Cabrall - kytara,bicí,zpěv
Susanne Ordos - baskytara
---------------------------------------------
Tonda Křičenský - bicí (2001) - bohužel na jaře 2021 nás opustil navždy
Jirka "George" Krš - kytara(2004-2005)
Incubus - kytara (2001-2002, 2005-2006)
ORDOS - znamená název rasy-rodu vojáků z legendární počítačové hry DUNE 2. Jednalo se o první realtime strategii ve světě počítačových her od firmy Westwood. První díl této prozatím trilogie se
jmenoval DUNE (jak jinak že?).
Jednalo se o adventuru ve které hrajete za rod Atreidů a musíte objevovat tajné skrýše na planetě Arrakis a přemlouvat tamní obyvatele Fremeny, aby pro vás těžili to nejvzácnější co na této planetě
existuje - koření.
Koření znamená život, peníze, moc a vládu nad celou planetou ! Kromě vás se na planetě vyskytuje ještě rod Harkonenů v čele s knížetem Vladem, krutovládcem, který k přemlouvání Fremenů na svou stranu používá vojenskou techniku. Pak jsou
tu ještě píseční červi, které si můžete ochočit a využít jako dopravních prostředků, jinak nic, ve dne žhavý písek a bodavé slunce, v noci smrtící chlad.
Tato hra byla inspirována vynikající stejnojmennou knihou od Franka Herberta a filmem z konce 70. let, jenž se v nedávné minulosti dočkal remaku s naší herečkou B.Kodetovou v jedné z hlavních rolí - vřele doporučuji - pro někoho nuda, ale
pro zasvěcence lahůdka.
Nyní se dostáváme k pokračování, ke hře DUNE 2 , která znamenala zásadní zlom ve vývoji her tohoto typu. Na svou dobu působivé intro vás postaví do role jednoho ze tří velitele rodů, máte za úkol postavit základnu, elektrárny, továrny na
tanky a vojáky, těžit koření a bránit se před nepřítelem a nakonec mu zničit jeho základnu a tak to jde dál a dál než dohrajete celou hru (to se ale pořádně zapotíte).
Takže zde poprvé jsem se setkal se jménem ORDOS a skoro pokaždé jsem hrál za tento rod, jenž má ve znaku zeleného hada, utkvěl mi v hlavě a použil jsem ho pro název mého projektu.
Ještě vzhledem k nakousnutému tématu počítačových her bych podotknul, že jako nástupci hry DUNE 2 byly vytvořeny hry Command & Conquer (Red Allert ...), Warcraft,Starcraft a samozřejmě i DUNE 2000,
zdokonalené na ovládání a grafiku.
Projekt ORDOS jsem začal plánovat kolem roku 1998 v době stagnace Morové Rány . Činnost v Infernal Thundering a Die Pruplesk mi však nedala možnost mé plány zrealizovat a tak jsem jak jinak skládal do šuplíku a zaznamenával své kompozice na 4stopák.
Potom dlouho nic, protože se času nedostávalo. Až koncem roku 2001 moje touha dělat pekelně tvrdou , srozumitelnou a jazz metalovou hudbu zvítězila.
Odešel jsem z Morové Rány (totéž udělali ostatní vzápětí) a vzal s sebou kytaristu Incubuse.
Odehráli jsme 2 akce ještě společně s Morovou Ránou / Ordos a zkusili si jak lidé reagují na nový materiál.
Na bicí nám v začátku pomohl bubeník Tonda (ex Morová Rána), kterého hned v zápětí nahradil automat a je naším přítelem dodnes, neboť kvalitních bubeníků je v těchto končinách jako šafránu.
Vrhli jsme se do práce a prozatím přichystali třískladbové mini CD Transylvania .
Bez kláves, pouze kytary, samozřejmě že v intrech jsou použity samply a podobné věci. Koncem srpna jsme nafotili kolekci fotografií pro obal CD Transylvania. Spolupracovaly se mnou tři něžné bytosti :
Bloodness Camila, Susanne Ordos a již z dřívějška známá Sonja From Darkness.
Incubus se bohužel focení nezůčastnil, ale byl duchem s námi. Fotoaparát obsluhoval můj bratr Lucas Daemon.
Ihned potom jsme započali s dlouho chystaném a několikrát odkládaném natáčení nového CD, ale už od počátku nás pronásledovala smůla a události jako by se proti nám spikly :
odložení natáčení z února na srpen (obojí 2002), kvůli problémům a následné tragédii v mé rodině a životě, neúčast na dvou předem plánovaných červnových festivalech, problémy s distribučními firmami, odchod Incubuse na vojnu (2.října 2002).
