pak vypadali jako po motokrosovém závodě. Slušná účast a hodně prodaných cédéček.
28.4.2013 - počtvrté v Kraslicích: po delší pauze je to první vystoupení v roce 2013. V klubu všechno při starém, pěkná atmosféra i lidí vcelku dost. Jedinou vadou na kráse byl zvuk.
30.11.2012- Mariánské Lázně - Na Rampě: přesně na den 10 let od prvního koncertu. Abychom podtrhli vysokou kulturní úroveň našeho souboru, přizvali jsme knížete pornofolku, pana Záviše. Dalším vystupujícím bylo těleso s názvem Pan cicvárek, ovčí člověk. Z důvodu obavy o stav interpreta vystoupil nejdříve Záviš s první polovinou svého vystoupení. V zápětí vystoupilo uskupení Kokrhell reserva band, kteří jsou v současné době jediným oficiálním naším revivalem, který má povolení hrát naše písně (a ještě jim za to dokonce platíme). Poté jsme odehráli set my a následě Cicvárci. Druhá polovina Závišova vystoupení byla lehce poznamenána umělcovou indispozicí (někteří odvážlivci si dokonce šeptali, že Zaviš vypadá, jako by byl pod vlivem alkoholu, či virózy), ale ti, kteří znali slova a melodii písní, si domysleli ta místa, která umělec opomněl a dokonce přišel na řadu i duet s naším harmonikářem (zde je nutno poznamenat, že očividný nesoulad interpretů nebyl způsoben Honzíkem, ale tím, že Záviš odehrál úplně jinou písničku, než na jaké se předem dohodl a kterou i uvedl)
14.7.2012 - Mariánské Lázně - Festival "Láznění": již tradoční třídenní festival na Centrálním parkovišti. Velké pódium, pěkný zvuk. Jak už to na podobnch akcích bývá, středobodem akce je pití piva.
21.6.2012 - Annaberg-Buchholz (DE) FETE DE LA MUSIQUE auf der Altstadtterasse - jinak též "Vítání léta" na pěší zóně v historické části města. Pořadatelé nám přáli a tak jsme měli tu možnost vystoupit jako poslední kapela v pořadí - což mělo i své nevýhody v tom, že z důvodu, že přišlo několikanásobně víc lidí, než pořadateleé předpokládali, nezbylo už nic k jídlu a i nabídka nápojů byla omezená
19.5.2012 -Kamýk nd Vltavou - Zelesa fest: jednomu ze stežejních členů neumožnil den před koncertem zaměstnavatel odjezd na vystoupení. S těžkým srdcem jsem byl nucen den před koncertem odříct. Snad nám pořadatel zachová přízeň a zaměstnavatel zkrachuje...
28.4.2012 - Mariánské Lázně - Na Rampě: z neznámých důvodů bylo zrušeno dvystoupení Jiřího Schmitzera, odpadá tedy i to naše. Nevěšíme hlavu a těšíme se doKamýku nad Vltavou.
21.1.2012 - do třetice v Kraslicích, v malinkatém Free Clubu, kde majitel namísto pódia postavil funkční u-rampu, na které se pravidelně jezdí závody na prkýnkách. Předkapelou nám byli sokolovští Friday, kteří byli (alespoň pro mě) příjemným překvapením. Dalším příjemným překvapením byl lyžařský areál ve Stříbrné v bezprostření blízkosti Kraslic. Pěkný areál, nízké ceny a v sobotní večer na svahu byli kromě nás už jen dva další lidé. Narozdíl od mariánskolázeňské sjezdovky neřval po celém svahu hardrock z reproduktorů , a tak jsme si mohli nerušeně šustit skluznicemi areálem. Koncert proběhl bez problémů, odehráli jsme nejdelší set v historii souboru. Bohužel lidí bylo méně, než na našich předchozích vystoupeních, ale snad se jim nešlo ani, díky nenadálému večernímu lijáku, divit. Každopádně atmosféra byla opět parádní.
16.12.2011 - po několikaměsíční pauze konečne koncert. Ona pauza byla způsobena níže uvedeným nahráváním Mayo de Lux. V maličkatém klubíku Jameson jsme v rodinné atmosféře pokřtili naše již třetí dítě. Zahráli jsme pouze krátký, okleštěný set, abych meli více času na sebechválu, tanec a konzumaci.
listopad - prosinec 2011 se nesl ve znamení příprav nového CD a následně samotným nahráváním. V domažlickém studiu Franz Kavkaz jsme stávili 5 nahrávacích dnů a od rána do večera bez přestávky brnkali, foukali, bili, mačkali, hulákali a poslouchali, abychom stihli do konce roku vytvořit CD s pěti písněmi se zvukomalebným titulem Mayo de Lux. Na nápadech se podílel náš věrný fanoušek, skladatel, pedagog a v posledních letech i konkurent Honza krček. Booklet namalovala švýcarská výtvarnice Babeth Boesiger.
21.8.2011 - Oberwiesenthal - pěkné počasí, spousta lidí, přídavky, autogramy.... - tak tohle bych napsal, kdyby vystoupení dopadlo tak, jak by mělo. Leč nebylo tomu úplně tak. Počasí sice pěkné bylo, spousta lidí byla. Ale o generaci až dvě starší, než na nás obvykle chodí. Přidávali jsme si tak maximálně oběd a autogram byl jen jeden, a to při přebírání honoráře (nutno přiznat, že tento byl natolik štědrý, že nám pokryje náklady na studio, kam se koncem podzimu chystáme). Jinak ale, co se týče zázemí, vstřícnosti pořadatelů a polohy hotelu přímo na vrcholu Fichtelbergu, byla to paráda.
