Podobné kapely
Podobnost se určuje podle počtu společných fanoušků.
Nou Entry crossover-rock / Králíky
Členové skupiny
Kontakty a odkazy
Dodatečné info
Nou Entry
Kapelka z východočeska, hrající bordel punk-pink-ponk rock:-)
Složení: Karel,,Pacman" Pauk - kytara, bordel zpěv
Pavel,,Pajas"Pauk - kytara, bordel
Pavel,,Lopuch" Lopuchovský - basa
Petr,,Pípan" Kopecký - bicííííí
Alba
Singl
Rok vydání:2008
Celková délka: 8:06
1) Hadrkor
2) Stolen dreams (feat. Radek Timbaland)
(Acoustic Remix I don´t know)
Feel like a mod
Rok vydání: 2007
Celková délka: 14:14
1) Kartář
2) My First
3) Hardkor (feat. Kořen)
4) Feel like a mod!
5) Pohled káravý
Demo
Rok vydání: 2006
Celková délka: 29:47
1) Spojovačka
2) Loupič
3) Stoorie
4) I Don´t know..
5) WheelHitMan
Bio a historie
Zkrácená (pravdivá) Histoorie brutálníí:
Nou Entry vznikly někdy kolem roku 2004..možnáá, ale spíše v kronikách je psáno, že něco tak absurdního nikdy vzniknout nemohlo, takže jasnýý..vlastně neexistujem.
Kapela prošla brutální renovací, takže z původní chásky zbyl akorát kytarista a skoro zpěvák Pacman(ten v tom klobouku uprostřed).
Začátky byly krušné a ani smažená prdel na pažitce nespravila chuť kytaristoj, kterej se slovy,,Se na to můžu vysr..ste všichni čurá..a kde mám to zkur..pívo?!"odešel v poklidu z kapely. Na jeho místo nakročil bratr Pacmana(ten první v tom klobouku). Dále buben nebyl nám košér a tak změna je život. Poslední, kdo se na nás vykašlal..i když on by to asi tak nenazval, byl basák náš věrný, se kterým to všechno vlastně začalo.
V roce 2006 nadešel zlom a Nou Entry se pozvali do štůůdia a natáčením svých večerních duetů způsobili vznik Dema 2006 a zánik zvukaře a vynikajícího hudebníka Jurka. Demo láme rekordy v negativních ohlasech kdy dokonce jednoho dne ho zlínské rockové AZ rádio pod nátlakem natlačilo do svého étheru. Jak šel čas Nou Entry hrájí na různých večírcích a vlezdoprdeleckých akcích pod vidinou vydělávky vaty ze šrajtoflí pánů tlustých. To by zdaleka nestačilo,kdybych nezmínil večírek v nahrávacím štůdiu Seč s názvem nám neznámým Benas. Pán to byl příjemný a ani trojitý krkanec povýšený o kvartu víš mu chuť nahrávací nezkazil..ba naopak..zasmál se slovy vypadněte kur.. sme ho už neviděli, nicméně práci odvedl delikátní a vzniklo nové již druhé skoro CD Nou Entry, pojmenované trochu idilicky: Feel like a mod (Pacman to prý viděl napsaný někde na stole).Tak to je zatím vše a čááo..:-)
Píše se rok 2008 a městem Králíky se ozývá skladba My First...všude okolo to krká, ale nikdo ještě netuší, že je to naposledy, co tuhle skladbu hrajem v našem oblíbeném složení. Je to poslední koncert, co s náma hraje kytarista Pajas (proto to krkání), který se rozhodl po dlouhém rozhodování (3 piva + 2 zelený + 1 myslivec), že na to kašle, byla to rána pro nás pro všechny, ale museli sme se s tím nějak vyrovnat (3 piva + 2 zelený + 2 myslivce). Po delší rozmluvě následuje rozhodnutí, odstěhovat se do Pardubic, kde by byla větší šance najít schopnýho kytaristu a snad i zpěváka.
Po půl roce usilovného hledání se nenašel nikdo, kdo by byl schopnej vydržet naše originální narážky na všechno co se netýkalo zpěvu, takže sme pořád tři, teda když se nepočítá Pípanův bordel za bicíma.
V únoru 2009 přichází zvrat v podobě nového kytaristy Mišáka, kterej se pro změnu vysr...opustil svoji kapelu (Chernobyl generation) a nastoupil do našich řad. Ponižování a zesměšňování vydrží asi půl roku, kdy oznámí odchod, tahle situace nám už leze krkem, protože učit každýho, kde co hrajem, apropo když to sami nevíme, je vyčerpávající.
