Staré Město, Petr Rímský – Koncert pro slabozraké a nevidomé
Kostel Svatého Ducha
Staré Město, ČR
Petr Rímský – Koncert pro slabozraké a nevidomé
rimsky
Někdy si říkám, jaké to je a co všechno vlastně obnáší, když člověku osud nedopřeje normální slušný zrak. Nemyslím těch pár dioptrií, za které si velmi často můžeme sami svým životním stylem. Myslím ten svět věčné tmy či jen světel a stínů. Když člověk nikdy neuvidí toho, s kým mluví, když netuší, jak sám vypadá, když nemá představu, jak vypadají jeho vlastní děti. Umíme si to představit? To není stejné, jako když si při hře na babu zavážete oči šátkem. To není stejné, jako když se probudíte uprostřed noci v dobře zatemněné místnosti třeba i v cizím bytě. Pořád si můžete škrtnout sirkou. Pardon, já vím, dnes si spíš posvítite mobilem. Nevidomí si neposvítí. Prostřednictvím zbývajících smyslů ovšem dokáží neuvěřitelně šikovně osahat předmět či prostor a když je k tomu pozvete, prohlédnou si hmatem i vás. Nebo se orientují sluchem, poznají vzdálenost zdroje zvuku, v jakém typu prostoru se nacházejí. Já vím, děsně kecám, protože to znám jen a jen z vyprávění nevidomých. Fascinovalo mě u mnohých, že leccos vnímají daleko intenzivněji, než my, pro které je zrakový vjem samozřejmostí a už nemáme takovou potřebu si sáhnout, poslechnout, očichat, ochutnat... Všiml jsem si, že mnozí slabozrací či nevidomí často vnímají ze světa kolem sebe a třeba i z kumštu daleko více.
Náhoda tomu chtěla, že se ocitám v Uherském Hradišti, kde jsem toho tolik prožil v dětských a „týnejdžrovských“ letech a byl jsem požádán, abych druhý den udělal koncert právě pro slabozraké a nevidomé na jejich akci. No to samozřejmě musím! Co, musím, to chci!!! Těším se. A co víc? Nemusím se ani líčit a česat :-))))).
Tak v pátek v kostele ve Starém městě ahóóój!!!
rimsky
Někdy si říkám, jaké to je a co všechno vlastně obnáší, když člověku osud nedopřeje normální slušný zrak. Nemyslím těch pár dioptrií, za které si velmi často můžeme sami svým životním stylem. Myslím ten svět věčné tmy či jen světel a stínů. Když člověk nikdy neuvidí toho, s kým mluví, když netuší, jak sám vypadá, když nemá představu, jak vypadají jeho vlastní děti. Umíme si to představit? To není stejné, jako když si při hře na babu zavážete oči šátkem. To není stejné, jako když se probudíte uprostřed noci v dobře zatemněné místnosti třeba i v cizím bytě. Pořád si můžete škrtnout sirkou. Pardon, já vím, dnes si spíš posvítite mobilem. Nevidomí si neposvítí. Prostřednictvím zbývajících smyslů ovšem dokáží neuvěřitelně šikovně osahat předmět či prostor a když je k tomu pozvete, prohlédnou si hmatem i vás. Nebo se orientují sluchem, poznají vzdálenost zdroje zvuku, v jakém typu prostoru se nacházejí. Já vím, děsně kecám, protože to znám jen a jen z vyprávění nevidomých. Fascinovalo mě u mnohých, že leccos vnímají daleko intenzivněji, než my, pro které je zrakový vjem samozřejmostí a už nemáme takovou potřebu si sáhnout, poslechnout, očichat, ochutnat... Všiml jsem si, že mnozí slabozrací či nevidomí často vnímají ze světa kolem sebe a třeba i z kumštu daleko více.
Náhoda tomu chtěla, že se ocitám v Uherském Hradišti, kde jsem toho tolik prožil v dětských a „týnejdžrovských“ letech a byl jsem požádán, abych druhý den udělal koncert právě pro slabozraké a nevidomé na jejich akci. No to samozřejmě musím! Co, musím, to chci!!! Těším se. A co víc? Nemusím se ani líčit a česat :-))))).
Tak v pátek v kostele ve Starém městě ahóóój!!!
Vystupující kapely:
Správci koncertu:
jirijansta
Zobrazit více koncertů ve městě Staré Město