12.8.2011 - Seifhennersdorf - druhé vystoupení naší letní trilogie s poetickým názvem "Musik heil!". Festiválek u příležitosti mezinárodního turnaje fotbalové mládeže věnovanému boji s předsudky a rasismem. Více než čtyřhodinová cesta na česko-polsko-německé trojmezí utekla jako voda. Hlavně díky dárku z Feuchtwangenu. Hrajeme, bohužel, jak první (byť ve 22:00) a lidí není zdaleka tolik, jako na Sommerfühlu před dvěma týdny. Po nás vystoupila Teplická skupina "Die Reinigung immer anders", se kterou jsme se seznámili v zimě v Zittau. Za zmínku stojí rovněž podnětná "rodinná" debata v předzahrádce hotelu, kde jsme byli ubytováni.
30.7.2011 - Sommerfühl - první z našich letošních letních vystoupení v cizině nám opět potvrdil, že je lepší odehrát raději méně vystoupení a vybrat si ty akce, které nás doopravdy zaujmou. Pozvání do německého Feuchtwangenu nešlo odmítnout. Část souboru odjela již o den dříve, aby se náležitě aklimatizovala a nasála atmosféru. Dvoudenní festival probíhal uprostřed lesa za městem, neplatil se vstup, kempování bylo zdarma a ceny občerstvení na stejné úrovni, jako v ČR. Počasí sice nebylo ideální, leč pršelo jen minimálně. Na festival se přišlo podívat odhadem 1200 lidí. Snad jedinou vadou na kráse byl technostan, který duněl dnem i nocí celým kempem. Bohužel tuto festivalovou módu nelze než akceptovat. Pořadatelé se o nás starali báječně, jídlo bylo vinikající a nápoje alkoholické. Druhý den za soumraku dorazil zbytek souboru a pomalu jsme se začali připravovat. Ani tentohrát se nám nepodařilo vystoupit v kompletní sestavě a baskytarystu Ondru zastupoval basák "Nasák" Kochy z kapely Born in Pripyat. Hrát jsme začali ve 23:30 a všechno klapalo, jak má. Velice nadstandartní zvuk včetně pódiového zvukaře, strašně moc lidí, největší kotel za poslední dobu. Po odehrání veškerých přídavkú jsme byli požádáni pořadatelem, abychom hráli dál, klidně i již odehrané věci. Tohle jsou chvíle, kdy má člověk pocit, že naše počínání má nějaký smysl a zvolená cesta je správná. Ranní dárek od pořadatele (dvě basy piva "na cestu") byl již jen třešničkou na obzvlášť vypečeném dortu. Za zmínku rovněž stojí to, že Jára odehrál vystoupení bez jediné chybičky, přestože byl ve stavu, kdy musel být na pódium přinesen a z celého dne si vybavuje pouze ráno a i to jen útržkovitě.
24.6.2011 - letos se mariánskolázeňské pivní slavnosti konaly, opět v Kukyho režii, na dlouhé ploché dráze před motelem Start. Bohužel termín nebyl zvolen nejšťastněji, neboť v sobotu pořádal o několik kilometrů dál pivovar Chodovar mistrovství světa v koulení sudů. Naštěstí hrajeme v pátek, takže se tato kolize termínů na návštěvnosti neprojevila.Vcelku pěkné počasí, dobrý zvuk a dokonce se prodalo i poměrně dost cédéček, což je v mariánkách spíše výjímka. Po vystoupení následovalo opulentní pohoštění.
17.6.2011 - Blatná. Třídení Blatenský fest se, stejně jako vloni, konal na tamním zimním stadionu. Nejedná se ale o typickou hokejovou halu, nýbrž o nezastřešený vyasfaltovaný prostor obehnaný odnímatelnými mantinely a velkým krytým pódiem ( + ještě dvě další menší stage). Festival se údajně vyznačuje tím, že každý ročník prší. Nejinak tomu bylo i letos. Měli jsme to štěstí, že jsme hráli ještě za sucha, a to v pátek od půl deváté. Většina souboru odjela hned po vystoupení. My tři, co jsme zůstali, jsme neprohloupili, užili si festivalu a před deštěm se ukryli v našem vodotěsném stanu velikosti garáže. Headlinery festivalu byli Visáči, Pipes and Pints a Fast Food. Pro mne však s náskokem vyhráli (jako vloni) Unifiction se svou novou, ještě dekadentnější choreografií.
22.4.2011 klub Na Rampě se momentálně nachází na samém okraji existenční propasti a i proto jsme rádi přijali nabídku na "charitu" a vystoupili zde po boku spřáteleného souboru Born in Pripyat, domácích Dětí dr. Nehra a bruselské kapely Thot. Z vystoupení jsme pořídili audio-video nahrávku, abychom se uchovali i příštím generacím (a abychom se nehádali, co má kdo kde hrát).