Po dvou měsících cvičení ve formaci nazvané slovy...tři...sme po krátkém procesu vyhozeni ze zkušebny. Situace je neúnosná, ale nee nejhorší, protože když stěhujeme komba všimnou si všichni jak je všechno porostlý zelenou houbou...takže naše hudba dala vznik nové civilizaci, což je samozřejmě skvělé.
Nová zkušebna je nalezena ve vzdáleném Kostelci, kde sice naše civilizace hub asi zahyne, ale nás to snad posune zase dál, třeba i na pódia.
Nezkrácená (pravdivá) histoorie brutálníí
Aa zdravíčko, noo dřív než se budu zabývat tímto bezesporu nudným a tragikomickým příběhem, jenž popisuje nesmyslný začátek jedné králické kapely s absolutně nezajímavým názvem…Nou Entry, bych vám rád řekl, že to co tady zazní, je čirá pravda..pravda!! Jasný..aa já už…prostě nevíím..jáá už nevím, jak bych to vysvětlil…já si to PAMATUJU!! Joo a hotovo…eee takže k tomu příběhu, noo to bylo jednoho krásného dne..to byste nevěřili kolik se toho dá vychlastat na jednu rundu, už jako to prase říkam..nalej mi ještě, ty palice dubová, nebo tě zabiju..zabijuu..aaa moje hlavaa, moje oči!! A potom…a sakra, to je…too je jinej příběh, promiňte, ale podstata je vlastně stejná.
No prostě to se takhle jednoho ještě krásnějšího dne, než sem se takhle zboural, probudil mladý nadějný hudebník…pro přehled mu budeme říkat Frajer, nebo spíš Kája:-) který si uvědomil, že ten jeho zdánlivě neřešitelný problém, se jen tak nevyřeší a ani nevyřešil, ale to neva…jak asi už tušíte, Karel byl… velkoprdelník…toto slovo vzniklo za příležitosti oslav jeho osmnáctých narozenin, kde si tohoto jeho problému všimli všichni, všichni včetně Karla…jeho obrovská prdel! Nechápu, že si toho nikdo před tím nevšiml…něčeho tak gigantického..mě to přišlo spíš k smíchu, ale Karla to poznamenalo…co teď, vždycky byl na své urostlé tělo hrdý a teď tohle! Co bude dělat? Pomyslel si, hlavně nesmím ztrácet hlavu a svou obrovskou prdel překryl kusem hadru, kterému teď nikdo neřekne jinak než prdeloplenta…a to se zrodil v hlavě Karla nápad, jak svůj obrovitánský problém vyřeší…už dávno si všiml, že takzvaní frontmani žádný takový problém neřeší, proč taky…mají spoustu fanoušků, kteří kašlou na to jestli má ten člověk obrovskou prdel, nebo prdel místo obličeje…pan Thompson (South park):-)a začal pilně cvičit na svou Španělku…eee španělskou kytaru samozřejmě, šlo to ztuha, protože zkroucené prsty od nekonečného sebeukájení odmítaly poslušnost. Plynuly měsíce a Karel si obstaral první elektrickou kytaru, zkušenosti se zvětšovali…stejně tak i jeho prdel, ale Karel cvičil dál…dáál a tyto problémy nechával za hlavou (ani to jinak nešlo). Dostavovaly se první úspěchy a to složením první písničky s příznačným názvem Do prdelé! Skončila zima a nastala sezóna takzvaných zahradních chlastaček, celý tento důmyslný plán spočíval v tom, že se dělal neuvěřitelnej bordel kolem sebe a kolem ostatních a usrkávalo se pívo v hospodských zahrádkách. A to se takhle na jedné podobné párty úplně ožralý Karel zeptal ve stejném stavu se nacházejícího…pro přehled pana Lukáše (dále jen Lukáš) na to, jestli by mu nechtěl dělat basáka, už ani nevím jestli mu Lukáš náhodou nerozuměl pasáka, ale bylo to jedno, odpověď byla blesková doprovázená hlasitým říhnutím a neslušnou poznámkou na Karlovu prdel, které se všichni od srdce zasmáli. Druhý den po opici se Karel stavil za svým novým basákem, kterému obstaral takovou parádní pankovou basu od svého neméně pankového příbuzného. Lukáš nevěděl ani co se minulý den dělo, na tož to, že slíbil býti basákem, ale bylo to jedno. Nastalo urputné cvičení a mučení ztvrdlých volšových rukou doprovázené obětavým řvaním v podobě zpěvu. Z tohoto chaosu tónů