Ráno
Tak je to zase tady
Popelník přetéká a smích se střídá s deštěm
Na stole vypité lahve
A divný svědomí si prosí, že by chtělo ještě
A sebeúcta zamává
Nadává mi do volů
Sklo se řítí ze stolu
A v policejním kordonu je povznesená nálada
Pomáhá, když z depresí je zábava
A budu tady sedět nehnutě
Pohnutě přemášlet nad tím, jestli zklamu tě
Vtělen do ovdovělé labutě
Měl bych asi spát
A velmi amatérský divadlo přestat před zrcadlem hrát
Co tě to napadlo za stupidní přehlídku klišé?
Možná by to příště chtělo mířit
o trochu výše
Jsem trochu parodií sebe sama
úsměvný melodrama
předsudek
superego ustupuje bez ničeho
trochu se toho bojím
Každá dobrá rada
co sám sobě si dám
v ranních hodinách
vyprchává
Už je to zase tady
Nad mlhou svítá
a vteřiny zbývaj do popravy
posledních mozkových buněk
Však přeci ráno vždycky moudřejší večera
Tak vzhůru do zábavy
