Nátoň
Na tom našém nátoni, na tom našém nátoni
zavrtěl sa švarný šohaj na vraném koni.
Zavrtěl sa sem a tam, zavrtěl sa sem a tam
kady sa ja, moja milá, od vás vymotám.
Vymotaj sa kady sceš, vymotaj sa kady sceš
ja dyž ty ňa, múj šohajku, milovat nesceš.
Slubovals ně na těle, slubovals ně na těle,
že sa naša věrná láska nikde neděje.
Slubovals ně na duši, slubovals ně na duši,
že sa naša věrná láska nikdy nezruší.
Vyhorely
Vyhorely tri dědiny, neostal tam dúm jediný.
Neostal tam dúm, moje srdenko, jediný.
Samú ňa doma, odešli, dojdi šohajku, možeš-li.
Dojdi šohajku, moje srdenko, možeš-li.
Umreli otec, máti má, zostala sem já jediná.
Neščasná vojna, moje srdenko, kurucká.
Dyž ty si sama a já sám, pújdeme spolem ke horám.
Pújdeme spolem, moje srdenko, ke horám.
Až my do tých hor pújdeme, co my tam dělat budeme.
Co my tam dělat, moje srdenko, budeme.
A tam dole
A tam dole, na dolině
Ej, černý havran vodu pije.
Ej, pije, pije, voda sa kalí,
A já mám svú milú v širém kraji.
V širém kraji, v širém světě,
Ej, šak ňa doma nenajdete.
Pújdu světem hledat galanku,
Potěš ňa potěš, černý havránku.
Na osice
Na osice lístek vadne, na osice lístek vadne,
až uvadne, dolú spadne, až uvadne, dolú spadne.
Také-li já tak uvadnu, také-li já tak uvadnu,
až uvadnu, dolú spadnu, až uvadnu, dolú spadnu.
Na horách
Na horách na dolách cosi se tam bělá
Sněhy-li to ležá, či labutě seďá.
A to se tam bělá postélka vystlaná
a na ní šohajek, hlava porúbaná.
Podaj mně má milá šablu zrcadlenú,
nech sa já podívám, jak mně líčka blednú.
Šablu mu podala, bystro uskočila,
na jeho srdéčku zradu ucítila.
Kdo ti tu radu dal bys u mňa nestála,
věrně ťa, má milá, věrně ťa miloval.
Dala mně ju dala má stará mamička,
by mňa neseťala tá tvoja šablička.
Byl bych ti, má milá, byl bych ti hlavu sťal,
aby po mej smrti žádný ťa nedostal.
Zapadá
Ja hoja héj
Zapadá slunéčko za vysoké hory
Už ně ten múj milý, ja hoja héj, dverí neotvorí
Dverí neotvorí ani okénečko
Co by on potěšil, ja hoja héj, to moje srdéčko
To moje srdéčko z kameňa ze skály
Nezaplakalo by, ja hoj héj, keby ho kresali
Ja hoja héj
Dolina
Dolina dolina níže Nových Zámkú
Vystavjali vežu, vystavjali vežu ze samých šohajkú.
Toho najmladšího až na hore dali
Pěknú makověnku, pěknú makověnku z něho udělali.
Ta naša Anička na kolena padla
By jí makověnka, by jí makověnka do fěrtúška spadla.
První deska Moberg Ensemble nese podtitul "world music from Prague". Její tvůrce hledejte v klubu Trojická, kde vystupují pod hlavičkou Laurychova divadla. To se zaměřuje na otevřenou dramatickou hru neboli improvizaci, ale o tom až někdy jindy. Hudební těleso Moberg Ensemble vzniklo v roce 1997 jako druhý produkt činnosti divadla. Jak říká Petr Laurych, iniciačním zážitkem bylo setkání s horňáckým folklórem v roce 1985.