a not se později vyvinula první písnička pojmenovaná názvem, který skoro odpovídal textu – Free-cool-ín, nebyla to špatná píseň, ale problém byl v tom, že ani jeden z kluků ji nedokázal kloudně zahrát. Cvičilo se dál, chodilo se na koupaliště, ďál se nepřetržitý bordel a vymejšleli se další písně, ale celá tahle jinak bez problémů probíhající akce, měla dva takové háčky, ano byl to Karlův strašidelně se zvětšující zadek a problém se zkušebnou…noo proč ne, cvičilo se u Lukáše doma, ale vytáčení sousedů falešnými a nesnesitelnými tóny nebralo konce a taky zde byl problém, co jako dál…to je sice pěkný, že si tady nacvičujem, ale co sakra dál? Nastal konec léta a Karlovi přišla vytoužená el. kytara Ibanez za osm tisíc, přišel obrovský zvrat, takové ostré tóny, takový nádherný dohmat..aaa to si ani neumíte představit, ale proč vám to říkám…je mi putna co si myslíte! Putna!! Aa aa moje srdce..! Takže, kdee sme to skončili, joo nová kajtra..ještě ten týden se s ní šel pochlubit strejcoj, když tu najednou ho zastavil člověk, kterého znal pod názvem ,,bubeník z Vran” Karel se bránil seč to šlo, ale bubeník ho stejně dostihl, zkroutil mu ruku a do pusy mu nacpal roubík a omráčil šutrákem. Když se Karel probral, ležel na nějakým linoleu, byla mu strašná zima, svázaný se nemoh hýbat a bolela ho hlava. Z vedlejší místnosti bylo slyšet hlasy:,,Tak ho konečně máme…tý vole viděls tu prdel! Skoro sem ho sem nemoh dostat přes futra!”,,Joo, to je paráda, ale ještě nevíme jestli bude souhlasit.”,,To si piš, že bude…jinak na něj vezmu kladivo! A ty moc dobře víš, jak to s ním umím!” Karel se stal vězněm svého budoucího bubeníka…jak to všechno vlastně dopadlo už nikdo neví, přece jenom, je to legenda. Později byla do skupiny ještě přibrána další kytara, tenkráte dlouhovlasého, brutálního metalisty Michala. Ták a mohlo se nacvičovat, jenže tu byl opět problém a to tentokrát s neuvěřitelnou leností a pohodlností mládeneckého života kluků…zkušebna, jež poskytl nynější bubeník – Péťa se nacházela předaleko našeho krásného městečka a bylo obtížné se každý týden dosrat…dostat na zkoušku…všechno se začalo strašně vlíct a podělávat, Michalova ubohá výmluva nad nedostatkem času na cvičení vyhrotila v Michalův odchod ze skupiny a všechno bylo zase v …Ale co dál? Takhle to prostě nešlo, Karel a Lukáš dál cvičili na své kejtry, když se jako nadějný talent na hru strunného nástroje ukázal jeho o čtyři roky mladší brácha Pavel, který se kousky, které by někomu trvaly přinejmenším měsíce naučil za pouhý tejden! To je frajer! Joo jen si to poďte zkusit vy jelimani!...Nee já to tak nemyslel…jasně (podezřelý smích se sklopenýma očima)... Bylo rozhodnuto, další kytara byla na světě a na zkoušky se jezdilo Lukášovou stodvácou, která skýtala pod palubovkou nástavec pro velmi krátký penis…Karel si přestal všímat poznámek na jeho, už tak gigantickou prdel a začal se věnovat pilně skládání a přesvědčování všech o správnosti tónů, vyústěné do melodických a labužnicky zahraných písní. Nastalo další jaro a kvarteto Nou Entry dostalo neskutečně velkorysou šanci zahrát si jednu písničku na prestižním Králickým majálese…kluci se trochu styděli, teda hlavně bubeník, ale nakonec z toho byl nádherný z ostudy kabát, kdy náměstím zazněla směs tónů podobající se písničce Pelikáni…Píše se datum 12.června 2004 20.00 hod. Kavárna na Střelnici. Prej ňákej koncert skupin Nou Entry a Vrány…Joo první koncert, na kterým Nou Entry předvedli svoje písničky…,,Nebyl to špatnej koncert, ale docela dost chyb.” Poznamenal Lukáš ,,Joo a všichni mi čuměly na zadek!” přitakal Karel. Tak to je stručná historie, ale možná to bylo celý jinak…co vy víte aa.
