Batyskaf se vydařil
Po téměř půl roce jsme se představili na pódiu. A to nikde jinde, než v legendárním žďárském klubu Batyskaf. Jestli dobře počítám, hráli jsme tam pojedenácté, což je v devítileté historii klubu jistě záviděníhodný počin.
Spolu s námi vystoupilo Schodiště a dělat support téhle pražské kapele je paráda. Sami se nabídli, že zapůjčí bicí a pódiový aparát, což bylo super nejen kvůli tomu, že jsme se nemuseli tahat s krámama, ale hlavně kvůli zvuku. Ten byl na pódiu v pohodě a dole snad taky.
Jen zvukaře jsme neznali, což je ve Žďáře a okolí opravdu podivné (zapomněl jsem se optat, zda všichni staří známí zkrachovali nebo naopak zvučili nějaké větší akce:-)
Kapela bohužel nebyla kompletní, Bendyho sklátila neznámá choroba, kvůli které musel dokonce navštívit nemocnici. Nešel dokonce ani na lyže, takže to asi fakt bylo vážný. Naštěstí to v tak malém prostoru, jako je Batyskaf, zase tolik nevadilo. Zařadili jsme i nový song Pohádka, který se docela povedl, tedy alespoň v těch důležitých pasážích, kde se zpívá. Závěr už se nějak rozutekl, ale to nám publikum odpustilo. A po dlouhé době jsme pokurvili i jeden z tradičních songů - Jaro. Začínali jsme nadvakrát. Inu, když se zkouší jednou za rok...
Lidí bylo tak akorát, aby se v Baťáku dalo dýchat, a i když pogovali jen ti nějvětší přívrženci, atmosféra byla jako vždycky parádní. Hráli jsme víc než hodinu a přidávali dva kousky. Injekci a Beefeatera, jak jinak.
Po nás šlo na plac Schodiště a nepařili jen srabi. Kapelníka KSV mrzí jen to, že coby řidič musel v břiše žbluňkat Birelem. Kapitolou samou pro sebe byl rozhovor na kameru serveru zdaraci.cz, při kterém máma v pozadí manipulovala s lahví frisca tak, až se celá polila. Tak třeba to jednou bude i v televizi...
Tak zase někdy někde, třeba 23. června na náměstí v Novém Městě na Moravě!