22.1.2011 benefiční akce v klubu Emil v Zittau. Po delší dobe jsme se vypravili do zahraničí. Do německého Zittau se jede přes Polsko, což někoho (např. mě) může udivit. Vyjeli jsme odpoledne po zkoušce a čtyřhodinová cesta probíhala v poklidu. Až na zevrubnou prohlídku akurátních německých celníků zhruba jeden kilometr od cíle. Kontrola dokladů, zavazadel a na konec ještě kontolovali naftu v nádrži. Ale co, Ordnung muss sein!! Po příjezdu se ukázalo, že klub je vlastně třípatrový domek, přičemž zázemí pro kapely je v nejvyšším patře. Tam byla i ložnice, do niž jsme se, znaveni cestou, s diky odebrali. Pořadatelská služba fungovala perfektně a po večeři jsme vyrazili pěší zónou do centra. Hezké město se zajímavou architekturou, leč připadali jsme si tak trochu jako v Tunisu při zákazu vycházení - na zhruba devadesátiminutové procházce potkáváme jen dva podroušené pankáče. Jinak ani nohu. Hrajeme jako poslední (s obavou, zda lidi neodejdou po německé hlavní hvězdě), až kolem jedné. A přestože jsme posrali, co se dalo, se publikum parádně bavilo a hopsal s námi celý klub. Tolik cédéček jsme už strašně dlouho neprodali. Než se všechno naložilo, byli tři ráno a padl návrh, vynechat nocleh a přislíbenou snídani a vyrazit na cestu domů. Po cestě si Jaroušek vystoupil v Liberci, Šimi v Praze a Honza v Berouně.
15.1.2011 Klub Rumburak, Boží Dar pod Klínovcem. V sobotu jsme dostali příležitost trochu rozšířit výčet našich společných sportovních aktivit. Už jsme plavali po Rýně Bazilejí, potápěli se v Bodamském jezeře a zjistili, že koupat se v moři na Rujáně je opravdu jen pro fajnšmekry, a to i uprostřed léta. Tentokrát jsme před vystoupením v klubu, který stojí přímo na vrcholu lyžařského střediska vytvořili kokrhellský "Růžový ski-tým". Sníh pod námi sice rychle odtával (bylo to částečně i teplým počasím), leč lyžovat, skákat, dopadat a padat se dalo ještě obstojně. Následný koncert, kam jsme si pozvali ještě spřátelený soubor Chuť z Plzně jsme odehráli v kompletní desetičlenné sestavě, což se povede jen zřídkakdy. Hodně lidí, pěkná atmosféra, pohodové publikum, dobrý zvuk a krásné okolí....
10.12.2010 ašské vystoupení v Klubíčku ve znamení posledního koncertu tohoto roku. Pro změnu opět šachy v sestavě, proto bylo nutno ještě před odjezdem absolvovat improvizovanou zkoušku, tentokrát u Kukyho ve sklepě Motelu Start. Na cestu vesele sněžilo, ale i tak se nám podařilo dojet do Aše ještě s předstihem.Je tu tolik lidí, že problém projít s nástroji. I přez dlouhé zvučení vcelku povedené vystoupeni, velký dík patří Xindlovi X za podporu a propagaci.
20.11.2010 - po několikaleté přestávce znovu v "mini"Freeclubu v Kraslicích. Jak bývá u našeho podivného uskupení zvykem, ani tentokrát jsme nevystoupili v plné sestavě. Románek sice sádru již nemá, ale prsty hýbe jen natolik, že to stačí sotva na vyčůrání. Ráno před vystoupením volá Bubeníčkova maminka, že je Bubeníček nemocný, a že tedy s námi nejede. Tak jsme zaimprovizovali (jako ostatně vždycky) a v pozměněné sestavě vyrazili do městečka bicích, trumpet, pozounů, saxofonů a bůhví čeho ještě. Před námi vystoupila kapela s poetickým názvem Shoe Cut a klubík se začal postupně naplňovat. Těžko říci, jestli jsme chyb uělali hodně, nebo málo, protože jsme neslyšeli vůbec nic (pominu-li pískání a houkání odposlechů při každé písničce). Každopádně krasličtí nás nezklamali a snad se sem ještě někdy vrátíme. Cestou domů jsme popíjeli rum, zpívali, pořizovali rozmazané fotografie a učili se novým dovednostem.
12.11. - podzimní vystoupení na Rampě přineslo opět menší personální rošádu, ale to se u nás stalo téměř již pravidlem. Poprvé s námi vystoupil náš další nadějný trumpetista Kážetko, kterého doprovázel Jára, jenž se na nás po několakaměsíční odmlce přijel osobně podívat. Aby toho nebylo málo, Románek si zlomil ruku, a s rukou v sádře se na tubu hraje špatně. Na poslední chvíli se z čista jasna zjevil zákok, se kterým jsme se sešli chvíli před vystoupením a ujasnili mu, co má kde hrát. J. L. se tedy stal 35. osobou vystoupivší s naším souborem za celou jeho éru. Před námi zahráli Sto Zvířat a bylo se věru nač dívat. Na řadu jsme přišli až někdy před půlnocí. Set jsme odehráli bez nehod a velice slušně zaplněná Rampa s námi skákala tak, že nás donutila přidat a odehrát naprosto všechno, co bylo alespoň trochu nazkoušeno.
