we're the people not blacks or whites
we're the people not boys and girls
we're the people not rich and poor
we're the people we are me and you!
"Nějak takhle by to mohlo znít, kdyby se Circle Jerks rozhodli přibrat dalšího kytaristu a pustit se do vln lehce melodičtějšího kalifornského punkrocku!" (KidsandHeroes.com)
"Trochu jako kdyby Motörhead chytli stařeckej vrtoch a snažili se zahrát něco ve stylu starejch dobrejch The Clash." (Asshole.cz)
"Víte, on Mirek nemá špatný hlas..." (Karel Gott)
Bohužel je kapela Kung-Fu Girlz tuze slabá na paměti. K vzniku nějakého uceleného formátu mapujícího zrod této hudební formace jsme si proto přizvali našeho dlouholetého kamaráda Karla Čáslavského. Aby nás profesionálně vedl v našich myšlenkách zpátky časem a vynípal z trouchnivějících hlav zbytky vzpomínek.
K.Č.: Čí to byl nápad, kluci? Myslím, založit hudební skupinu.
KFG: Byl to asi Míra, on je zpěvák. Teda není, ale chtěl být. Teď už vlastně je, jestli se to tak dá říct. Takže Míra se pak nějak domluvil s Ondrou, který tou dobou ještě bubnoval s Lakmé, ale už nebyl straight edge a asi nějak vnitřně toužil po rock´n´rollu se vším všudy. Ondra dotáhl basáka Tomáše, se kterým už se ve zkušebně při jednom pokusu o kapelu potkal. Navíc balil jeho ségru, takže se to taky hodilo. Míra dodal kytaristu Matěje, kamaráda a spolubydlícího. Kapela byla čtyřčlenná.
K.Č.: Jaká byla vaše první společná zkouška?
KFG: Byla v hospodě. Zjistili jsme, že nám to jde dobře. Druhá byla taky v hospodě, to už jsme věděli, že jsme šikovný. Možná už nám ale docházelo, že se můžeme společně vožrat a nemusíme, kvůli tomu zakládat kapelu. Další už byla ve zkušebně, jenže nadšenej ex-straight edge Ondra přitáhl flašku whisky a moc jsme toho neodehráli.
K.Č.: Proč se jmenujete Kung-Fu Girlz, neni to trošku pro bukvice?
KFG: Asi máš pravdu Karle, ale nám se to docela líbilo a vlastně nám to ještě nezačalo vadit. Je to podle písničky od kapely Blondie.
K.Č.: Dneska je vás pět, ale původně jste tedy byli jen čtyří?
KFG: Ano. Ale tak nějak jsme chtěli ještě jednu kytaru. Míru pak napadl Jirka, ne že by mu dal do držky, zkrátka si na něj vzpomněl (pozn. red.: humor). Kluci, spolu hráli už jako malí punkáči v kapele Asignace. Tak do kapely přišel druhý kytarista, ale hlavně motor a skladatel. Kdyby nepřišel Jirka, tak ta kapela asi nikdy nevydrží, možná vlastně ani žádná tak uplně nevznikne.
K.Č.: Která vaše písnička byla na světě jako první, hoši?
KFG: Byla to pecka Kung-Fu Girlz Are Everywhere. Přinesl jí Mates a Míra tehdá přímo na zkoušce vymyslel torzo textu. Ten text jde dost do hloubky, je to o životě a smyslu bytí vůbec. V podstatě se tam opakuje Kung-Fu Girlz, Beer, Rum, Whisky a tak různě.
K.Č.: Kdo u vás skládá muziku a píše texty?
KFG: Pokud jde o hudbu, tak kromě té první má na svědomí všechno Jirka. Texty si píše Míra sám.
K.Č.: Jak byste pojmenovali hudební styl, který hrajete, pánové?
KFG: Víš Karle, my nemáme rádi tohle škatulkování. To byl vtip, vždycky jsem chtěl říct tuhle větu. Nedá se to ale asi tak jednoslovně pojmenovat. Někdo řekl, že máme zvuk, jak některý hc/punk kapely z osmdesátek. Někdo o nás mluví, jako o street punku. Navíc třeba nějaký ten základ v rock´n´rollu tam asi taky bude. Dá se ale asi jednoduše říct, že chceme hrát hudbu s nějakým názorem a ksichtem. Punk, kterej nesmrdí jen českou hospodou. Nic proti českým hospodám.
K.Č.: Kdy a kde byl první koncert, jak se vyvedl?
KFG: Byl 12.3. 2010 v klubu Červený drak v Benešově. Bylo to krásný, nakoplo nás to dál.
K.Č.: Co nějaká deska, deska bude?
KFG: Zatím jsme si nahráli ve zkušebně jen takový DEMO, aby jsme měli něco na internetech. To si může každý stáhnout na fejsbůčku nebo bendzounu. Deska je hudba. Totiž hudba budoucnosti. První chystáme SPLITko se spřátelenou kapelou Just For Being, ale termín po nás nechtěj, Karle.
K.Č.: A jaké má kapela Kung-Fu Girlz cíle?
KFG: Chtěli bychom vydělat strašně moc peněz a pak se buď ufetovat, nebo zachránit planetu, to ještě v kapele nemáme rozhodnutý.
K.Č.: A co děvčata, hoši?
KFG: Dej pokoj Karle, na to máme ještě dost času...