Veronika Jokešová - zpěv
Gabriela Zerzánová- zpěv
Karel Telecký - zpěv, cajon, perkuse
Jakub Telecký - kytara
Lukáš Renza - basa
Martina Půlkrábková - klavír
Kateřina Hudíková - housle
V světlu mlžné bílé luny
ladil Kuba zrezlé struny,
Jokeška, jak lesní víla,
zpívala a hrnec myla
a na stole, jež byl vratký,
šmatal Karel v bílé klapky.
Dítek těchto souhra čilá
Parkovitě utvořila.
Bereme-li Velbloudy jako jsoucno, skrze které se poté můžeme setkávat s bytím jako takovým, vyvstává spousta otázek. Smysl v hledání počátku však můžeme najít až po zodpovězení alespoň části z nich. Je podoba, forma, či
obsah jež velbloudí jsoucno nese oravdu taková, jak jí nazíráme? Neboť skutečnost není často zcela pochopitelná. (Když plavání zeštihluje, co tedy dělají velryby špatně?) Je existence tohoto jsoucna opodstatněná a lze vůbec jsoucno komplexně
opodstatnit? (Proč má 24 hodinová benzinka zámek na dveřích?) A když se již dostaneme ke vzniku samotnému, lze tento vznik objektivně popsat? Neboť vše vzniká z něčeho a v něco také zaniká... Lze ovšem prvotní látku vůbec rozumově uchopit?
(Když se kukuřičný olej dělá z kukuřice, jak to pak vypadá s dětským olejem?) A má i po zodpovězení těchto otázek vůbec smysl ptát se po počátku naší kapely??
Dostali jsme nabídku na koncert a tak jsme vznikli.
Naše hudební partička začala parkovat na podzim roku 2009. V tu dobu jsme dostali nabídku odehrát vánoční koncert v Litomyšli, což nás nakoplo k vytvoření kapely. Pokud hledáte nějaký smysl v jejím názvu, vzdejte to. Neznáme ho ani my. Prostě se nám líbil. Parkovat spolu tehdy začali Karel na klavír, Verča na hlasivky a Kuba na kytaru. Vánočních koncertů v roce 2009 přibylo a my jsme hledali někoho, kdo našemu seskupení dodá šťávu. No a našli jsme. Houslistku Janu Věnečkovou. Zpěváckou sekci doplnila později ještě Monika Sychrová.
S Monikou jsme se v roce 2011 rozešli a od té doby s námi zpívá okatá Gabča Zerzánová. Přibyla taktéž basa s Lukáše Renzy, dlouholetého kámoše, se kterým jsme hrávali v jiných kapelách. Rok 2011 byl také rokem, kdy padlo rozhodnutí scházet se už jen na vánoční projekty. A to hlavně kvůli hromadě dalších aktivit většiny z nás.
Na Vánoce 2012 jsme se sešli bez Janči Věnečkové, ale zato s její houslovou následovnicí Káťou Hudíkovou. Karel vyměnil klavír za cajon a tak se klavíru chopila Martina Půlkrábková a v tomto složení hrajeme doposud. Čas od času také s dechovou sekcí a violoncellem. ;)