14.8.2010 - hrad Boskovice. Na zkoušce večer před odjezdem jsme řešili, jak to zařídit, abychom se opravdu následující ráno sešli v 8 hodin všichni. Po krátké rozpravě jsme si odhlasovali, že kdo přijde poslední, koupí ostatním lahev destilátu dle jejich výběru - sám ale nesmi ani ochutnat. Poslední ráno dorazil (jaké překvapení) Jaroušek. Neochotně zaplatil v kauflandu lahev rumu a vesele jsme vyrazili půjčeným VW Transporter na Moravu za dobrodružstvím. Destilát bohužel nevydržel déle než půl hodiny a my byli nuceni ochutnat něco ze zásob darovných nám spřáteleným pivovarem. Cesta byla opravdu veselá, se spoustou žertovných zastávek a neobešla se bez ztrát - ať už materiálních, nebo jiných. Po příjezdu jsme v nedalekém kempíčku postavili náš stan, prohlédli si hrad Boskovice, v jehož areálu festiválek probíhal a jali se připravovat na vystoupení. Každý po svém. Začali jsme hrát s asi čtyřicetiminutovým zpožděním a náš set byl bez varování useknut pořadatelem kvůli spěchajícím Čankišou. Přesto jsme zaimprovizovali a bez ohledu na jistě nechápající publikum jsme naší zpěvačce řečené "Bjůkejk" předvedli, kolik je v nás romantiky a lásky. Po vystoupení jsme dál pokračovali v občerstvování (zejména boskovickým rumem), avšak někteří z nás dali přednost teplé kávě s mléčnou pěnou u kafíčkového stánečku. Cesta zpět proběhla bez problémů. Snad až na veselou příhodu, kdy se řídivší Ondra pokusil přejet dvojici příslušníků Policie ČR (která se nás snažila zastavit), předstírajíc mikrospánek.
3.7.2010 - podruhé na Basinfirefestu ve Spáleném Poříčí. Opět vítejte ve světě plotů, zábran, ochranky a osobních prohlídek. Letos jsou k dispozici pouze dvě Stage - jedna (hlavní) je metalová, druhá má na každý den jinak situovaný program. I tentokrát zde vystupuje více než osmdesátka kapel z celého světa. Jak už to tak u nás bývá zvykem, ani tohle vystoupení se neobešlo bez nepříjemností. Čtyři dny před vystoupením nám baskytarista oznamuje, že jeho motocykl měl kolizi se stromem a tudíž vystoupení neodehraje. Vůbec nás to nerozhodilo, neb po koncertě se Psími vojáky jsme připraveni na vše.. Podařilo se sehnat basáka Kochyho ze spřáteleného souboru Born in Pripyat, mejlem jsem mu poslal nahrávku, kterou se za odpoledne naučil a v den koncertu jsme se s ním poprvé sešli. Trochu nás vyděsil, když se bezprostředně po příchodu omluvil, že si všechny své poznámky, které si ku pomoci sepsal, zapomněl doma (v Plzni), ale že si jistě hned vzpomene. Nakonec to ale dopadlo dobře a odehráli jsme, co jsme měli. Poté se každý začal věnovat činnostem, které ho baví. Někdo spěchal domů, někdo pil a pil, někdo pil a vylezl na horolezeckou stěnu, někdo ne a někdo jen pil a utužoval vztahy s dalšími kapelami...
26.6.2010 -17. Blatenský Fest. Účast na prvním letošním větším festivalu jsme si náležitě užili a vypravili se na něj s předstihem. Během festivalu probíhali různé tématické soutěže pro publikum a vědomostní matematickou vyhrál i přez značnou kocovinu náš bubeník Zigi a byl odměněn apartním sušákem na prádlo. Vyvážený a multižánrový Lineup dokládaly kapely jako například česko-kubánští JORGE CONCEPCION & FRANTA SCHEJBAL ORCHESTRA, nebo báječní Unifiction se svou klasicky úchylnou šou. Největším hitem celé akce se ale pro náš soubor bezesporu stala romantická píseň skupiny Locomotive "Vítej v prdeli". Hráli jsme jako poslední a plánovaný začátek byl ve dvě ráno. Bohužel díky spoždění jsme začínali hrát těsně před třetí a museli set výrazně pokrátit - což ale nebylo naškodu s přihlédnutím k indispozici hned několika členů souboru. Fuj! Největší pozornost tak po zásluze sklidil Bubeníček, který se stal terčem všech fotografů. Krátce shrnuto: instrumentálně snad naše nejhorší vystoupení, zato spousta nevšedních zážitků..
11.6.2010 - "Starostafest" na mariánskolázeňském Centrálním parkovišti. Překvapivě pěkné počasí i divácká kulisa. Tento rok bylo pódium situováno obráceně, do parku a k nemocnici, takže si festiválek užili i ti, kteří by se na něj po svých nedostali
24.4.2010 - sportovně-kalicí akce s poetickým názvem "Slavnostní zahájení pivní sezony 2010". Celá věc spočívala v koulení pivního sudu z Německého Störnsteinu přes Bernau, Tachov a Planou. Odjezd koulečských týmů byl v 5:45 (!) z Chodové Plané. V 7:00 snídaně ve Störnsteinu a první pivo. Následně vyrazila prní štafeta se sudem na svůj zhruba dvoukilometový úsek. Za ní jel konvoj zbylých koulečů v mikrobusech a ladil formu. Zásoba šesti bas piva v našem čtrnáctimístném mikrobusu však vydržela jen ke hranicím a proto bylo nutné vzít za vděk točeným z Pick-upu, ktrerý jel rovnež s námi. Nálada byla povznesená a kolem půl šesté odpoledne jsme se za asistence hasičů a Policie ČR dokouleli do areálu chodovoplánského pivovaru. Tam čekal zbytek souboru a po nezbytné resuscitaci a nazvučení jsme si odbyli svých 45 minut "slávy".