"Ono to vlastně všechno vzniklo z toho, že jsme obdivovali etnickou muziku v době, kdy to ještě vůbec nebyla móda. Já jsem si ladil na krátkých vlnách arabské stanice, pak sem přišlo elpíčko Hudba černé afriky, pak jsme začali jezdit do Bulharska a viděli jsme tam tu původní hudbu, pak sjme ji objevili na Moravě (předtím jsem folklór nesnášel, z rádia ten BROLN a tyhlety, to jsem prostě fakt nemohl). Na tom Horňácku nás to naprosto opařilo a toužili jsme to taky zpívat. Zpívali jsme v divadle, naučili jsme lidové písničky zpívat mladé lidi, kteří uměli do té doby jen Pec nám spadla a tahle nádhorné lidové písničky neuměli. Proto z toho vznikl sbor. Nejdřív jsme zpívali na mejdanech a pak se zrodil nápad udělat to koncertně."
V ukázce slyšíte zpívat tanečnici Moniku Rebcovou, známou svým vztahem k africké pohybové tradici. Jak se dostala k moravskému folkloru?
"Abych našla krásu moravské lidové hudby, musela jsem jít oklikou přes Afriku, tam jsem objevila tradiční lidovou africkou hudbu, a pak jsem přišla na Moberg a objevila jsem, že ta moravská je stejně krásná a složitá. Melodická, ale s Afrikou to má společné to, že moravská hudba je obohacená o africké bubny a vznikla tak syntéza podobná world music a já jsem world music nakloněná. V moravské hudbě jsou etnické prvky patrné, protože ta melodika je až do orientu."
Dalo by se popsat, co ten moravský folklór v člověku pohybově probouzí?
Moberg ensemble "Probouzí dynamiku a radost. Často jsou ale i velmi smutné, až tragické, a pak probouzí melancholii a smutek a tam já jsem doma, protože já jsem velmi depresivní celých čtyřicel let, co jsem na světě, a proto mě hrozně baví."
Na africké hudební nástroje hraje kromě Rebcové Jakub Žalud. Jak je napadlo spojit moravský folklór s africkýmy rytmy?
"Ten rytmus tam totiž je, v té moravské lidové muzice. Je tam velmi zajímavý rytmus, zvláštní houpavý, cimbál je v podstatě bicí nástroj, dokonce i housle mají v sobě potenciál bicího nástroje, je to tam prostě skryto. To znamená, že se tam dají použít i jakéholiv bubny, jakékoliv etnické rytmy. A to je právě princip té world music.
Když jsme to začínali zkoušet, tak jsme vůbec nevěděli: uděláme to takhle a takhle. Dva roky jsme zkoušeli, aniž bychom předem znali výsledek. A najednou se to nějakým způsobem prokoplo a viděli jsme, že to funguje a že k tomu ty bubny můžou být."
Na hudební podobu Moberg Ensemble dohlíží Blanka Laurychová:
"Hudebníci jsou profesionální, zpěváci někteří ano, někteří ne. Jsou to třeba paradoxně i lidé, kterým řekli, že už nikdy nemají zpívat. A mě zajímá tahle práce s nezpěváky, otevřít jim hlas. Měli jsme i dívku, která nebyla schopná nasadit tón, a během dvou let zpívala s námi. A právě ten folklór je i stylově dobrý v tom, že lidoví zpěváci taky vlastně nejsou zpěváci, ale prozpívávají se. Já nemám ambici dělat ten výsledek, mě zajímá ten proces, hledání a zásada je, aby to bylo co nejprostší. Používám záměrně čisté intervaly, kvinty a oktávy, které byly používány v předbarokních epochách a které mají léčivé alikvoty. Byla bych šťastná, kdyby to lidem navozovalo pocity krásna a léčivosti, katarze."
* * *
Hudbu Mobergu popisuje Petr Laurych jako "mužské a ženské sbory se sólisty" a dodává: "Zpracováváme lidové písně do současného zvuku world music". Na albu World Music From Prague, které vyšlo u vydavatelství Black Point Music, uslyšíte vedle
kmenových členů skupiny (početný sbor + klavír, klávesy, housle, etnické bubny, klarinet) také hosty, například Milana Caise a Mardošu z Tata Bojs. Písně, které Moberg zpracovává, pochází jednak z Horňácka, jednak ze sbírky Národ v písni od Jana
Seidla.
(Milan Tesař, 17.6.2004)
Po třech letech od debutu World Music from Prague vydává mnohačlenný Moberg Ensemble své druhé CD upravených lidových písní nazvané Dybych věděl. Deska opět vychází u Black Point Music.