On the ground......................on the road.................................on the run
Přivalil se páteční večer, horkej a temnej. Foukal jarní vítr. K večeru přijeli Honza s Tomášem. Ve vzduchu jsou už cejtit nový vůně – půdy, dřeva, potoků, svěžího dravýho smíchu. Je dobrý hrát takovejhle večer, a to ještě ne v Praze, ale někde jinde. Evokuje to myšlenku vyrazit někam na cestu…stopem nebo autem, vodjet pod okna hebký noci a tam vypárat panenkám vnitřnosti, opít se a křičet a křičet a křičet. Někdy se naše Hudba stává tímto výkřikem z hloubi hrdla, výkřikem radosti, výkřikem, jenž prolítne skrze vlasy a pak se odráží od zdí… a jeho ozvěna se pak táhne až k rannímu obzoru. Příbramskej koncert byl dobrej a něco z toho jsme tam v sobě doufám měli. Hodně se mi taky líbili Invitation.
Nastal čas se pohnout. Vydat se na cestu k novejm tónům. K novýmu zvuku, k novýmu výrazu, k novejm snům – prodrat se zase dál. Na chvíli se tak dáme od živýho hraní pauzu
a soustředíme se na tvorbu. Vyždímat z múz, co se dá. Těšim se na tu chvíli, kdy někdo bude mít nápad, druhej ho rozvine a třetí dodá parádní rytmus a všechno v tu chvíli sedne, jak má. Problem ale je, že múzy choděj za náma, ne my za nima, kdy
se nám zachce. Každopádně to znamená bejt on the road – možná spíš on the run.
Fotky z Příbrami dodám, až se dostanu k foťáku, taky náký texty na zkouknutí
Enjoy yourself