2.4. 2010 - poprvé v ašském Klubíčku. Klubíčko se nám podařilo najít až po chvíli hledání - ne proto, že by Aš byla tak velká, ale spíš proto, že klub není nikterak označen. Další menší nesnází byl půjčený osobní automobil, který díky svému podvozku velikosti Karosy nebylo možno jen tak někde otočit.. Začínali jsme hrát až kolem půlnoci po vystoupení Xaviera Baumaxi. Kupodivu ani přes tuto pokročilo dobu nikdo neodešel, takže klub zůstal obstojně zaplněn. Před plánovanou poslední skladbou nám bubeník Zigi oznámil, že mu prasklo péro ve šlapce, což je nesporně věc nemilá. Závadu se nám odstranit nepodařilo a posledni skladbu jsme zprznili bez šlapáku. To však vzbudilo takový ohlas, že jsme byli donuceni přidat a za bicí si stoupl i náš druhý bubeníček, který mlátil do kotle předstíraje šlapák. Podívaná to byla nevídaná a bavili jsme se stejně, jako lidé pd pódiem.
27.3. 2010 - znovu Na Rampě, tentokrát v plném složení, jako předskokani Mňáze a Žďorp. Slušně zaplněný klub, domácí prostředí, prostě bylo to fajn. Zpěvačka Lucka měla ten den narozeniny, tak jsme ji během produkce obdarovali různými intimními dary - kapku ji to rozhodilo a zapomněla i zpívat tam, kde měla... Po vystoupení skvělá párty s Mňágou, kterou jsme mnozí odnesli pošramocenými končetinami a někdo šel domů s mokrým zadkem..
4.3.2010 - premiéra černé komedie Snoubenci ve vyprodaném Mariánskolázeňském divadle N. V. Gogola. Do hry mladé polské autorky Marie Wojtyszko zařadil Divadelní soubor GOA skladby z nasich DemoCD Brainstorning a Demo"n"strace. Stojí rozhodně za to navštívit nějakou z repríz.
27.11.2009 - doma Na Rampě se Psími vojáky. Den před koncertem se dozvídáme, že zpěvačka přišla o hlas, a že tedy neodzpívá nic. Začali jsme vymýšlet neskutečná a ještě neskutečnější náhradní řešení. Nakonec jsme se rozhodli vystoupení zrušit. V zápětí se ale baskytarista Ondřej rozhodl, že případný průser vezme na sebe a odzpívá to, co se stihne za noc a za dopoledne naučit. Za pár minut jsme se sešli u něj doma na improvizované zkoušce a začali nacvičovat. Povedlo se nám (hlavně Ondrovi) nacvičit 8 skladeb, které jsme o den později přednesli Na Rampě. Naše bezesporu nejnervóznější vystoupení v historii proběhlo úspěšně, na tubu si s námi poprvé zahrál Roman Vokatý a bubeníčka střídal náš host Jakub Mareš, díky němuž (a jeho dvojšlapce a železným paličkám) získal náš projev o mnoho tvrdší náboj.
12.9.2009 - do třetice Sokolov. Tentokrát doopravdy. Velice slušný zvuk, pódiový zvukař, backstage, spousta lidí - prostě všechno, jak ma být. Akce probíhala na dalších místech ve městě a bylo se opravdu nač dívat a co poslouchat. Zahráli například Buty, nebo Jumping Drums.
29.8.2009 - velice bizarní vystouprní na sokolovském koupališti Michal. Hezké prostředí, obstojný zvuk a téměř úplná sestava. Ona bizarnost spočívala v tom, ze v hledišti byli jen členové kapely, která hrála po nás, policejní hlídka a zvukař. Nepřišel VŮBEC nikdo. Částečně proto, že byla zima a i koupaliště se tvářilo zavřeně, ale hlavně proto, že se pódium nacházelo na konci areálu, před kterým probíhala sportovní akce. Poprvé si s námi zahrál náš nový mladý bubeníček Bubu. Výborně se o nás staral tým lidí z koupaliště - ochotně nám otevřeli a zapnuli tobogán a my mohli dát volnost našim dětským duším...
25.7.2009 - po týdnu další vystoupení na takřka domácí scéně, tentokrát ve Velké Hleďebi v kempu Luxor v rámci prvního ročníku benefičního festivalu "LuxorFest". Opět hrálo velikou roli aprílové počasí, tentokrát ale lijáky přicházeli s téměř železnou pravidelností v době, kdy se kapely střídaly. To vyhovovalo jak zúčastněným souborům, tak pořadatelům, kterým se vždy zaplnila přilehlá restaurace. Na festiválek prý zavítalo více než 600 lidí.