Pokračování:
Dobrýý den lidé dobří, joo je to strašně moc dlouho co sem Vám tady něco hezkýho nenapsal.. heej já chtěl, ale vždycky mi do toho něco vlezlo...třeba věta..,,Heej kluci, jestli si myslíte, že toho 15 ruma nedám..taak...nejsem hovno!" Nebo věta: ,,To je holina..!" Takže to určitě každej chápe:)..snad. No nic, napíšu Vám příběh o nezkrotném hrdinství, nezkrotné lásce, nezkrotném přátelství a o nezkrotné prdeli...noo nebudu to dlouho natahovat (no jasně) joo ještě sem Vám chtěl říct, že je to zase pravda...jasnýý...no tak joo, příběh se odehrává v dávné době, myslím tak 16.století, nebo míň...joo míň, určitě míň, protože přesný datum nikdo neví...až na MĚ!! Aa mě už to nebaví..Tak jo (příběh začíná):
,,Dobrý den, je tady volno?" Zeptala se slečna pána na vedlejší sedačce u okna..,,Asojihritzj.",,Děkuji." Pousmála se kráska a přisedla si. Ani si nevšimla, že pán, kterého se ptala je nalitej jako prase. Dívka na sobě měla jen přiléhavé tričko a minisukni, která nezakrývala zhola nic, takže pohoda. Jak ste jistě poznali, oba dva cestující jeli ve vlaku a seděli překvapivě na stejný sedačce. Cesta ubíhala pomalu a nekonečný železný lyže nebraly konce. Přiblížila se první zastávka a pán na sedačce se rozhodl, že se pude vychc..že pude na záchod. Zadíval se na dívku, respektive někam tím směrem a slušně ji požádal jestli by se nechtěla vychcat za něj...dívka to kategoricky odmítla s tím, že nepotřebuje a že mu určitě řekne až to příjde...Pán se posadil a začal dívce upřeně hledět na kozy, které si dívka ještě stačila svou šikovností potřísnit nápojem silně připomínající vodu...Dívku to těšilo, ale za chvilku si uvědomila, že jí to vlastně vadí a snažila se své vnady přikrýt rukama čímž muže popudila ještě víc.Otravného opilce s velkým zadkem si všiml jeden přítomný cestující, abych ho popsal něco mezi 36 lety postava střední a neustále třímal násadu něčeho dlouhého, něčeho čím by se dal přibýt hodně vzdálený hřebík. Nikdo netušil, na co to ten člověk má, ale byla z něho cítit jistota a tabák.,,Hele nech ji bejt!" Zvolal Péť..ee..chlapík na ožralce.,,Ojgouzfbkjh." Odpověděl hbitě velkoprdelník.,,Cože?"Zeptal se nechápavě hrdina. Ale odpovědi se ne a nee dočkat...co se sakra stalo? Proč mu opilec neoponuje? Najednou si všiml, že mu do sandálů teče cosi podivného, něco co dobře znal, ale nedokázal odpovědět na otázku, co sakra tahle látka dělá v jeho sandálech...ano přesně tak, opilec využil pocitu tlaku tekutiny uvnitř svalovitého váčku a podlehl nekontrolovatelné mikci, doprovázené uvolněným oddychnutím..Řekl bych, že v tomhle okamžiku to byla poslední kapka, která ve statečném muži iniciovala obrovské množství zloby a síly. Opilec byl v tu ránu v jednom kole, něco takového v životě nezažil...jedna rána stíhala druhou, kladivo se s neúprosnou přesností strefovalo na nejcitlivější místa, chudák ani nevěděl jestli má chcát dál, nebo zdrhat. A v tom se stalo něco, co nikdo nepředvídal...něco neočekávaného, ale přitom tak přirozeného...snad to způsobil ten nezvyklý způsob skladování štamprlat,ale z pusy alkoholika se začala v mžiku valit horda žluto-oranžové hmoty doprovázená krkáním a dávením se.,,Co to..sakra..!",,Tak na to kašlu, že sem se do toho plet..tyy vole! "Zvolal zachránce, který už se doslova topil. Ano, bylo opravdu neuvěřitelné kolik se toho do alkoholika vešlo, nebo spíš teď už asi nevešlo, ale jedno bylo jasné...toho udatného zachránce s kladivem předlouhým a násadou už nikdo nikdy neviděl, teda občas ho potkáte ve vlaku, ale jinak se po něm dočista slehla zem. Je to až smutný, ale konečně nevyhrál dobrý skutek, nebo dobrý úmysl, ale blití. To je celé.
