Zase jednou budeme hrát
Litoměřickému letnímu kinu a hybateli tamního kulturního dění Michalu Hanzlovi vděčíme za mnohé. Když jsme někdy koncem roku 1999 plánovali natočit desku a nějak se nemohli hnout z místa, dal nám k dispozici sklep ve svém domě a sehnal šikovného zvukaře. Když Zuza dlela na mateřské a dojíždět na zkoušky nebylo snadné, mohli jsme cvičit v promítárně letního kina, hodně písniček z desky Plod jsme tvořili právě tady. Na festivalu Litoměřický kořen jsme se stali svého druhu inventářem, ne každému z návštěvníků to třeba vyhovovalo, ale Michal vždycky trval na tom, že nás na Kořeni rád uvidí a zval nás zas a znovu.
Letní kino v Litoměřicích má ale tu nevýhodu, že ho čas od času pohltí blízké Labe. Voda po čase opadne, ale bahno a různé škody zůstanou… Po letošní červnové záplavě se podařilo areál bleskově uvést do použitelného stavu tak, že návštěvník Kořene skoro nic nepoznal, ale oprava hospody a hlavně sálu vyžaduje hodně úsilí, času a samozřejmě taky peněz. Když nás Michal v létě poprosil, abychom vystoupili na benefiční akci ve prospěch obnovy této bohulibé kulturně-společenské enklávy, rozhodli jsme se na chvíli Neočekávaný dýchánek, nacházející se ve stavu hibernace, oživit. V pátek 22. listopadu tedy odehrajeme náš jediný letošní koncert v dobré společnosti kapel KonVRZek a Byl Pes (den poté přijdou na řadu Dva a l`arrache-coeur) v čerstvě opraveném sále Hospody U Letního kina v Litoměřicích.
Srdečně na tento večírek zveme. A pokud se ptáte, zdali se jedná o jednorázové zmrtvýchvstání kapely anebo půjde o předzvěst aktivit budoucích, tak pravíme: zatím nevíme, uvidíme po 22. listopadu.