19.7.2009 Mar. Lázně - vystoupení na festivalu s názvem "Pivní láznění". Na krátké zkoušce dopoledne před koncertem jsem se sešli vůbec poprvé v kompletní desetičlenné sestavě. Naše vystoupení proběhlo třetí den festivalu a únava byla znát jak na nás, tak na publiku. Za slunečného počasí (naprostá vyjímka v tomto víkendu) jsme náš set odehráli ve zdraví a bez kompikací.
21.6.2009 Sokolov - Festival Politiké Písně - naše první společné vystoupení v omlazené sestavě. A bylo to znát. Naštěstí jsme hráli hned ráno a těm, co se stihli probudit, to rozhodně nevadilo. O prázdninách se do Sokolova ještě vrátíme
červen 2009: došlo ještě k pár (snad posledním) personálním změnám. Akordeonu se chopil Honza Kubín, zpěv, flétnu a tamburínu obstarává Lucka Hajíčková, na basu hraje Ondra Balvín (změna asi nejmarkantnější). Letní koncerty ukážou..
začátek března 2009: ač se to zdá neuvěřitelné, po odchodu sedmi členů souboru (včetně záskoků) je kapela opět kompletní a pilně si osvojuje repertoár
21.2.2009 Mikulčice u Hodonína (městečko s prvním Slovanským hradištěm) - festival hnutí Brontosaurus. Cestou zastávka ve Vídni. Spousta lidí, vydařený koncert. V zázemí připravená degustace vína a pálenek. Snad každý obyvatel Mikulčic pálí. A je na to pyšný. Pro veselou zpěvačku Haničku druhý a poslední koncert. S ní odchází ze souboru i rytmika a zároveň končí i záskoky dechové sekce. I pro Konyho málem poslední noc v životě - po společném večírku kdesi ve sklípku tráví noc v hodonínské nemocnici na kapačkách. Inu, Morava...
21.11.2008 zas doma Na Rampě - Extravagant párty a Kukyho narozeniny.Neskutečné vystoupení souboru Unifiction - buďto si je zamilujete, nebo je nechápete. Bohužel těch druhých je víc..
4.10.2008 Chodovská huť - soukromá akce, spíš taková veřejná zkouška. 3 písničky a pak kalba. Příšerný ráno.. Ale někdo si to užil..
16.8.2008 Rotava - "Kino LIVE" - festiválek před hospodou, vcelku vydařený. Naposledy s námi zpívá Janamáma - ale tenkrát to ještě neví ani ona, ani my.
9.8.2008 Velká Hleďsebe - Digital Sun - velké pódium, málo lidí. Hrajeme příliš brzy - co se dá dělat.. O to více si pak můžeme vychutnat The Switch a další kapely
28.6.2008 Iserlohn (Dortmund) - Friedensfestival - benefiční festiválek na náměstí. Na mapě vypadá Iserlohn jako malá tečka. Na místě ale zjišťujeme, že má 100.000 obyvatel. Zajímavá organizace: kapely hrají za cesťák, pořadatelé pracují zadarmo. Vstup se nevybírá, sponzoři nejsou. Jediný zisk je ze stánků (neprodávají se tu destiláty, ani maso). Přesto organizátoři věnují na charitu pravidelně cca 2.500€. Vynikající, přátelská atmosféra, příjemné zázemí. Festival se zaměřuje na boj proti zbrojení, zneužívání dětí v armádách a na práci a pod. Bydlíme u pořadatelů doma. Obrovská párty spojená s komorním vystoupením v jednom domě. Danke Katja! Cestou zpět se se zastavujeme v Kolíně nad Rýnem, kde si vyběhneme nahoru Dómem
27.6.2008 Výzofest v Eldorádu - punkový večírek. Po vystoupení hned domů, brzy ráno odjezd do Dortmundu.
13.5.2008 potřetí za sebou v Kamýku nad Vltavou na Zelesafestu.Opět pohoda, klídek...Oproti minulým ročníkům hraje ještě více kapel a přibyla jeste jedna stage s gramofóny.
22.3.2008 Kraslice - kde jinde strávit velikonoce, než v Kraslicích? Úplně maličkatej klubíček do posledního místa zaplněnej cca sedmdesáti lidmi. Skvělá atmosféra, kontakt s publikem doslova na centimetry.
23.2.2008 Bezdružice - vystoupení v místním kulturáku. Večírek zaměřený na ska.
21.12.2007 znovu doma - Na Rampě spolu s moderními kapelami Imodium a Mauritius. Spousta známých + oslava narozenin 4 členů souboru = konec akce v mlze..
14.12.2007 Rotes Berlin - Karlovy Vary - díky vašim hlasům jsme postoupili do finále Karlovarské Rockové Mapy. Zahráli jsme a nevyhráli. Cestou zpět zjišťujeme, že varští policisté jsou naprosto flegmatičtí, poté, co třemi auty před jejich zraky "omylem" projíždíme kruhák obráceně..
17.11.2007 Praha klub Mlejn. Koncert v rámci demonstrace proti brdské základně pořádaný hnutím "Nezákladnám". I přes menší časový skluz povedená akce.
9. 11.2007 Výlet do Zlína. Po koncertě jsme zjistili, že pořadatelem slíbené ubytování je jedna podkrovní místnost s pěti postelemi, kde nás mělo nocovat 18. S díky jsme odmítli a po prohlídce nočního Zlína se vydali na cestu zpět spící Moravou. Jinak nudnou cestu nám ozvláštnil trumpetista Dalibor, když si v noci na dálnici asi ve 140 kilometrové rychlosti uvědomil, že nevidí dopředu proto, že si při výjezdu od pumpy opomněl rozsvítit. Další ozvláštnění nás čekalo o několik hodin později, když nám půl kilometru před tunelem pod Valíkem došla nafta v dodávce.