Tento příběh se traduje celá staletí, ale existuje jistá skutečnost, že důležité detaily byly pozměněny, třeba to s tím vlakem..too nikdo neví, skutečně nikdo..až na MĚ! Ale to už víte. A jak to skončilo? Náš hrdina z vlaku, joo ten opilec s tou obrovskou řití, která vyzývá k zamyšlení, potkal na svých cestách talentovaného dredového týpka, snad dodnes se mu přezdívá bubeník z vran. Každej se mě ptá proč bubeník, ale nikdo ne, proč z Vran..noo ano to je jednoduchá odpověď, která obratně nechává za sebou všechny ty krkolomné a jazykolomné vědecké polemiky o teorii dilatace času, což každý dobře chápe..já nevím, NEVÍM a kašlu na to , prostě s náma teďka hraje a basta.
Toť vše o histoorii....:-)
Jak sme nahrávali
,,Čau, co chcete?",,Kde?",,Na zadku?",,Počkej..sám se podívám.." Ano hádáte správně, těmito větami, začíná historie jednoho z nejslavnějších českých klenotů české filharmonie. Vznik této, jak bych to řek..placatky kulaté je datovaný do doby lehce sněhové, leč přesné datum ví jenom pár skalních fandů, které odnes vítr, teda čas.
Jednoho krásného dne, jak už je u tohoto kvarteta zvykem chodit (tak nebudou chodit, když je hnusně, to radši každej sedí doma a snaží se koukat do krbu a při té vší pohodě louskat jeden Hustler za druhým). Eee..takže, kde sem to..joo Hustler, teda kvarteto..takže,jednoho dne šli dva nejmenovaní členové kolem místního kulturního nejmenovaného domu a tu najednou Martin říká Markovi: ,,Štreka jak sviňa, založím stan a přespíme pár jardů pod hřebeny!",,Výbornej nápad "Odvětil Marek a zaklepal na dveře Srubu (místní nejmenovaný kulturní dům). Záclona za dveřmi se nenápadně pohnula..chvíli bylo ticho ,,Běžte pryč..."Ozvalo se za dveřmi...,,Sme Nou Entry a chceme Demo..nahrát,ne!",,Nou Entry? Neznám..poďte dovnitř." Za dveřmi stál muž, nevypadal zdravě,na sobě měl dlouhé tepláky s nášivkama typu Amerika,Adio a další rebelské zkrachovalé firmy nášivkářského průmyslu. Roztrhaná košile odkrývala jeho špinavé roztrhané tílko, které tak tak nestačilo zakrýt hruď pokrytou množstvím nebezpečně vyčnívajících chlupů drápajících se ven. Jeho tvář,též rebela, napovídala leccos o životě starého muže,unavené oči schované pod ztěžklými víčky trpěly pod palbou oslnivého denního světla. ,,Budete čumět,nebo pudete dál!?"Otázal se přívětivě stařec a přihnul si z poloprázdné láhve obalené do papírového pytlíku. Dveře se se skřípěním zavřely a místnost zahalilo nepříjemné temno pro nás,ale pro muže temno, znamenající životní styl a sílu. ,,Podrž mi láhev..dělej, to svědí jak kráva!" Temná chodba nebrala konce, šli sme stále hloub a sledovali muže, jak se se zájmem drbe na zadku a mumlá něco o panchartech. Krutý krkanec,který roztrhal nepříjemné ticho předznamenal, že se blíží konec chodby. Stařec si odpliv a po paměti nahmatal starou zarezlou kliku. Dveře se otevřely a otevřel se nám zcela nový prostor,prostor čistý, moderní bez plivajících starců..prostě takový, který sme viděli v příbalovém letáku. ,,Tady počkejte na šéfa."Zachrchlal stařec a posadil se do křesla. Byly to krušné chvilky,během deseti vteřin muž usnul a místností se rozplynul brutální smrad, sledovali sme, jak se muži cosi hnusného usazuje v koutcích, když v tu chvíli vstoupil do místnosti vysoký muž, říkal si Jurek! Brutální přezdívka předznamenala brutální zacházení (roubíky,gumáky,nástavce,důtky, Dilda)...
Tak to je celéé, více se nezachovalo, jak jsem již řek, chlapcům šlo nahrávání velmi rychle, díky nekompromisnímu krutovládci se placka narodila zhruba za dva dny se vším všudy. Tento příběh je také vysvětlivkou,proč kvarteto Nou Entry prodává tento klenot za pouhých 30,-Kč Vlastně není..sou to pomatenci..tři pětky..k smíchu..