BELZEBONG (pl), BLUES FOR THE RED SUN (cz), LAMBDA (cz)

Pálit absurdní množství trávy, žoviálně blahořečit Satana, a v rauši lechtat svoje vnitřnosti sonickejma stěnama valivejch bluesovejch rifů, podlaněnejch o víc oktáv, než je schopný lidský ucho pojmout – se jeví jako jediná cesta, jak si zachovat alespoň zbytky příčetnosti.
Především teda v některejch bažinatejch rovinách tohohle světa, kde většina populace hluboce veří, že jediná spása ze všeobecný mizérie je možná skrz na kříž přibitýho Božího Syna a lásku k Němu. V těch místech žijou lidi, který skrz svojí kritickou optiku vidí a cítí všechnu hnilobu, která bují pod pozlátkem násilně generovaný boží milosti, klidu, nudy a strnulosti duše. A zdá se že je člověk osudově předurčenej hrát určitej druh hudby – jedno, jestli se zmíněnej kraj nachází na jihovýchodním pobřeží USA - věčně vlhký kolíbce bahenního metalu – nebo v Polsku, odkud pocházej Belzebong.