6.10.2007 Ska-festík v tachovském klubu Sportbar uprostřed sídliště. Klub s nejmenším podiem na světě. Celkem nepovedené vystoupení, publikum vyžadovalo pouze ska, na cokoli jiného reagovalo nezájmem.
8. 9.2007 Letní festival na hradě Točník na podporu referenda o americké základně v Brdech pořádaný hnutím Nezákladnám. Velice zvláštní a spontánní akce. Všude na hradě vlály prapory s logem Nezákladnám, až se medvěd v hradním příkopě nestačil divit. Hráli jsme v dešti (nebo možná to byl sníh), ale lidem to nevadilo a pařili s námi.
11. 8.2007 Nepálfest - letní festiválek s dobrovolným vstupným pod Zelenou horou u Nepomuka. Skvělá atmosféra, bláta po kotníky, dobrodružství při nočním stavění stanu. Bude-li se konat i napřesrok, rádi se sem vrátíme.
7. 7.2007 kemp Ronak, hezké místo u vody - hrajeme s kapelou Vypsaná fixa a ač avizování jako noční host, hrajeme z technických důvodů jako první. Pěkná atmosféra, hodně lidí a ve stánku Metud.
30. 6.2007 se nám podařilo dostat se na metalový megafestival Basin Fire Fest 08 a zahrát si tak po boku kapel jako např. Waltari, W.A.S.P. nebo Kreator. Asi nejkomerčnější akce, jaké jsme se dosud zúčastnili. Všude mraky organizátorů s drátky v uších, osobní prohlídky u vstupu, nafukovací atrakce pro děti i dospělé. Třídenní festival, tři scény a více něž sto kapel. Ač jsme žánrově moc nezapadali, sešlo se pod naším pódiem zhruba tisícovka lidí (možná i díky tomu, že na obou zbylých pódiích probíhaly výměny kapel) a vypadalo to, že se jim i líbíme. Po sbalení rychlý přesun do Velké Hleďsebe, kde jsme vystoupili na festivalu Digital Sun. Po příjezdu stíháme neopakovatelné vystoupení kreativce Záviše. Na DS hrajeme s malým zpožděním, protože se nám nedařilo najít v areálu našeho roztouženého trumpetistu Jarouše. Je strašná zima, kouří se od huby a dechům z nástrojů a v potemnělém areálu klimentovských kasáren publikum spíš slyšíme, než vidíme.
21.6. 2007 Plzeň - Zachś Pub - v celku nepovedené vystoupení. Problémy se zvukem, divná nálada, hnusný výkon..
20. 5. 2007 Kamýk nd Vltavou - již po druhé na Zelese, pohoda jako loni, jenom o moc větší horko. Tentokrát jsme hráli v neděli jako jedna z posledních kapel festivalu, přesto však nikdo nebalil a všichni zůstali, takže to vypadalo, že pokud neumřeli, jsou tam dodnes...
7. 4.2007 Vystoupení v nedalekém zahraničí, v německém Annabergu. V klubu nás zprvu vyděsí personál svou naprostou lhostejností a všichni se tváří tak, že tady snad ani nikdo hrát nemá. Pak se ale podaří najít pořadatele a vše se vyjasní. Po vlažném začátku se publikum, které zalpnilo klub do poslednío místa, projevilo jako velice vděčné a donutilo nás se i dvakrát vrátit.
9. 3.2007 Křest CD Brainstorning v klubu Na Rampě, kam jsme si jako hosty pozvali soubory LUS3 a Dixieland Planá.
Začátek roku probíhá ve znamení připrav nového CD. Je na něm7 skladeb, které natáčíme ve studiu Acusticus v Plzni, jen několik metrů od likérky Stock.
Ve dnech 15.-17. 11.2006 jsme odehráli 9 vystoupení v Mariánských Lázních, z toho 8 v divadle v rámci vzdělávacího programu u příležitosti Dne studentstva a jeden v klubu Na Rampě. Masakr.
19.8.2006 Poslední vystoupení ze série prázdninových "zájezdů do ciziny". Harmonikářka si na koncert odskočila z nemocnice, kde byla hospitalizovaná se slepákem. Fajn jí ale rozhodně nebylo. Schwichtenberg leží v severním Německu kousíček od Rujány, tudíž koupačku v moři jsme si nemohli nechat ujít. Příšerné horko cestou zpět.
5.8.2006 Odpoledne jsme dorazili na hrad Moritzburg, kde se má večer hrát. Celou cestu pršelo. Už se jenom ubytovat, osprchovat a trochu se vyspat. Večer je veselý, protože veselý pořadatel podcenil propagaci, navíc díky lijáku se akce přesouvá do veliké hradní věže. Nebývalá akustika, dechy se vůbec nezvučí. Málo lidí, ale bezesporu další zážitek. Veselý pořadatel je nadšený, zpocený a všchny nás líbá. Při nakládání aparatury opět neskutečně chčije.
