Oswald Schneider je skupina stojící sice na okraji obecného povědomí, leč s velmi pevnou pozicí. Pro zasvěcené jsou kapelou, která je s pojmem domácí alternativní scény spojena takřka neoddělitelně, a to po dobu celé své, více jak třicetileté, historie (nebo minimálně od doby, kdy jim začaly vycházet studiové nahrávky). Společným jmenovatelem jejich desek je skutečnost, že v kontextu doby, ve které vycházejí, jsou vždy dostatečně "moderní", přitom stále podobně ojedinělé a originální. Stylově ji vymezit je skoro nemožné - proto si publicisté v jejím případě již léta vypomáhají škatulkou "alternativa". A skupina Oswald Schneider je alternativou vskutku k lecčemus: k rocku, folku i popu zcela nesporně. Písně jsou cítit klubovou taneční scénou - s jejími nejzajímavějšími domácího formacemi kapelu spojuje i záliba v lehoučkém jazzu. Nevšední je důraz na textovou složku skladeb: vedle zhudebněných básní (mj. Boris Vian či korejská poezie) snesou přísná měřítka i texty zpěváka a kytaristy souboru Luďka Majera. Poslední tvorba skupiny Oswald Schneider je odrazem žánrového přerodu, který byl na koncertech zcela patrný už od minulého zářezu v diskografii, úsečka alternativa - jazz se proměnila v trojúhelník, když se třetím bodem sféry zájmu a směřování stala taneční scéna. Způsob, jakým k ní O.S. přistupují a jak naprosto přirozeně kloubí její vliv s tím, na co jsme od nich byli vždy zvyklí, svědčí o tom, že se nejedná o kalkul v oslovení nových posluchačů ani snaha o trendovost. Rytmy, kytara i klávesové party jsou tu v až obdivuhodné harmonii. Což ovšem platí i o projevu obou zpěváků. Svými vystoupeními kapela potvrzuje nejen své muzikantské kvality, ale také fakt, že i na inteligentní hudbu obecně označovanou za alternativní se dá velice dobře tancovat.
Počátky historie skupiny Oswald Schneider sahají do roku 1983. V kapele hrálo v průběhu její existence asi 30 muzikantů, mnohdy dnes již respektovaných a i vcelku známých hudebníků. Sestava skupiny se krom úplných začátků, kdy každý hrál na co jen
trochu uměl, ustálila v počátcích 90. let na bicích, base, klávesách, kytaře a na dvou zpěvech (Ivana a Luděk), přibyla také dechová sekce (2 saxofóny a trubka). Od vydání druhé desky (1998) hrál Oswald již bez dechových nástrojů. Po odchodu bubeníka
Milana Caise (Tata bojs) v roce 2002 a baskytaristy Filipa Nebřenského (Hm…) v roce 2003 a několika pokusech a omylech skupina našla v roce 2004 nového baskytaristu a bubeníka (Ondra Schicker a Miloš Sojka, oba hráli v kapelách Instant Shit a 4 dohody) a
v této sestavě hraje a tvoří (pomalu, ale jistě) již několik let . Se skupinou příležitostně vystupuje Joe Kučera (saxofóny), který se i podílel na nahrávání posledních dvou desek.
Oswald Schneider vydal 4 oficiální alba. V roce 1995 „Oswald Schneider“(Melantrich), 1998 „To tam“ (Indies) , v roce 2002 (Indies) album s názvem „Dudytojz Werk“ , což je českým fonetickým přepisem anglického Do These Toys Work a zároveň název jedné
ze skladeb alba. V roce 2009 skupina vydala ve vlastní produkci DVD se záznamem koncertu k 25. narozeninám kapely, který se uskutečnil v září r.2008.
V roce 2017 vydává kapela pod hlavičkou vydavatelství Polí 5 další řadovou desku s názvem "Wald Schneid", která zachycuje retrospektivně 9 písní, které vznikly (kromě 3 předělávek) v současné sestavě (od roku 2004), zachycené ve studiové podobě.