Jsme zvyklí na lepší aneb koncert nebyla žádná sláva...
Tak máme za sebou další koncert. Samozřejmě jsme se na něj těšili převelice, avšak naše rozčarování po jeho skončení bylo o to větší. Začněme však popořadě. Po nastěhování aparatury do sálu jsme se šli občerstvit, abychom byli na koncert čerství a plní energie. První vlaštovky začaly přilétat poměrně brzy, vypadalo to slibně. Těsně před zvučením jsme však zjistili, že zvukař, který nám zvučil poslední dva koncerty (na kterých byl zvuk na pódiu sice nemastný, neslaný, avšak v sále výborný) má domluvenou jinou akci a bude za něj zaskakovat jiný. Doufali jsme, že by mohl být tentokrát zvuk skvělý i na pódiu a že pan zvukař bude ještě lepší.Jak jsme se mýlili.
Osmá hodina se přiblížila neúprosně, v sále bylo zatím lidí vskutku pomálu, avšak začátek odkládat neustále nejde a tudíž naše předkapela Nebel (která vystupovala poprvé před lidmi) spustila. Hráli skvěle, oddychový rock...jediným problém snad byl pouze s hlasitostí zpěvu v sále - nebyl slyšet. Bohužel měli Nebel nacvičených jen pět písní a tudíž nás na plac pustili poměrně brzy. Následovalo krátké nazvučení druhé kytary (Nebel měli jednu) a spustili jsme. Sál byl zaplněn sotva z jedné třetiny (konec školního roku - výlety atd...), doufali jsme, že opozdilci ještě dorazí. Bohužel, moc jich nebylo. Kolem nás se celý koncert točili asi tři fotografové a dokonce jeden kameraman, tudíž jsme své taneční kreace prokládali úhybnými manévry před všemi možnými aparáty. Se zvukem na pódiu jsme byli navýsost spokojeni, byl skutečně dobrý - vše bylo slyšet akorát, nic se netlouklo, dokonce byly oproti minulým koncertům slyšet i bicí. Bohužel pódium bylo poslední místo, kde byl zvuk takový. Po odehrání našeho zkráceného setu (asi pět písní jsme vynechali) nám bylo řečeno, že celé naše vystoupení bylo sólo pro basu a velkou šumivou zvukovou kouli. Zpěv nebyl slyšet ani náznakem, kytary se slévaly v jedno hlasité šumění a z bicích do sálu občas pronikl pouze zvuk kopáku. Následovala tedy krátká pauza a tradiční pokoncertní jamy. Po odehrání rockových hitů druhé poloviny 20. století (Hlupák váhá, Blitzkrieg bop v podání Jacoba na bicí, Smoke on the water již zase s Mathyasem) jsme koncert prohlásili za ukončený a v pokoji se odebrali do svých domovů. Doufáme však, že příště nám Na Slamníku bude koncert zvučit zase náš starý dobrý zvukař a že přijde minimálně 3x víc lidí...