4.8.2006 Festival v Tasově na CZ/SK hranicích - díky zácpě v Brně a zatopenému mostu těsně před areálem přijíždíme až v noci, což ale nevadí, protože hrát máme až ve čtyři ráno. Prší, všude bláto, kolem dokola stánky - tu se slivovicí, tam s hruškovicí, meruňkovicí, vínem a haluškama. Hrát začínáme skutečně až ve čtyři, před námi Pavlíčkův One Season Band. Je zima, furt prší, ale pod pódiem davy lidí v pláštěnkách, co snad nikdy nechodí spát. Lidi jsou super, třikrát se vracíme. Pak rychle sbalit, vyčůrat a odjezd do šestset kilometrů vzdáleného německého Halle.
29.7. 2006 Schopfheim se nalézá na dohled od Basileje. Cestou jsme si stihli zaplavat v Bodamském jezeře, přičemž naše členky málem přejel vlak, když se na kolejích (!) převlékaly do plavek. Dvoudenní festival v lesoparku za městem. Skvělé publikum, spontánní pořadatelé, dlouhá fronta na naše cédéčka (škoda, že sme jich nevzali víc)= další nová zkušenost. Basáka Láďu musel pro nemoc nahradit Jerry z DMP, který s námi odehrál celé dvě zkoušky. Přesto odehrál bez chyby. Díky mu! V noci pak fantastická párty, když nám pořadatelé jako nocleh poskytli svůj (toho dne zavřený) klub. Volně k dispozici bar, fotbálek.. postel.. Cestou zpět návštěva Švýcarska, prohlídka Basileje a koupačka v Rýně.
15.7.2006 Saarwellingen (kousek od Lucemburku) - naše první vystoupení v "cizině". Pravý opak Zelesy - obrovské množství pořadatelů, raut pro kapely, catering, všude ploty, koridory, kontroly a harmonogramy a zákazy. Tolik techniků, zvukařů a techniky pohromadě z nás nikdo ještě neviděl. Každopádně zážitek. Vedle hvězd jako Cataract (CH), Volbeat (DK) nebo The Real McKenzies (CDN) působíme poněkud zakřiknutě. Naštěstí je k dispozici výčep, kde jsme si dodali odvahy. Cestou zpět jsme v Trieru objevili rodný dům a muzeum Karla Marxe - pochopitelně v ulici Karla Marxe.
13.5.2006 Kamýk nad Vltavou - třídenní festival Zelesa. Kdesi uprostřed lesa na palouku, kam se ani autem nedá dojet. Všude mladí, veselí a špinaví lidé, žádné příkazy, co se kde smí a nesmí, žádné ploty. Nikdo nekontroluje vybírání vstupného, přesto všichni platí. Je to tu jako na jiný planetě. Prostě skvělý..
7.4.2006 Mariánské Lázně, klub Na rampě. Překvapila nás velká účast, hráli jsme jako druzí a přesto téměř všichni zůstali až do našeho vystoupení. Podařilo se natočit i nějaké video, ze kterého byl posléze natočen klip, kterému se podařilo probojovat do finále hitparády Výtah na Óčku.
25.3.2006 - Chrást u Plzně - ač avizovaní jako předkapela Tří sester, se po příjezdu dozvídáme, že hrajeme až po tomto věhlasném souboru. Ale začátek koncertu byl asi o dvě hodiny posunut, neboť kapelník a bubeník oslavovali vítězství hokejového týmu HC Stará Kovárna a dorazili v rozevláté náladě s větším zpožděním. Večírek to byl nezapomenutelný, spousta lidí, pěkná atmosféra - jen jedna vada na kráse: o půlnoci došlo pivo...
3.2.2006 Praha, klub Vagon - vlastně náš úplně první koncert, kde si nás pořadatel vybral jen pro to, co a jak hrajeme. A hned v takovém klubu, kudy šla historie. Majitel si však s historií moc hlavu nelámal a když nemohl najít klíče od naší šatny, proste dveře vylomil několika dobře mířenými kopy. Na našem hraní byla znát nervozita, ale publikum to asi moc nepoznalo. Po nás vystoupil kultovní Šanov 1, což jsme si velice užili a proskákali a propanákovali se celým koncertem. Pak uz bylo jen nutné vynést za ruce a nohy ven z klubu naší zmoženou zpěvačku Evu a posadit ji na tramvaj kamsi.. Pak naložit nástroje a vydat se noční Prahou hledat strahovské koleje
26.11.2005 Mariánské Lázně - Na Rampě: Křest prvního CD Demo´n´strace s pěti skladbami. Účast cca 250 lidí byla velice příjemným překvapením
1.12.2002 - 25.11.2005 - někdy v této době jsme pravděpodobně odehráli dvě, či více vystoupení. Jedno v Mariánských Lázních u Jirky Fáměry ještě s někým (myslím, že to byly Lety Mimo a Radiostars) a jedno v Kynžvartu s Maxim turbulenc a Šárkou Vaňkovou. Možná těch koncertů bylo víc - vybavuje se mi vystoupení v sále maránskolázeňského pohostinství Eldorádo s "hodně osobitým" souborem s názvem Krleš, ale to už nikdo nezjistí. Bylo to zvláštní období.
30.11.2002 - První vystoupení, tehdy ještě pod názvem Kokrhell, s vypůjčeným bubeníkem a zpěvákem a bez dechové sekce. Set obsahoval celé dvě písně. To už si ale nikdo nepamatuje.