Ještě před jeho odchodem jsme přeci stihli společně nahrát 3 skladby na nové CD , ale jak se pozdeji ukázalo, šotek zařádil u kamaráda ve studiu a písně smazal z HDD - jedno oko nezůstalo suché, asi to tak mělo být, nevím škoda energie, času a námahy, po
nějakém čase se našla jedna píseň a dneska působí spíše úsměvně a tak ji možná zařadíme jako bonus na nějaké příští CD - bude-li.
"Co teď ?" říkal jsem si.
Nezbývá nic jiného než vztyčit hlavu a jít dál.
Čas který Incubus věnoval armádě jsem věnoval práci na nových písničkách a taky jsem odešel na hostování do Ostrova ke kapele Dictionnaire Infernal (touto cestou bych chtěl pozdravit Majkla, Jirku a Renču) kde jsem se
mnohému naučil a natočil s nimi v Hostivařském studiu CD Nigremantia a poté se naše (spíš moje) cesty rozdelily.
Uvědomil jsem si že pouze v Ordosu jsem sám svým pánem a že takovouhle muziku chci dělat a nejsem svázaný žádnými mantinely, kdykoli můžu uhnout doleva nebo doprava, ale stále musím jít kupředu (zpátky ani krok) - pomalu to zní jako paměti V.I.Lenina
:-))
Tady nastává druhá epocha kapely. Se Susanne Ordos jsme se stali partneři jak v životě - později i v kapele. Ona mi dala impuls a dává pořád podněty a žene mě dál. Ordos nezemřel, Ordos obživl a roste. Incubus se po návratu
z armády nějak nehlásí a mě to docela mrzí, na to jak jsme se oba těšili tak se nic mimořádného neděje. Scházím se ještě s kamarádem Rožísem (Filein Sofia, Empty Feeling), který se na čas přistěhoval z Aše do Sokolova a zkoušíme spolu hrát, je to ono, ale
on potřebuje hrát v něčem co už jede a Ordos se teprve znovu rozjíždí, tak odchází do Štábu ZS CO kde pobude chvíli a odchází opět jinam, kamsi do Plzně kde je ve svém živlu a pak už se jen vídáme na akcích s Empty Feeling, basista je to vynikající a
škoda že z naší spolupráce nic nevzešlo.
V létě 2004 už je toho akorát tak dost, písně jsou napsány, bicí naprogramovány a na scénu nastupuje Jirka "George" Krš - kytara a Susanne Ordos - basa. A právě tady je ten zlomový okamžik kdy začínáme koncertovat a spolu nám to klape.
V zimě začínáme s přípravou CD - Emergency Landing - poslední počin spáchaný v prostoru San Marinu 61 - nahrávání se trochu vleče (vinou je i moje zranění levé ruky). Konečně je vše potřebné krom hlasových partů
nahráno a v létě nás opouští George. Odešel do kapely Štáb ZS-CO a později do Pandemie.
Zavolali jsme Incubuse, slovo dalo slovo a jelo se dál. čekaly nás 3 úkoly :
Lehce řečeno, realita byla drsnější, ale když se chce tak to jde - podařilo se a x.prosince 2005 se křtilo a šampaňské teklo proudem a zase jsme v tom jeli naplno, zahráli jsme jako bonus i 4 kousky od Morové Rány,
pozvání přijali NERON, SOMETHING LIKE a CHALLENGE OF LIFE - kterým tímto všem moc děkuji, za super akci a hlavně lidem protože bylo narváno a všem se nám dobře hrálo.
Kmotrem byl náš kamarád Martin Michálek (Michi)
Poslední zlomový koncert byl 25.prosince 2005 - o kterém jsem napsal reportáž, vyšla snad ve všech známých hudebnich , metalových internetových portálech
byla to tragédie co se týká organizace a ozvučení, čož mělo v konečném výsledku neblahý dopad jak na diváky tak na muzikanty.
12.1.2006 se stalo něco co nás troufnu si říct poznamenalo na celý život.
Naše dcera Kateřina (věrný fanoušek Ordosu) náhle a smrtelně onemocněla, diagnoza nebyla přesně určena - přibližná zněla laicky - zánět na mozku (kde jakého druhu atd se neví), strhl nás kolotoč vyšetření několikaměsíčního pobytu v nemocnicích, cca 70 denní umělý spánek z něhož se stalo koma, atd atd jaký to má sociální, rodinný dopad a následky na zdraví nás všech tady nebudu rozepisovat, protože kdo to neprožil - těžko uvěří co je a není možné, jak dokážou být lidé (i ti nejmenší) zlí ... Abych se vrátil k Ordosu, za těchto okolností se nešlo věnovat muzice, člověk se musel nejprve postavit na vlastní nohy, vyrovnat se s mnoha věcma, dát dohromady zpátky rodinu atd. Celé je to dlouhodobý proces, protože se neví jak bude zítra, ale snad to vypadá dobře, nerad bych se rouhal a pak litoval svých slov. Je jaro 2014 jsme pořád sami jen Susanne a Cabrall ale ORDOS žije !!!