podzim je obdobi sklizně úrody a vsech zasetych činů, období odplaty a odmeny. Zároveň se příroda chysta ke spanku a na tuhou zimu...Pozorovala jsem nedavno havrany a vrány, které mi vykřičeli mytus sveho vzniku.... Bylo nebylo, zila v temném lese jedna
krásná víla, měla dlouhé, zlaté vlasy posete stříbrnou záři a jeji krása se vyrovnala zapadajícímu slunci nad kopcovitým a zalesněným horizontem. Když jednou si takhle tancovala na louce mezi temnými lesy, potkala malého chlapce, který se ji ptal na
cestu, zda-li by mu neposvítila na cestu domů. Krásná víla byla natolik pyšná svým vzezřením, že chlapečkovi odsekla s důvodem nedostatku a ztráty času na tak malinkatého tvorečka. V ten moment nastala všude naprostá tma a krásná víla se proměnila v
černou vránu. Vrána vzlétla a za ní se jen ozvalo krá..krásná...vždy zůstanu... Tak možná proto mi jde z vran a havranu respekt a hrůza...
