Kapela Mimosféry je parta kluků, které spojuje nadčení a radost z hudby.
Hrajeme ve složení:
Pro více informací: www.facebook.com/mimosferyofficial
PS. Web se připravuje. Díky za pochopení.
Konec znamená nový začátek. To platí vždy a všude. Po více než deseti letech koncertování s rockovou kapelou si Marek uvědomil, že jít cestou „dle šablony“ a tvořit hudbu jen proto, aby za každou cenu oslovila davy lidí, ho vlastně vnitřně
nenaplňuje.
„Najednou jsem skončil zavřený v bytě s kytarou (na kterou neumím hrát dodnes) a myšlenkou, že budu hrát sám a časem potkám lidi, kteří budou na stejné vlně jako já a budeme hrát to, co nás baví. Budeme hudbu tvořit se
stejným cílem.. s nějakým hlubším posláním, které nás bude spojovat,“ (Marek)
Při nahrávání svých prvních písniček v kolínském studiu Lukáše Vacka zcela náhodně potkal klavíristu Jakuba, který se také muzice věnuje již od dětství. Slovo dalo slovo, nota dala notu a za několik dní kluci vystupovali poprvé spolu v pražském RockCafé.
Tam se oba ujistili, že tahle muzika dává smysl a začali vytvářet nové písničky. Nutno říci, že si Kuba s Markem po kompoziční stránce neuvěřitelně „padli do noty“. Empatie a lehkost, s kterou doplňují své nápady, leckdy udivuje i je samotné.
Po pár měsících se začali poohlížet po cajonistovi, který by zastával rytmickou složku kapely. Na inzerát jako jediný odpověděl Radek (Jakubův spolužák z VŠ).
Radek na první zkoušce hrdě prohlásil: „Neumím hrát na Cajon!“ a začal bubnovat na jakýsi africký bubínek. Přestože mu tenkrát chyběly dva předpoklady, aby byl dobrým cajonistou (neměl cajon a neuměl na něj hrát), kluci v něm viděli takové nadšení a
motivaci hrát, že ho s grácií přibrali do party.
„Radek vyrůstal v dětském domově, aniž by poznal své rodiče a dětství rozhodně neměl jednoduché. O to víc nás s Markem překvapilo, jak pozitivně a odhodlaně se svým životem naložil. Má u nás zasloužený obdiv za to, že se dokázal svépomocí postavit na
vlastní nohy a navíc přitom ještě působit ve spolku, který se snaží zlepšovat prostředí v ústavních zařízeních. Jelikož nám to rozhodně není lhostejné, rozhodli jsme se ho v jeho úsilí maximálně podpořit. A právě díky tomu jsme kapele udali nový směr,
který změnil pohled na svět nejen nám samotným.“ (Kuba)
A tehdy se rozjelo něco, co už nejde zastavit. Kapela vyrazila na „tour“ po českých dětských domovech, kde krom písniček rozdávala a stále rozdává lásku, energii, naději a radost těm, kteří ji potřebují nejvíce.
Téměř po roce se Mimosféry rozrostli o usměvavého kytaristu Dalibora a baskytaristu Ivana.
„Daliborova klidná veselá náladička nás všechny uklidňuje a navíc svou elektrickou kytarou krásně zkrášluje písňové aranže.
Ivan je na rozdíl od nás všech pragmatik a realista, který nás dokáže naopak posadit na zadek, když je to potřeba. Nápad s rozdáváním pocitů štěstí se mu dokonce zalíbil natolik, že si koupil i nové struny a opět hýří hudební aktivitou.“
(Marek)